Je příznakem svědomitosti, a to je dobře. Ale strach z úspěchu je zhoubná nemoc, která je smrtelná pro všechny vaše naděje a sny.Podnikatelský guru Patrick Bet David vypráví příběh tak bolestně matoucí, že se mi nechce věřit, že je pravdivý.Před několika lety dorazila těžká manilová obálka do kancelářské pošty. Uvnitř byl tenký tablet, na který mladá žena nahrála video, ve kterém žádala o místo stážistky. V té době nikdo takovou techniku neviděl a celá kancelář byla v úžasu. Pan Bet David okamžitě odeslal odpověď, ve které ženu pozval ke spolupráci.Už se mu nikdy neozvala.Dovolte mi to zopakovat: Nikdy se mu neozvala.On sám byl nedůvěřivý, ale já jsem byl naprosto rozzuřený. Kolik začínajících podnikatelů by zabíjelo pro příležitost, kterou tato žena držela v rukou? Přesto si ji nechala jednoduše utéct tím, že neodpověděla na e-mail, který si sama za nemalé peníze vyžádala.Samozřejmě, že by se to dalo vysvětlit různě. Možná se jí někdo naboural do e-mailového účtu a zmrazil ho. Možná došlo k náhlému úmrtí v rodině. Možná vyhrála v Powerballu a ztratila zájem o podnikání.Ale pravděpodobnějším vysvětlením je nemoc, která se nyní dostala do Etického lexikonu:Atychifobie – Abnormální a trvalý strach ze selhání, a to do té míry, že narušuje vzorec života.Dan Pink ve svém bestselleru Prodávat je lidské vysvětluje, že všichni se zabýváme prodejem. Mnozí z nás prodávají výrobky nebo služby. Ale všichni prodáváme své myšlenky, své filozofie a nakonec i sami sebe.I když patříte do stejné ligy jako Tony Robbins nebo Brian Tracey, možná až příliš dobře znáte bolest z odmítnutých nabídek a návrhů. U většiny z nás očekávání této bolesti vyvolává strach. Rabín Joseph Kahneman, snad nejlegendárnější postava ze světa židovského fundraisingu, uvedl, že kdykoli zaklepal na dveře, tiše se modlil, aby mu nikdo neotevřel.Obyčejným smrtelníkům, jako jsme my, může být útěchou vědomí, že i ti nejúspěšnější prodejci se musí obrnit proti strašidlu odmítnutí. Někdy se však za strachem z odmítnutí skrývá mnohem zákeřnější strach: strach z toho, že uslyšíme „ano“.Představte si, že jste voják v armádě. Váš velící důstojník shromáždí vaši jednotku a požádá vás o dobrovolníka, který by se ujal velmi důležité a extrémně nebezpečné mise. Zatímco vy stojíte jako přimrazení a diskutujete sami se sebou, zda na výzvu odpovědět, voják vedle vás vystoupí.Co v tu chvíli cítíte? Část z vás se cítí zklamaná sama sebou. Nedokázali jste se přihlásit, a tak vám někdo jiný sebral šanci stát se hrdinou. Jiná část z vás však cítí úlevu. Teď už si nemusíte vybírat mezi tím, zda se postavíte na nohy, nebo zůstanete v bezpečné anonymitě mezi řadovými členy.Převážilo riziko osobní újmy nad možností úspěchu? To se možná nikdy nedozvíte.V nejlepším případě nás strach z neúspěchu může paralyzovat k nečinnosti, takže propásneme příležitosti k potenciálnímu úspěchu. V horším případě nás může přimět k sabotáži vlastního úsilí, takže nakonec vyrveme porážku z čelistí vítězství, protože si nevěříme, že bychom mohli přijmout výzvu.Příležitost s sebou nese odpovědnost. Jakmile se k něčemu zavážeme, musíme dodržet slovo, splnit sliby a dodat zboží, abychom si vybudovali nebo zachovali dobrou pověst a zároveň sloužili těm, kteří nám důvěřují. Dáme-li volný průchod svým pochybnostem a nejistotám, budou se samy živit tím, že nás budou zasypávat sebezničujícími otázkami:Co když na to nestačím?Co když neuspěji?Co když neprojdu zkouškou?Tragickou ironií je, že právě ti, kteří si kladou takové otázky, mají největší šanci uspět, protože si kladou ty nejvyšší nároky. Jak říká slavná socioložka Dr. Bertice Berryová, podvodníci netrpí syndromem podvodníka.Co můžete udělat pro boj se svými vnitřními obavami? Obraťte scénář tím, že si budete klást jiné otázky:Na čem musím zapracovat, abych si zajistil úspěch?Kolik času musím investovat, abych odvedl co nejlepší práci?Jaké zdroje mohu využít, abych své dovednosti zdokonalil?Tyto otázky mají dvojí účel. Zaprvé vás nasměrují k přijetí praktických kroků, které vás připraví na špičkový výkon. Ještě podstatnější je, že jejich kladením dáváte sami sobě najevo, že můžete uspět, že za svůj úspěch jste v konečném důsledku zodpovědní jen vy sami: ne štěstí, ne osud, ne náhoda.Strach z neúspěchu je přirozený. Je příznakem svědomitosti, a to je dobře. Ale strach z úspěchu je zhoubná nemoc, která je smrtelná pro všechny vaše naděje a sny.Rozhodující je si uvědomit, že odvaha není nepřítomnost strachu. Je to ochota postavit se svému strachu a nenechat se jím ovládnout. Pokaždé, když se postavíte svému strachu, budete silnější a sebevědomější, takže můžete směle postupovat vpřed a zdolávat jeden strach za druhým.