14. června – Máme tady jeden z největších skandálů v historii Facebooku

Časová přímka mapující zásadní milníky sociální sítě Facebook je plná nejrůznějších kontroverzí. V roce 2019 se ale přihodilo něco, co mezi těmito skandály vyčnívá.

Dne 14. června 2019 Americká Federální obchodní komise oznámila urovnání sporu se společností Facebook a uložila jí pokutu ve výši 5 miliard dolarů za porušení ochrany osobních údajů v souvislosti se skandálem Cambridge Analytica. Pojďme se na události tohoto typu podívat o něco blíže.

Při bližším pohledu do průřezu historií ale uvidíme, že toho na dnešní den samozřejmě připadá ještě o mnoho více:

• 1949 – Prvním savcem v kosmu byla opice Albert II, která odstartovala na americké raketě V2. Svou misi však kvůli závadě na padáku nepřežila.
• 1951 – První komerčně využitelný počítač UNIVAC I dostává americký úřad pro sčítání lidu
• 1966 – Papež Pavel VI. zrušil Index librorum prohibitorum (Index zakázaných knih).
• 1967 – Sonda Mariner 5 odstartovala na svou cestu k Venuši.
• 1975 – Odstartovala Veněra 10.
• 1982 – Válka o Falklandy: britské jednotky dobyly Port Stanley. Toto vítězství, po němž bezpodmínečně kapitulovaly argentinské jednotky, přineslo ukončení konfliktu.
• 1985 – Podepsána Schengenská smlouva.
• 1989 – Bývalý president Ronald Reagan je pasován na rytíře anglickou královnou Alžbětou II.
• 1998 – Otevřením pro silniční dopravu byl plně zprovozněn most přes Velký Belt, spojující dánské ostrovy Sjælland a Fyn.
• 2013 – První let stroje Airbus A350.
• 2017 – V Londýně v noci ze 13. vypukl požár Grenfell Tower, který si vyžádal 72 obětí.

A nyní se už klasicky přesuneme do světa byznysu a ekonomiky:

• 1777 – Druhý kontinentální kongres přijal vlajku s hvězdami a pruhy, která dodnes představuje Spojené státy.
• 1900 – Havajské ostrovy se oficiálně staly územím USA.
• 1971 – Společnost Intel uvedla na trh první komerčně dostupný mikroprocesor na světě, Intel 4004, který znamenal revoluci v oblasti výpočetní techniky.
• 1995 – Index Dow Jones Industrial Average poprvé v historii překročil hranici 4 000 bodů.
• 2010 – Společnost General Motors (GM) oznámila uzavření několika továren a ukončení výroby několika modelů automobilů v rámci restrukturalizace v důsledku bankrotu.
• 2021 – Státy G7 dosáhly historické dohody o globální reformě korporátních daní, jejímž cílem je zavést minimální globální sazbu korporátní daně ve výši 15 %, aby se zabránilo praktikám nadnárodních společností, které se vyhýbají placení daní.

V roce 2010 shromažďovala osobní údaje milionů uživatelů Facebooku bez jejich souhlasu britská poradenská společnost Cambridge Analytica, a to převážně za účelem využití pro politickou reklamu.

Údaje byly shromažďovány prostřednictvím aplikace s názvem „This Is Your Digital Life“, kterou v roce 2013 vyvinul datový vědec Alexandr Kogan a jeho společnost Global Science Research. aplikace se skládala ze série otázek k vytvoření psychologických profilů uživatelů a shromažďovala osobní údaje přátel uživatelů Facebooku prostřednictvím platformy Facebook Open Graph. aplikace shromáždila údaje až 87 milionů profilů na Facebooku. Společnost Cambridge Analytica tyto údaje využila k analytické pomoci prezidentským kampaním Teda Cruze a Donalda Trumpa v roce 2016. Společnost Cambridge Analytica byla také široce obviňována ze zasahování do referenda o brexitu, ačkoli oficiální vyšetřování uznalo, že společnost nebyla zapojena „nad rámec některých počátečních dotazů“ a že „nedošlo k žádnému významnému porušení“.

