Podle údajů centrální banky se brazilský vládní dluh v lednu zvýšil na 75,0 % HDP. Tento nárůst je způsoben především vlivem naběhlých nominálních úroků, které se ve srovnání se stejným obdobím loňského roku zvýšily o 52,8 %. Růst dluhu je ovlivněn také měnovými swapovými operacemi, které vedly ke ztrátě 10 mld. realů. Navzdory snižování úrokových sazeb centrální bankou zůstává referenční sazba na vysoké úrovni 11,25 %, což vede k úrokovým nákladům ve výši 6,82 % HDP za 12 měsíců, což je nejvyšší úroveň od června 2017. Brazilský veřejný sektor však v lednu dosáhl primárního přebytku 102,146 mld. realů, čímž překonal prognózy, k čemuž přispěly zvýšené veřejné příjmy z federálních daní z benzinu a nový systém zdanění uzavřených investičních fondů. Veřejné účty nicméně nadále vykazují deficit za 12 měsíců, přičemž nominální schodek dosáhl 9,06 % HDP, což svědčí o výrazném zhoršení fiskální situace.
Podle údajů centrální banky se brazilský vládní dluh v lednu zvýšil na 75,0 % HDP. Tento nárůst je způsoben především vlivem naběhlých nominálních úroků, které se ve srovnání se stejným obdobím loňského roku zvýšily o 52,8 %. Růst dluhu je ovlivněn také měnovými swapovými operacemi, které vedly ke ztrátě 10 mld. realů. Navzdory snižování úrokových sazeb centrální bankou zůstává referenční sazba na vysoké úrovni 11,25 %, což vede k úrokovým nákladům ve výši 6,82 % HDP za 12 měsíců, což je nejvyšší úroveň od června 2017. Brazilský veřejný sektor však v lednu dosáhl primárního přebytku 102,146 mld. realů, čímž překonal prognózy, k čemuž přispěly zvýšené veřejné příjmy z federálních daní z benzinu a nový systém zdanění uzavřených investičních fondů. Veřejné účty nicméně nadále vykazují deficit za 12 měsíců, přičemž nominální schodek dosáhl 9,06 % HDP, což svědčí o výrazném zhoršení fiskální situace.
