Objem pohledávek se za uplynulý rok zvýšil, na konci roku 2022 činil objem pohledávek 11,6 miliardy korun. Ze splátek zahraničních pohledávek se loni podařilo získat do státního rozpočtu 126,7 milionu korun, výnos byl o 12,4 milionu korun nižší než v roce 2022. Vyplývá to ze zprávy ministerstva financí o stavu a vývoji zahraničních pohledávek ČR, kterou na svých internetových stránkách zveřejnilo ministerstvo financí.Největší pohledávku Česko eviduje u Súdánu, činí 3,1 miliardy korun. Tamní úřady výši dluhu potvrdily, ale odmítají podniknout jakékoli kroky k jeho splacení, dokud mezinárodní společenství nerozhodne o částečném nebo úplném oddlužení země. S ohledem na aktuální konflikt v Súdánu jednání nyní nepokračují. Druhou nejvyšší pohledávku uplatňuje Česko vůči Kazachstánu, tamní úřady ale zatím dluh 2,9 miliardy korun neodsouhlasily.Do bilance pohledávek loni vstoupily také české nároky vůči Mezinárodní bance hospodářské spolupráce a Mezinárodní investiční bance . Česko loni z obou postsovětských institucí vystoupilo, v rámci vypořádání vztahů požaduje od MBHS 660 milionů korun a od MIB 924 milionů korun. Ve vztahu s MBHS se na vypořádání pracuje, MIB ale stanovila podmínky, které jsou pro Česko nepřijatelné a země zvažuje i možnost arbitrážního řízení.Za loňský rok Česko získalo z pohledávek 126,7 milionu korun. Většinu splacených pohledávek v celkovém objemu 123,1 milionu korun získalo Česko od Iráku na základě dohody z roku 2006. Bělorusko uhradilo 3,6 milionu korun na základě dohody o umoření dluhu z roku 2019.Statistika neobsahuje od roku 2019 objem pohledávek u takzvaných speciálních úvěrů, které se týkají například dodávek vojenského materiálu z minulosti. V roce 2018 tyto úvěry činily 7,6 miliardy korun. Speciální úvěry evidovalo Česko u Libye a Kuby. Podle aktuální právní úpravy podléhají informace o speciálních pohledávkách utajení.Pohledávky ČR vůči zahraničí k 31. prosinci 2023: celkem v tisících KčCivilní úvěry:11,042.733– Kuba1,358.599– bývalá Jugoslávie571.038– Súdán3,060.335– Irák439.895– Írán536.507– Čína287.498– KLDR196.773– Bělorusko25.819– Kazachstán2,885.777– Ukrajina1,680.492Ostatní pohledávky1,583.861– Mezinárodní banka hospodářské spolupráce659.765– Mezinárodní investiční banka924.096Deblokátoři a ostatní subjekty:288.245– Ukrajina – Krivyj Rih196.669– Indie – Lanatex60.292– Peru – pohledávka za fyzickými osobami26.221– Slovinské podniky5063CELKEM12,914.839Termín pro podání závazných nabídek na stavbu až čtyř jaderných bloků v Česku se prodlouží o dva týdny, uchazeči tak budou mít čas do 30. dubna. O prodloužení původního termínu požádala francouzská firma EDF. Dalším uchazečem je korejská společnost KHNP. Dnes o tom informovaly ČEZ a ministerstvo průmyslu a obchodu . Harmonogram projektu se podle nich i přes posun nemění. KHNP dnes ČTK sdělila, že se novému termínu přizpůsobí. Vyjádření francouzské společnosti ČTK zjišťuje.Finální nabídku na stavbu jednoho jaderného bloku v Dukovanech podaly na konci loňského října severoamerická společnost Westinghouse, korejská KHNP a francouzská EDF. Spolu s tím uchazeči podali i nezávazné nabídky na další tři reaktory. Vláda na začátku letošního roku po prostudování nabídek vyzvala EDF a KHNP k podání závazných nabídek k stavbě až čtyř nových reaktorů v Dukovanech a Temelíně. V další části tendru naopak nepokračuje Westinghouse, jehož původní nabídka nesplnila podle kabinetu podmínky.Podle ČEZ francouzská firma svou žádost zdůvodnila interními schvalovacími procesy. Česká strana žádosti vyhověla. „Je to standardní proces, podobné posuny v řádu týdnů jsme schválili již v minulosti. Naším cílem je získat co nejkvalitnější závazné nabídky, které zajistí co nejlepší podmínky pro Českou republiku. Proto jsme se rozhodli