Informace o zneužití dat zveřejnil v roce 2018 Christopher Wylie, bývalý zaměstnanec společnosti Cambridge Analytica, v rozhovorech pro deníky The Guardian a The New York Times. Facebook se v reakci na to omluvil za svou roli při sběru dat a jeho generální ředitel Mark Zuckerberg vypovídal před Kongresem. V červenci 2019 bylo oznámeno, že společnost Facebook bude kvůli porušování ochrany osobních údajů pokutována Federální obchodní komisí částkou 5 miliard dolarů. V říjnu 2019 společnost Facebook souhlasila se zaplacením pokuty ve výši 500 000 liber britskému Úřadu komisaře pro informace za to, že vystavila údaje svých uživatelů „vážnému riziku poškození“. V květnu 2018 společnost Cambridge Analytica požádala o vyhlášení konkurzu podle kapitoly 7.

Různé formy psychologického cílení již léta uplatňují i jiné reklamní agentury a společnost Facebook si podobnou technologii nechala patentovat v roce 2012, nicméně otevřenost společnosti Cambridge Analytica ohledně jejích metod a kalibr jejích klientů – včetně Trumpovy prezidentské kampaně a britské kampaně Leave.EU – přinesly do povědomí veřejnosti problémy psychologického cílení, před nimiž vědci varovali. Skandál vyvolal zvýšený zájem veřejnosti o soukromí a vliv sociálních médií na politiku. Na Twitteru se objevilo internetové hnutí #DeleteFacebook.

Alexandr Kogan, datový vědec z univerzity v Cambridge, byl tehdy najat společností Cambridge Analytica, odnoží skupiny SCL Group, aby vyvinul aplikaci nazvanou „This Is Your Digital Life“ (někdy stylizovanou jako „thisisyourdigitallife“). Cambridge Analytica poté zajistila proces informovaného souhlasu s výzkumem, v němž mělo několik set tisíc uživatelů Facebooku souhlasit s vyplněním průzkumu za úplatu, který měl sloužit pouze pro akademické účely. Společnost Facebook však této aplikaci umožnila shromažďovat osobní údaje nejen od respondentů průzkumu, ale také od přátel respondentů na Facebooku. tímto způsobem společnost Cambridge Analytica získala údaje od milionů uživatelů Facebooku.

O shromažďování osobních údajů společností Cambridge Analytica poprvé informoval v prosinci 2015 Harry Davies, novinář listu The Guardian. Informoval o tom, že společnost Cambridge Analytica pracovala pro senátora Spojených států Teda Cruze s využitím dat získaných z účtů milionů lidí na Facebooku bez jejich souhlasu. Další zprávy následovaly v listopadu 2016 od McKenzie Funka pro New York Times Sunday Review, v prosinci 2016 od Hannese Grassegera a Mikaela Krogeruse pro švýcarskou publikaci Das Magazin (později přeloženo a zveřejněno časopisem Vice), v únoru 2017 od Carole Cadwalladr pro The Guardian (od února 2017) a v březnu 2017 od Mattathiase Schwartze pro The Intercept. Podle serveru PolitiFact zaplatil Trump v rámci své prezidentské kampaně v roce 2016 společnosti Cambridge Analytica v září, říjnu a listopadu za údaje o Američanech a jejich politických preferencích.

Informace o úniku dat se objevily v březnu 2018, kdy se objevil whistleblower, bývalý zaměstnanec Cambridge Analytica Christopher Wylie. Ten byl v roce 2017 anonymním zdrojem pro Cadwalladrův článek v deníku The Observer s titulkem „Velká britská brexitová loupež.“ Cadwalladr s Wyliem rok spolupracoval, aby ho přemluvil, aby se přihlásil jako whistleblower. Později kvůli právním hrozbám vůči The Guardian a The Observer ze strany Cambridge Analytica přibrala Channel 4 News ve Velké Británii a The New York Times. Koganova změna jména na Aleksandr Spectre, která vyústila ve zlověstné „Dr. Spectre“, přispěla k intrikám a populární přitažlivosti příběhu.

Deníky The Guardian a The New York Times publikovaly články současně 17. března 2018, tržní kapitalizace Facebooku během několika dní poklesla o více než 100 miliard dolarů a politici v USA a Velké Británii požadovali odpovědi od generálního ředitele Facebooku Marka Zuckerberga. Negativní reakce veřejnosti na medializaci nakonec vedla k tomu, že souhlasil se svědectvím před Kongresem Spojených států. Meghan McCainová položila rovnítko mezi využitím dat společností Cambridge Analytica a prezidentskou kampaní Baracka Obamy v roce 2012; PolitiFact však tvrdí, že tato data nebyla využita neetickým způsobem, protože Obamova kampaň použila tato data k tomu, aby „její příznivci kontaktovali své nejpřesvědčivější přátele“, a nikoliv k využití těchto dat pro vysoce cílenou digitální reklamu na webových stránkách, jako je Facebook.