Letos očekává růst hrubého domácího produktu (HDP) 0,9 procenta, v květnu předpokládala hospodářský růst 1,4 procenta. Za zhoršením výhledu jsou slabý růst hospodářství v prvním pololetí i negativní vývoj v zahraničí, uvedla dnes ČBA v nové prognóze. Odhad letošní průměrné inflace ponechala asociace na 2,3 procenta.

Podle údajů o HDP v prvním a druhém čtvrtletí nenaplnila česká ekonomika očekávání, když zotavování bylo pouze pozvolné. V prvním čtvrtletí HDP mezičtvrtletně vzrostl o 0,2 procenta, ve druhém o 0,3 procenta. Českému hospodářství nepomáhá ani zahraniční vývoj. „Zotavování německé ekonomiky se zadrhlo, opět se výrazněji zvýšily obavy z recese v USA a řada rizik přetrvává, i co se týče vývoje v Číně. Také vstup do druhé poloviny roku dle předstihových ukazatelů příliš optimistické vyhlídky nepředznamenává. To vše vedlo k přehodnocení odhadů růstu tuzemské ekonomiky zpět pod jedno procento,“ uvedl hlavní ekonom ČBA Jakub Seidler.

Prognóza předpokládá, že českou ekonomiku letos potáhne zejména spotřeba domácností. Po dvou letech poklesu by se letos měla zvýšit o 2,2 procenta. Přispěje k tomu zejména návrat k růstu reálných mezd, které by se letos měly zvýšit o 4,4 procenta. Vládní spotřeba by se letos měla zvýšit o tři procenta, investice by měly stagnovat i s ohledem na cyklus čerpání peněz z fondů Evropské unie.

„Zrychlení růstu na 2,7 procenta se očekává až v příštím roce. Za zvýšením tempa růstu by měla být jak domácí poptávka, tak i lepší vývoj v zahraničí,“ uvedl hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář.

Nezaměstnanost sice podle ČBA letos vzroste na 3,8 procenta z loňských 3,6 procenta, nadále bude patřit k nejnižším v EU. Trh práce je tak podle asociace nadále v situaci, kdy má řada zaměstnavatelů potíže najít vhodné zaměstnance.

Inflace by letos měla dosáhnout průměrné hodnoty 2,3 procenta po loňských 10,7 procenta. Pod kontrolou zůstane růst spotřebitelských cen i v příštím roce, kdy prognóza ČBA čeká průměrnou inflaci 2,2 procenta. Rizikem pro inflační vývoj je podle asociace stále zrychlený růst cen služeb a také možný dopad konfliktů na Ukrajině a na Blízkém východě.

Česká národní banka (ČNB) bude podle asociace pokračovat ve snižování úrokových sazeb ze současných 4,5 procenta. Na konci letošního roku prognóza očekává základní úrokovou sazbu 3,75 procenta, v příštím roce klesne na 3,5 procenta. Část analytiků sice očekává příští rok výraznější snížení sazeb, nepůjdou ale podle nich pod tři procenta.

Průměrný kurz koruny by měl letos být 25,08 Kč/EUR, na konci roku by se podle asociace mohl dostat mírně pod hranici 25 korun za euro. V příštím roce česká měna posílí, průměrný kurz asociace očekává 24,66 Kč/EUR.

Deficit hospodaření státu odhaduje letos ČBA na 2,7 procenta HDP po loňských 3,5 procenta HDP. K poklesu deficitu podle ČBA přispěly odeznění jednorázových výdajů spojených s kompenzacemi vysokých cen energií, mírné oživení tuzemské ekonomiky a dopady konsolidačního balíčku. V příštím roce očekává asociace snížení deficitu na 2,3 procenta HDP.

<!– DIP popup–>

Nezaměstnanost v červenci vzrostla na 3,8%

Nezaměstnanost v Česku v červenci vzrostla na 3,8 procenta, v červnu i květnu činila 3,6 procenta. Lidí bez práce bylo v polovině letních prázdnin 283.011, oproti předchozímu měsíci o 10.327 víc. Volných pracovních míst bylo osmý měsíc za sebou méně než zájemců o práci, oproti předchozímu měsíci jich ubylo 1526 na 262.026. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Úřad práce ČR. Loni v červenci byla nezaměstnanost o tři desetiny procentního bodu nižší, tedy 3,5 procenta. Za zvýšením nezaměstnanosti vidí analytici sezonní důvody, ale i slabší ekonomiku.

