Novinářům to dnes v Praze řekla ředitelka odboru cestovního ruchu na ministerstvu pro místní rozvoj (MMR) Silvia Doušová. Novelu zákona vláda schválila v polovině července, ještě ji budou muset posoudit poslanci a senátoři.

Obce a města by mohly určit také maximální počet metrů čtverečních na jednu ubytovanou osobu, uvedla Doušová. V podobné formě regulace podle ní teď funguje v jiných evropských metropolích, třeba v Barceloně, ve Vídni či v Amsterodamu. „Každá metropole k tomu přistupuje nějak a nám toto chybělo,“ řekla Doušová. Dodala, že takto omezit krátkodobá ubytování by obce a města mohly od druhé poloviny května roku 2026. MMR dlouhodobě upozorňuje na to, že krátkodobá ubytování přes on-line platformy omezují nabídku bytů pro bydlení, čímž vzniká tlak na zvyšování nájemného.

Novela zákona má také zavést elektronický systém e-Turista, kde se budou muset poskytovatelé ubytování registrovat. MMR si od systému slibuje zejména lepší přehled o počtu nabízených krátkodobých ubytování přes on-line platformy a s tím související větší výběr z poplatku z pobytu, který jde obcím, a na dani z příjmu. Registr bude podle MMR nejdříve asi půl roku fungovat ve zkušebním režimu, ostré spuštění se plánuje na 1. července příštího roku.

Na poplatcích z pobytu, které turisté hradí v hotelech či penzionech, loni obce v Česku vybraly 1,46 miliardy korun. Ve srovnání s rokem 2022 příjem z tohoto poplatku vzrostl o 34 procent, proti roku 2019 před koronavirovou pandemií se zdvojnásobil, vyplynulo už dříve z dat na webu státní agentury CzechTourism. Výši poplatku si obce stanovují samy, v roce 2021 jeho maximální sazba stoupla o 29 korun na 50 korun.

MMR očekává, že se obce s ohledem na novelu zákona rozhodnou více zavádět poplatky z pobytu. Nárůst přijmu z nich bude nejspíš pozvolný, v druhém roce po spuštění registru by mohl činit až 332 milionů korun, sdělilo ČTK už dříve MMR. Růst výnosu z daně z příjmu pak MMR s účinností zákona očekává o 216 až 792 milionů Kč.

<!– DIP popup–>

NKÚ kvůli rostoucím výdajům státu a zadlužení radí systémové reformy

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve stanovisku k návrhu státního závěrečného účtu za rok 2023 doporučil rozpočtovou obezřetnost a systémové reformy. Česká ekonomika loni reálně klesla, inflace byla druhá nejvyšší v Evropské unii a stát se dál rychle zadlužoval a rostly jeho výdaje, uvedl. Státní rozpočet loni zatížila energetická krize a inflace, vláda ale přijala ozdravný balíček, jehož dopady se v letošním rozpočtu již projevují, uvedlo v reakci ministerstvo financí.

„Rok 2023 nebyl z hlediska většiny ekonomických ukazatelů dobrým rokem,“ uvedl prezident NKÚ Miloslav Kala. Poukázal na to, že hrubý domácí produkt (HDP) se reálně snížil o 0,3 procenta i vlivem oslabení kupní síly domácností, průměrná míra inflace byla 12 procent a rychlost zadlužování České republiky v letech 2020 až 2023 byla druhá nejvyšší v EU. Nejnižší míra nezaměstnanosti v EU, která působí pozitivně, v sobě podle Kaly skrývá velká rizika spojená s poklesem produktivity práce.

Opatrnost investorů a firem v době ekonomické nejistoty, vysokých nákladů na energie a oslabující koruny se podle NKÚ projevil v loňském poklesu hrubého kapitálu reálně o 6,8 procenta. Pozitivně na vývoj ekonomiky naopak působilo oživení zahraničního obchodu, který se loni vrátil na hodnoty před pandemií covidu-19.

Na Česko, které má nejvyšší podíl přidané hodnoty průmyslu na národním hospodářství ze všech zemí EU, loni podle Kaly obzvlášť tíživě dopadl v EU výrazně nadprůměrný růst cen energií. Výstražnou kontrolkou pro český průmysl je globální přesun výroby automobilů do Číny, napsal. „V kontextu globálních změn, jejichž dopadům se můžeme bránit jen velmi omezeně, by byla namístě maximální rozpočtová obezřetnost a systémové reformy, které nám umožní být na ně připraveni. Nic takového se však neděje,“ varoval prezident NKÚ.

Ministerstvo financí bere zprávu NKÚ na vědomí, uvedl Ondřej Macura z jeho tiskového oddělení. Podle ministerstva financí loni státní rozpočet zatížily mimořádné výdaje na kompenzace v době energetické krize a vysoká inflace. „Vláda však také ve stejném roce přijala takzvaný ozdravný balíček, jehož cílem je dlouhodobá stabilizace veřejných financí. Dopady balíčku, který začal platit v letošním roce, se začínají v české ekonomice již projevovat, o čemž svědčí například průběžné výsledky státního rozpočtu,“ uvedlo. Inflace klesla a vláda otočila trend veřejných financí a zastavila dramatický nárůst zadlužení, dodalo ministerstvo.

Česko patří podle NKÚ v EU se 44procentním podílem veřejného dluhu na HDP mezi méně zadlužené země, tempo růstu dluhu je ale v posledních letech v unii jedno z nejvyšších. Veřejný dluh ČR se za tři roky zvýšil o další polovinu, zatímco v průměru EU byl růst 14procentní. K zadlužení Česka přispěly namátkou zrušení superhrubé mzdy a nové stanovení daně z příjmu fyzických osob, daň z nabytí nemovitých věcí nebo nedostatečná valorizace spotřebních daní, podotkl Kala. „Zakládáme si přitom na velký problém. V roce 2023 dosáhly výdaje na obsluhu státního dluhu České republiky 68 miliard korun, což reprezentuje třetinu všech investic státu v daném období,“ upozornil. Zmínil předpoklad ministerstva financí, že do roku 2026 tyto výdaje vzrostou o dalších více než 51 miliard korun.

Výdaje státu se loni zvýšily o 11 procent a mají z drtivé většiny mandatorní nebo kvazimandatorní charakter, a vláda je tak musí vynaložit, což podle NKÚ snižuje efektivitu řízení veřejných financí. „Bez razantních a okamžitých systémových změn zaměřených na vyšší efektivitu státu se kondice českých veřejných financí nemá šanci vrátit aspoň k evropskému průměru,“ uvedl Kala. Dodal, že ekonomiky EU přitom nepatří k vítězům v globální konkurenci.