Tento vývoj je podpořen politickou nejistotou na domácí i mezinárodní frontě, která zvyšuje poptávku po bezpečných investicích, jako je zlato. Analytici předpovídají, že hodnota drahého kovu bude nadále stoupat, což je také důsledkem rostoucí pravděpodobnosti, že Federální rezervní systém ještě letos sníží úrokové sazby. Snížení sazeb by mělo oslabit dolar, což tradičně vede k posílení hodnoty zlata, neboť slabší dolar činí zlato atraktivnější pro investory držící jiné měny. Tento ekonomický výhled, kombinovaný s geopolitickými riziky, vytváří příznivé podmínky pro pokračující růst cen zlata.

V roce 2024 zatím ceny zlata vykázaly růst o více než 17 %, přičemž téměř 4 % z tohoto růstu byla zaznamenána jen za poslední měsíc. Zajímavé je, že akcie těžařů zlata v poslední době také vystřelily vzhůru, a to po období pomalé výkonnosti na začátku tohoto roku. Společnost AngloGold Ashanti (AU) zaznamenala za poslední měsíc téměř 30% růst. Podobně akcie společností Newmont (NEM), Agnico Eagle Mines (AEM) a Barrick Gold (ABX) od poloviny června vzrostly o 14 až 18 %.

Matt Smith, manažer fondu britské investiční společnosti Ruffer, je ohledně potenciálu dalšího růstu optimistický. V rozhovoru pro Barron’s Smith vysvětlil, že navzdory tomu, že inflační tlaky začínají slábnout, vyšší ceny zde alespoň do určité míry zůstanou. Naznačil, že z tohoto přetrvávání vyšších cen bude těžit nejen zlato, ale také stříbro a platina. Uvedl: “Inflace se snižuje, ale nezmizí. Zlato a těžaři zlata jsou atraktivním zajištěním proti inflaci”.

Navíc pokud Federální rezervní systém přistoupí ke snižování úrokových sazeb, potenciálně již v září, očekává se, že to posílí poptávku po zlatě. Vzhledem k tomu, že dolar během cyklů snižování úrokových sazeb často ztrácí na síle, zlato, které je vnímáno jako hmotné aktivum s konečným množstvím, má tendenci udržet si svou hodnotu efektivněji než papírové měny, které jsou náchylné na změny politiky centrální banky. Ilustrativním příkladem je americký dolarový index (DXY), který od konce června poklesl o téměř 2 %.

Do hodnoty zlata se přímo promítá i jednání centrálních bank. Centrální banky po celém světě – zejména ty na rozvíjejících se trzích, jako je Čína, Indie, Rusko a Turecko – agresivně hromadí zlato. Strategické doplnění jejich rezerv o zlato jim umožňuje diverzifikovat jejich držbu a snížit závislost na americkém dolaru. Nezdá se, že by se tento trend měl v dohledné době obrátit.

Everett Millman, hlavní tržní stratég společnosti Gainesville Coins, která obchoduje se zlatem a stříbrem, poznamenává: “Centrální banky nadále nakupují zlato jako na dlani. Když centrální banky nakupují, nakupují ho metrické tuny.” Millman předpovídá, že cena zlata by mohla do konce roku dosáhnout 2 700 USD za unci, což je téměř 12 % nad jeho současnou cenou.

Vedle fiskálních a ekonomických faktorů zvyšují atraktivitu zlata jako bezpečné investice také geopolitické otřesy. Faktory, jako jsou blížící se prezidentské volby v USA spolu s neočekávanými výsledky hlasování ve Francii a Velké Británii, mohou podle Millmana vyhnat cenu zlata vzhůru.

Ve Spojených státech mohou rostoucí obavy z možného zvýšení fiskálních stimulů ze strany Washingtonu (bez ohledu na výsledek prezidentských voleb) vést k dalším inflačním tlakům, nebo ještě hůře ke stagflaci. “Jedním z důvodů, proč se zlatu daří, je neodbytné podezření, že v příštích letech směřujeme ke stagflaci, a v takovém prostředí se daří jen velmi málo aktivům,” uvedla Nanette Abuhoff Jacobsonová, globální investiční stratég společnosti Hartford Funds.

Jacobsonová však vyjádřila skepsi ohledně dlouhé životnosti rallye zlata a poznamenala, že výnosy dlouhodobých dluhopisů klesly v důsledku ochlazení inflace. Investoři zjevně přesouvají svou pozornost k dluhopisům jako potenciálně bezpečnějšímu obchodu. Stejně tak Millman očekává pro zlato po zbytek roku nárůst volatility. Růst ceny vedl k “nálepkovému šoku” ze strany amerických drobných investorů.

Ceny zlata by proto sice mohly pokračovat ve své růstové trajektorii, ale na své cestě by mohly čelit i turbulencím.