Na tiskové konferenci o tom dnes informovali zástupci Asociace pro kapitálový trh . Předloni vzrostla hodnota majetku ve fondech o 44 miliard na 751,5 miliardy Kč.„Šlo o nejúspěšnější rok v historii,“ uvedla výkonná ředitelka asociace Jana Brodani. Za posledních deset let se majetek ve fondech kolektivního investování více než ztrojnásobil, když v roce 2012 činil 307 miliard Kč, doplnil ředitel předseda AKAT Martin Řezáč. Připomněl, že v bankách měli Češi koncem loňského září 5,44 bilionu Kč, v penzijním připojištění 589,8 miliardy Kč, ve stavební spoření 311,5 miliardy Kč a v životním pojištění 90 miliard korun.„Investice do fondů rostly jak díky tržnímu zhodnocení, tak přílivu nových investic,“ řekl místopředseda asociace Jaromír Sladkovský. Dluhopisové fondy podle váženého průměru loni vydělaly osm procent, smíšené fondy 11 procent, akciové fondy 17 procent, strukturované fondy devět procent, retailové nemovitostní fondy čtyři procenta a peněžní fondy šest procent.Řezáč u fondů peněžního trhu v letošním roce očekává postupný pokles výnosů následkem uvolňování měnové politiky. U dluhopisových fondů vidí mírně nižší výnosový potenciál, ale „velmi zajímavý“ reálný výnos. Hodnota akciových fondů bude těžit z uvolňování měnové politiky a poklesu inflace, proti ale hraje politické riziko v souvislosti s vojenskými konflikty a volbami, dodal.Nejvíce peněz bylo koncem roku 2023 ve fondech dluhopisových, a to 350,8 miliardy Kč. Následovaly fondy smíšené s 264,2 miliardy Kč, fondy akciové s 216,2 miliardy Kč a fondy nemovitostní s 68 miliardami korun.Největší nárůst majetku zaznamenaly loni fondy dluhopisové, a to o 116,1 miliard Kč. Dále to byly fondy akciové s nárůstem o 29,7 miliardy Kč, fondy smíšené s nárůstem o 20,3 miliardy Kč a fondy peněžního trhu nemovitostní, které se navýšily o 14,6 miliardy Kč. Majetek nemovitostních fondů stoupl o 5,8 miliardy Kč a strukturovaných fondů o půl miliardy Kč.Z objemu majetku držely fyzické osoby 88 procent a právnické osoby 12 procent. Hodnota majetku v zahraničních fondech narostla o 35 miliard korun, tedy o téměř 14 procenta. Domácí fondy zaznamenaly nárůst o 31 procent na 153 miliard korun.Mezi pětici největších zprostředkovatelů domácích a zahraničních fondů kolektivního investování v ČR patřily koncem září Česká spořitelna se 247,3 miliardy Kč, ČSOB s 229,7 miliardy Kč, Komerční banka se 119 miliardami Kč, Conseq Investment Management s 86,5 miliardy Kč a Amundi se 49,7 miliardy korun.Majetek v podílových fondech v ČR:Typ fondu31. prosince 2023 31. prosince 2022 peněžního trhu23,18,4dluhopisové350,8234,7akciové216,2186,4strukturované16,315,8smíšené264,2243,9nemovitostní6853,6celkem938,6751,5V loňském roce používalo internet 92 procent Čechů ve věku 16 až 74 let, což je o půl procentního bodu více než je průměr Evropské unie. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu , která dnes zveřejnil v tiskové zprávě. Vyššího průměru podle statistiků oproti celoevropskému srovnání dosáhli Češi také v míře osvojení základních i pokročilých digitálních dovedností.V roce 2023 používali internet podle dat ČSÚ až na výjimky všichni mladí lidé, on-line bylo 99 procent Čechů ve věku do 55 let. Ve věkové kategorii 55 až 74 let byl podíl nižší, a to 78 procent. Vysokých výsledků dosahovali Češi také v úrovni osvojení digitálních dovedností.Zatímco v celé EU mělo loni základní úroveň digitálních dovedností 56 procent osob ve věku 16 až 74 let, v Česku dosáhlo v roce 2023 alespoň základní úrovně 69 procent osob. Evropská komise si klade za cíl dosáhnout do roku 2030 osmdesátiprocentní úrovně digitálních dovedností u obyvatel EU. Jediné země, které tento cíl zatím splňují, jsou Nizozemsko s 83 procenty a Finsko, které je na tom o procentní bod hůře. Nejnižší úrovně dosáhlo Rumunsko, kde mělo loni alespoň základní úroveň digitálních dovedností 28 procent obyvatel.Nad průměrem EU se Češi nacházeli i v případě pokročilých digitálních dovedností. Ten za rok 2023 dosahoval 27 procent, u obyvatel ČR pak 35 procent. Programování jako jedné z nejnáročnějších pokročilých digitálních dovedností se věnovalo 6,6 procenta Čechů ve věku 16 až 74 let, což byl stejný podíl jako v celé EU. Nejvyšší pokročilé dovednosti mají lidé v Nizozemsku a Finsku, naopak nejmenších hodnot dosáhlo s osmi procenty Bulharsko a s devíti procenty Rumunsko.Digitální dovednosti se měří na základě několika ukazatelů, patří mezi ně například hledání a třídění informací, on-line komunikace, tvorba digitálního obsahu nebo bezpečného chování na internetu.