Česká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí meziročně vzrostla o 0,4 procenta, ve srovnání s předchozím kvartálem se hrubý domácí produkt (HDP) zvýšil o 0,5 procenta. Předběžný odhad dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). K růstu podle statistiků přispěla zejména domácí spotřeba. Podle analytiků zveřejněné údaje ukazují, že česká ekonomika začíná ožívat. Ve druhém čtvrtletí by Česko podle nich mohlo překonat úroveň před pandemií covidu-19 a za celý rok by mohl HDP vzrůst o 1,5 %. "K meziročnímu růstu přispěly celkové výdaje na konečnou spotřebu a rostoucí saldo zahraničního obchodu. Naopak pokračoval pokles tvorby hrubého kapitálu," uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet. Mezičtvrtletní růst podpořila domácí poptávka, kterou táhly vyšší výdaje domácností a tvorba hrubého kapitálu. "Dlouho očekávané ekonomické oživení se patrně stává realitou. České domácnosti evidentně vyčkávaly na pominutí horké fáze inflační krize, obnovily pošramocenou důvěru ve světlé zítřky a jaly se více utrácet," sdělil ČTK hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil. Pokud nenastane další šok, který by zasáhl české spotřebitele, je podle něj dobrá šance, že se ekonomika bude i v dalších čtvrtletích zvedat. Hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek upozornil, že mezičtvrtletní růst byl nejsilnější za posledních osm kvartálů. "Lepšího výsledku tedy česká ekonomika dosáhla naposledy před inflační vlnou a v době otvírání ekonomik po covidovém půstu. Výsledek znamená, že česká ekonomika tedy konečně nastoupila cestu citelnějšího oživení. Její výkon se přiblížil předcovidovému stavu na pouhých 0,2 procenta, takže je dobrá šance, že k jeho překonání dojde již v letošním druhém čtvrtletí," uvedl. Analytici upozornili, že českou ekonomiku může letos brzdit slabý hospodářský růst německého hospodářství. Podle dnešních údajů Spolkového statistického úřadu v prvním čtvrtletí německý HDP po cenovém a kalendářním očištění meziročně klesl o 0,2 procenta, mezičtvrtletně vzrostl o 0,2 procenta. Ekonomika Evropské unie v prvním kvartálu podle údajů Eurostatu meziročně vzrostla o 0,5 procenta, mezičtvrtletně o 0,3 procenta. Celkově dnešní údaje ČSÚ podle analytiků ukazují, že se česká ekonomika zotavuje a vrací se k hospodářskému růstu po loňském poklesu o 0,2 procenta. "Za celý letošní rok pak česká ekonomika pravděpodobně míří k růstu přes jedno %, přičemž, pokud se mezitím zmátoří i evropský průmyslový sektor, se zdá být dosažitelnou i hodnota poblíž 1,5 procenta," uzavřel Hradil. Plat zaměstnance státu loni vzrostl o 2345 Kč na 44.426 Kč Výdaje na platy a ostatní osobní náklady zaměstnanců státu loni vzrostly meziročně o 18 miliard korun, a vyžádaly si tak celkově 271,2 miliardy korun. Například objem peněz na platy učitelů v regionálním školství stoupl téměř o tři miliardy korun. Počet zaměstnanců na výplatní listině státu se zvýšil o 6950 lidí na 484.128. Průměrný měsíční plat vzrostl o 2345 Kč na 44.426 korun hrubého. Uvedlo to ministerstvo financí ve státním závěrečném účtu za loňský rok. Závěrečný účet, který shrnuje loňské hospodaření státu, nyní dostane k projednání Sněmovna. Jeho projednání je podmínkou pro to, aby poslanci mohli schválit státní rozpočet na příští rok. Meziroční nárůst platů státních zaměstnanců představoval 5,6 procenta. Podle březnových údajů Českého statistického úřadu vzrostla loni průměrná hrubá mzda v celé ekonomice o 3024 korun na 43.341 korun měsíčně. Nominální nárůst v celé ekonomice představoval 7,5 procenta, ale vzhledem k inflaci mzdy reálně klesly téměř o tři procenta. Platy státních zástupců a od nich odvozených profesí se zvýšily téměř o 12 procent, platy vojáků a příslušníků bezpečnostních sborů vzrostly o 8,3 procenta. Výdělky na úřadech se zvýšily o 6,1 procenta. Vyšší platy ve státním sektoru vysvětluje ministerstvo stejně jako dříve například tím, že ve vládou regulované sféře pracuje víc lidí s vysokoškolským vzděláním a delší praxí a fluktuace ve státním je nižší. Vliv mají podle ministerstva také peníze pro regionální školství. Na nárůstu výdajů na platy se z více než čtyř miliard korun podílelo čerpání z rezervního fondu a mimorozpočtových fondů a v objemu 3,5 miliardy korun také čerpání ušetřených peněz z předchozích let. Meziroční nárůst výdajů pak představuje 7,1 procenta. Do nárůstu objemu peněz se promítlo kromě jiného rozhodnutí vlády z předloňského roku o desetiprocentním zvýšení zvýšení tarifů ve veřejné sféře. O čtyři procenta se také zvýšil objem peněz pro akademické pracovníky státních vysokých škol a zvyšovaly se i tarify pro příslušníky bezpečnostních sborů. Například ministerstvu školství se rozpočet na platy v regionálním školství navýšil o 2,9 miliardy a počet zaměstnanců se zvýšil o 5739 lidí. Ministerstvu obrany vzrostl objem peněz na platy o 293 milionů korun v souvislosti s Koncepcí výstavby Armády ČR. Ministerstvu vnitra se zvýšil rozpočet na platy o 201 milionů v souvislosti s válkou na Ukrajině, a to kvůli posílení odboru azylové a migrační politiky i Správy základních registrů. Pro letošní rok předpokládal návrh státního rozpočtu, že na platy zaměstnanců státu a s tím související platby za odvedenou práci půjde proti loňskému schválenému rozpočtu o 683 milionů korun víc. Počet míst placených státem by měl klesnout o 11.388. Průměrný hrubý měsíční plat zaměstnance státu se měl podle návrhu v průměru zvýšit o 1181 korun na 44.059 korun.