„Počet evidovaných uchazečů o zaměstnání byl v červenci o 20.985 vyšší než počet registrovaných volných pracovních míst. Převis poptávky nad nabídkou práce tak trvá již osmý měsíc v řadě,“ uvedl Úřad práce ČR.

Mírný nárůst nezaměstnanosti během prvního prázdninového měsíce je podle něj důsledkem běžného sezonního vývoje. „Stojí za ním i snížená aktivita firem v oblasti přijímání nových zaměstnanců, která je pro letní měsíce typická. Evidujeme také začínající zájem o trh práce u čerstvých absolventů. Obecně se podíl nezaměstnaných osob stále drží na nízkých číslech, a ČR si tak dlouhodobě vede velmi dobře v porovnání s dalšími zeměmi EU,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). V mezinárodním srovnání je nezaměstnanost v Česku v Evropské unii druhá nejnižší.

Nezaměstnanost meziměsíčně vzrostla ve všech 14 krajích a v 75 ze 77 okresů, klesla jen na Sokolovsku a Jesenicku. Nejvyšší nezaměstnanost byla minulý měsíc v Ústeckém kraji se šesti procenty. Naopak nejnižší nezaměstnanost měla Praha a Kraj Vysočina, kde shodně činila 2,9 procenta. Mezi okresy byla nezaměstnanost nejvyšší stejně jako v červnu na Mostecku, kde dosáhla 8,6 procenta. Naopak nejnižší podíl nezaměstnaných byl v okrese Praha-východ, kde práci hledalo 1,5 procenta lidí.

Na jedno volné pracovní místo připadalo v červenci v celostátním průměru 1,1 uchazeče o zaměstnání. Největší přetlak na pracovním trhu byl na Karvinsku, kde připadalo 10,6 uchazeče na jednu pozici. Na opačném konci žebříku bylo Mladoboleslavsko a okresy Praha-východ a Praha-západ s 0,3 uchazeče na jedno nabízené místo.

Z hlediska stupně vzdělání byli bez práce nejčastěji uchazeči o zaměstnání s nižší kvalifikací, především vyučení bez maturity a se základním vzděláním. Zaměstnavatelé mají nejčastěji zájem o dělníky při výstavbě budov, o obsluhu vysokozdvižných vozíků a skladníky, o montážní dělníky, kuchaře, řidiče nákladních automobilů a tahačů nebo uklízeče. Nejvyšší poptávka po nových zaměstnancích je v Praze a ve Středočeském kraji, kde úřady práce nabízejí zhruba 78.600, respektive 51.000 pracovních míst.

Počet lidí v evidenci pracovních úřadů zahrnuje i nezaměstnané, kteří nemohou okamžitě nastoupit do práce. Jsou to například lidé na rekvalifikačních kurzech, nezaměstnané ženy na mateřské dovolené, vězni nebo nezaměstnaní v pracovní neschopnosti. Takzvaných dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku od 15 do 64 let, kteří mohli ihned nastoupit do práce, bylo v Česku v červenci 261.219. Předchozí měsíc jich bylo téměř o 11.000 méně.

Ke konci letošního července v Česku pracovalo podle údajů Úřadu práce ČR 131.072 Ukrajinců s udělenou dočasnou ochranou. Zhruba 62 procent z nich byly ženy. Nejčastěji ukrajinští uprchlíci pracují jako pomocníci ve stavebnictví, výrobě a dopravě, jako montážní dělníci výrobků a zařízení nebo jako obsluha strojů a zařízení. V evidenci úřadů práce bylo minulý měsíc 15.367 občanů Ukrajiny s dočasnou ochranou, podobně jako v červnu. Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání tvořili tito lidé 4,8 procenta, v červnu to bylo pět procent.