žádosti o posun o dva týdny, který nemá dopad na harmonogram projektu, vyhovět,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela .Společnost KHNP dnes k posunutí termínu uvedla, že byla připravena podat svou nabídku v původním termínu. „Respektujeme rozhodnutí vlastníka projektu a podáme tak naši nabídku v novém termínu 30. dubna,“ uvedla korejská firma.Vláda by vyhodnocené nabídky, jejichž analýzu bude mít na starosti ČEZ, měla dostat do 15. června. Posun termínu nebude mít podle ČEZ vliv na harmonogram celého projektu. Výstavba prvního reaktoru má začít v roce 2029 a zkušební provoz v roce 2036.Projekt nových reaktorů by měl být největší investicí Česka v novodobé historii, podle dřívějších prohlášení vlády i ČEZ má jeden nový reaktor stát asi 160 miliard korun v cenách z roku 2020. Nabízené ceny v původních nabídkách na jeden blok zástupci vlády odmítli komentovat, nabídky však podle nich ukázaly, že má smysl uvažovat o více reaktorech, které budou vzhledem k odstavování uhelných zdrojů a očekávanému nárůstu spotřeby elektřiny potřeba. Podle odhadů expertů by stavba čtyř nových reaktorů mohla vyjít na přibližně dva biliony korun.Česko má šest jaderných bloků ve dvou elektrárnách. Dva bloky, každý o výkonu přibližně 1000 megawattů , jsou v jihočeském Temelíně. Čtyři menší bloky s výkonem 510 MW stojí v Dukovanech na Třebíčsku. Vedle nových klasických reaktorů ČEZ připravuje také stavbu malých modulárních reaktorů. První z nich by měl vzniknout v Temelíně.Analytici: Posun termínu jaderný tendr neohrozí, vstřícný krok se může vyplatitProdloužení termínu pro podání nabídek v českém jaderném tendru projekt neohrozí, uvedli analytici, které oslovila ČTK. Podle nich je v současné situaci vyhovění žádosti jednoho z uchazečů správným krokem k tomu, aby byly předloženy co nejlepší nabídky. Zároveň však upozornili, že je stále potřeba vyřešit financování celého projektu.Podle analytika společnosti XTB Tomáše Cverny bude mít prodloužení tendru na celkové dokončení projektu minimální dopad. „Poskytnutí více času pro francouzskou EDF je solidárním krokem, který se v konečném důsledku může vyplatit,“ řekl. Mnohem výraznější dopad na harmonogram dokončení projektu podle něj mohou mít v budoucnu například komplikace v dodavatelských řetězcích během stavby.Jako správný krok hodnotí posun termínu analytik Capitalinked.com Radim Dohnal. „Pokud jsou v tendru jen dva uchazeči, tak je zcela správné vyjít vstříc rozumnému požadavku jednoho či druhého uchazeče. Zpoždění o dva týdny je v celém procesu trvajícím 15 až 20 let zcela zanedbatelné,“ uvedl.Dohnal ale zároveň připomněl, že vyhodnocení tendru bude teprve začátkem celého projektu. Důležité bude ještě vyřešit jeho financování, míní. „K tomu je potřeba říct, že bez zapojení státu jako garanta financování nebo výkupní ceny – nebo obou se nelze obejít. Proto je vhodné, aby stát koupil společnosti Elektrárna Dukovany II a Elektrárna Temelín II a na všechno si najal ČEZ. Jen takto by ve starých i nových blocích zůstal soukromý prvek, a byla tak zajištěna efektivita,“ řekl Dohnal.Harmonogram projektu není kvůli posunu termínu pro předložení nabídek ohrožen ani podle ČEZ. Výstavba prvního reaktoru má začít v roce 2029 a zkušební provoz v roce 2036.Finální nabídku na stavbu jednoho jaderného bloku v Dukovanech podaly na konci loňského října severoamerická společnost Westinghouse, korejská KHNP a francouzská EDF. Spolu s tím uchazeči podali i nezávazné nabídky na další tři reaktory. Vláda na začátku letošního roku po prostudování nabídek vyzvala EDF a KHNP k podání závazných nabídek k stavbě až čtyř nových reaktorů v Dukovanech a Temelíně. V další části tendru naopak nepokračuje Westinghouse, jehož původní nabídka nesplnila podle kabinetu podmínky.