Životní úroveň Čechů se během posledních dvou dekád přiblížila k úrovni západní Evropy. Loni dosáhl hrubý domácí produkt na obyvatele (HDP) v paritě kupní síly 91 procent evropského průměru, zatímco při vstupu do Evropské unie to bylo 80 procent. Vyplývá to z ekonomické analýzy, kterou dnes Česká spořitelna představila novinářům. Autoři nicméně upozornili, že některé regiony jako Karlovarský a Ústecký kraj se spíše vzdalují. Nejvíce mezi českými regiony vzrostla životní úroveň v Jihomoravském kraji. Některé země, které stejně jako Česko vstoupily do EU v roce 2004, rostly rychleji. Polsko se z životní úrovně 50 procent dostalo na 80 %, a Litva dokonce 43 na 90 procent průměru EU. Reálný hrubý domácí produkt v přepočtu na obyvatele v ČR od vstupu do Evropské unie vzrostl o 40 procent z 249.000 Kč v roce 2004 na 675.000 korun v roce 2023. Spotřeba domácností stoupla v tomto období ze 150.000 na 302.000 Kč, uvádí analýza. Pokud by Česko nebylo součástí EU, dařilo by se podle analýzy zemi ekonomicky hůře. HDP v přepočtu na obyvatele za loňský rok by byl o pětinu nižší, o 130.000 Kč. Spotřeba domácností by se snížila o třetinu, tedy o 100.000 korun. "Celkově se Česko sice přibližuje k průměrné životní úrovni EU, nicméně některé regiony se spíše vzdalují. Konkrétně v Karlovarském a Ústeckém kraji životní úroveň od vstupu do EU rostla pomaleji než ve zbývajících krajích i vůči průměru EU. Nejvíce mezi českými regiony vzrostla životní úroveň v Jihomoravském kraji,” uvedl hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil. Z rozpočtu EU získává Česko v průměru 100 až 150 miliard korun ročně, příspěvky do rozpočtu EU dosahují 50 až 70 miliard korun. Každý rok tak má Česko díky rozpočtu EU k dispozici přibližně 70 miliard korun, což je více než roční rozpočet většiny našich ministerstev. "Od roku 2004 jsme celkem z evropských peněz získali přes jeden bilion korun. Dvě třetiny těchto peněz byly využity pro účely kohezní politiky, tedy na rozvoj jednotlivých regionů. Přibližně čtvrtina rozpočtu je směřována na společnou zemědělskou politiky a zbytek tvoří peníze na centrálně řízené programy, například program pro vědu a inovace,” popsal analytik spořitelny Petr Zahradník. Česko má dlouhodobě nejnižší míru nezaměstnanosti v EU. Ta se od vstupu do EU snížila z šesti procent pod tři procenta, a od roku 2016 je dokonce nejnižší v celé EU. Vlivem rychlého růstu v posledních letech cenová hladina v letech 2004 až 2022 vzrostla z 55 na 81 procent průměru EU. Úroveň mezd však stále dosahuje 60 procent průměru EU. Vstupem do EU se v Česku téměř o polovinu snížila míra chudoby, a to z dvaceti na úroveň okolo 11 procent. Jde asi o 750.000 osob. K tomuto pozitivnímu vývoji přispělo čerpání evropských fondů, zejména díky projektům zaměřeným na koordinaci práce v sociálně vyloučených lokalitách, podpoře sociálního podnikání a zvyšování kapacity služeb a sociální práce, uvedla analýza ČS. Ceny v průmyslu se v březnu meziročně nezměnily, v zemědělství opět klesly Ceny průmyslových výrobců v Česku se v březnu v meziročním srovnání nezměnily, v zemědělství se snížily jedenáctý měsíc v řadě a naopak ceny stavebních prací a tržních služeb opět stouply. Český statistický úřad (ČSÚ) dnes na webu informoval, že v porovnání s loňským březnem byly ceny v zemědělství nižší o 13,2 procenta, ceny stavebních prací stouply o 1,6 procenta a ceny tržních služeb pro podniky o 4,1 procenta. Ceny výrobců naznačují budoucí vývoj cen pro spotřebitele. Meziměsíčně ceny v průmyslu v březnu klesly o 0,1 procenta a v zemědělství se zvýšily o 3,2 procenta. Za stavební práce se v březnu platilo o 0,3 procenta více než v únoru a za tržní služby pro podniky o 0,7 procenta více. V průmyslu ceny v meziročním srovnání zůstaly na stejné úrovni po dvou předchozích poklesech, předtím více než tři roky rostly. V odvětví v březnu o více než pět procent vzrostly ceny oprav, údržby a instalace strojů a zařízení, téměř o čtyři procenta zdražila i motorová vozidla, přívěsy a návěsy a o necelá tři procenta ceny elektřiny, plynu, páry a klimatizovaného vzduchu. Naopak zlevnily potravinářské výrobky, zejména rostlinné a živočišné oleje a tuky, jejichž cena byla v březnu meziročně nižší o víc než pětinu. Zhruba o pětinu byly levnější i mlýnské a škrobárenské výrobky a průmyslová krmiva. Klesly také ceny dřeva a dřevěných a korkových výrobků, základních kovů, chemických látek a přípravků. V zemědělství klesly ceny výrobců meziročně jedenáctý měsíc v řadě, přičemž v rostlinné výrobě se snížily o 15,5 procenta a živočišné výrobě o 10,5 procenta. Oproti loňskému březnu zlevnila zelenina, olejniny a obiloviny, naopak zdražily ovoce a brambory. V živočišné výrobě klesly ceny vajec, mléka a drůbeže, naopak ceny prasat a skotu stouply. Ceny stavebních prací v březnu meziročně vzrostly stejně jako v únoru o 1,6 procenta. Stavební materiály a výrobky byly téměř o dvě procenta levnější než před rokem. Meziroční růst cen tržních služeb pro podniky v březnu zpomalil na 4,1 procenta z únorových 4,9 procenta. Oproti loňskému březnu byly zhruba o desetinu vyšší ceny za reklamní služby a průzkum trhu a za služby v oblasti zaměstnání. Zdražily i služby v oblasti nemovitostí, právní a účetnické služby a služby v oblasti programování a poradenství. Analytici: Vývoj výrobních cen nedává důvod k oživení inflaceVývoj výrobních cen nedává důvod proto, aby ožila spotřebitelská inflace. V dalších měsících ale bude zmírňovat tempo zlevňování potravin. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK při hodnocení dnešních údajů ČSÚ. "Ceny zemědělských výrobců pokračovaly v březnu v dvouciferném meziročním poklesu, ten však oproti únoru zmírnil z 19 procent na 13 procent, a to zejména skokovým růstem cen rostlinné výroby o téměř šest procent," uvedl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. Vývoj cen byl podle něj silnější, než je pro březen obvyklé. Na meziměsíční růst cen zemědělských výrobců o 3,2 procenta upozornil i analytik Raiffeisenbank Martin Kron. "Silnější meziměsíční nárůst cen zemědělských výrobců může naznačovat, že v dalších měsících již nebudou takovým způsobem klesat ceny potravin pro konečné zákazníky jako v prvním čtvrtletí tohoto roku," uvedl. Podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče vývoj zemědělských cen naznačuje, že tempo zlevňování potravin pro spotřebitele dosáhne brzy svého maxima. V březnu potraviny a nealkoholické nápoje podle ČSÚ meziročně zlevnily o 1,1 procenta, o měsíc dřív to bylo 0,9 procenta. "Ceny potravin pro koncového spotřebitele by ale i tak měly setrvat v meziročním poklesu po celý letošní rok," míní Jáč. Ceny průmyslových výrobců meziročně stagnovaly a meziměsíčně klesly o 0,1 procenta, což podle hlavního ekonoma Cyrrusu Víta Hradila ukazuje, že se není třeba obávat nového oživení inflace. "Zároveň ovšem nelze vyhlížet výraznější zlevňování, když výrobní ceny ze svého maxima, kterého dosáhly v lednu roku 2023, dosud poklesly pouze zhruba o procento a k dalšímu pohybu směrem dolů se evidentně nemají. Oproti předpandemickému lednu 2020 tedy zůstávají o závratných 40 procent výše a za pouhé čtyři roky tak výrobní ceny poskočily přibližně stejně jako mezi lety 1997 a 2020," uvedl. Seidler upozornil i na zmírnění tempa růstu cen služeb pro podniky. "To je do jisté míry uklidňující zpráva po únoru, kdy ceny služeb rostly citelně nad běžnou sezonnost a zvyšovaly obavy o persistenci inflace v tomto cenovém okruhu," uvedl. Ceny služeb v současnosti táhnou i spotřebitelskou inflaci, když v březnu meziročně rostly o 5,4 procenta, zatímco celková inflace byla dvě %.