Popová skupina Frankie Goes to Hollywood z osmdesátých let, známá svým hitem Relax, nabídla hlubší myšlenku v písni, v níž popisuje, jak budou lidé v nadcházejícím věku automatizace konfrontováni „se skutečnými duchovními problémy života“. Jak budou lidé platit za své živobytí a přitom se věnovat všem těm duchovním úvahám, nebylo rozepsáno. Nový dokument Mezinárodního měnového fondu však přináší několik nápadů. MMF v něm uvádí důvody pro výraznou modernizaci systémů sociální ochrany s tím, že vlády se budou muset připravit na „vysoce rušivé scénáře“ v éře umělé inteligence. Jak podrobně uvádějí ekonomové Citigroup v nedávné zprávě, ekonomika čelí velkému „nabídkovému šoku“ způsobenému rychle se digitalizující ekonomikou. A Spojené státy jsou v tomto ohledu na předním místě. Podle banky mají více než desetkrát větší počet datových center - páteře digitální ekonomiky - než světová dvojka, Německo. (Čína je na čtvrtém místě za Velkou Británií.) Před desetiletími USA spolu s dalšími zeměmi neudělaly mnoho pro to, aby se připravily na další nabídkový šok: integraci Číny s nízkými náklady/masivními kapacitami do globální ekonomiky. Dopad se ukázal jako zničující pro velkou část staré průmyslové základny, což mělo sociální, ekonomické a politické důsledky, které se projevují dodnes. To vše nyní zvyšuje pozornost věnovanou doporučením MMF. Samozřejmě je zde mnoho nejistoty. Ekonomové Citigroup pod vedením Nathana Sheetse tento měsíc ve zprávě o digitální transformaci globální ekonomiky napsali, že není jasné, zda nové digitální technologie, jako je umělá inteligence, nezničí více pracovních míst, než kolik jich vytvoří. Je také otevřenou otázkou, zda technologie zhorší nerovnosti mezi pracovníky nebo zeměmi. „Některé výzkumy ukázaly, že méně zkušení pracovníci mohou z umělé inteligence vytěžit větší zisky; jinými slovy, umělá inteligence může pomoci odstranit rozdíly ve zkušenostech,“ napsal tým Citigroup. Může však také nakonec postihnout ještě větší část pracovní síly, než tomu bylo v minulých vlnách automatizace. Inteligentnější a schopnější roboti by mohli dále snížit počet dělnických pracovních míst. A vysoce kvalifikované pozice mohou být nově ohroženy schopnostmi umělé inteligence. Stephen Jen, dlouholetý analytik globálních ekonomických a tržních trendů a šéf společnosti Eurizon SLJ Capital, to vyjádřil takto: Bankovní bankomat má pravděpodobně IQ kolem 60 bodů. Takže nakonec bankomaty „nebyly velkou hrozbou pro celkový bankovní sektor ani pro společnost“. Umělá inteligence však podle jeho hypotézy může být mnohem ničivější, pokud bude její IQ byť jen „nadprůměrné“. I když se AI potýká s určitými hardwarovými omezeními - například datová centra vyžadují obrovské množství energie -, v konečném důsledku jde o software. To znamená, že je schopna mnohem rychlejšího rozšíření v ekonomice než například parní stroje nebo první osobní počítače. „Samotný rozsah a rychlost transformace představují rizika pro trhy práce,“ napsali pracovníci MMF ve své červnové zprávě. Schopnosti generativní umělé inteligence „se rozšiřují na inteligentnější automatizaci, což může zesílit ztrátu pracovních míst v kognitivních profesích,“ napsali. Zavedení AI může zvýšit produktivitu a snížit životní náklady. Bude jistě znamenat lepší výrobky dodávané levněji. Stejně jako u jiných technologií by nemělo smysl bránit jejímu přijetí. Pro každý jednotlivý národ by to také znamenalo riziko, že bude zaostávat. Aby se však úřady s touto změnou lépe vypořádaly, budou možná muset celkově přehodnotit mnoho částí hospodářsko-politického rámce. Zkušenosti z minulých vln automatizace a modelování MMF naznačují, že štědřejší pojištění v nezaměstnanosti by mohlo zmírnit negativní dopady umělé inteligence na pracovníky a umožnit vytlačeným pracovníkům najít si práci, která by lépe odpovídala jejich dovednostem. Pracovníci fondu rovněž zjistili, že obzvláště užitečné mohou být vzdělávací programy zaměřené na pracovníky. Citovali studii, která ukázala, že americké odvětvové programy v průmyslových odvětvích, včetně zpracovatelského průmyslu, zdravotnictví, dopravy a informačních a komunikačních technologií, vedly k nárůstu výdělků o 14 % až 38 % rok po jejich absolvování, přičemž tento nárůst se ukázal jako trvalý. Analýza fondu ukázala, že vzhledem k době, kterou pracovníci potřebují k rekvalifikaci, může být zapotřebí delšího trvání podpory v nezaměstnanosti. To by také pomohlo udržet spotřebitelské výdaje během dlouhého přechodu. Větší podpora v nezaměstnanosti by samozřejmě byla nákladná, ale MMF zdůraznil návrh, v němž je pomoc kalibrována podle krátkodobých změn nezaměstnanosti. Smyslem je vyhnout se poskytování tak vysoké podpory po tak dlouhou dobu, že by to odradilo od hledání práce. Zastánci volnotržní ekonomiky by mohli argumentovat tím, že je třeba nechat technologický pokrok postupovat tam, kam bude chtít, a nechat neviditelnou ruku pracovat. Lidé si nakonec najdou v ekonomice místo, kde se mohou znovu uplatnit, pokud budou čelit narušení, nebo tak nějak. To se zastáncům volného obchodu příliš neosvědčilo. Neřešení negativních důsledků otevření domácích trhů výrobkům vyráběným tam, kde pracovní síla stojí zlomek úrovně v USA, vážně podkopalo podporu volného obchodu ze strany širší společnosti. Při zpětném pohledu by investice do postižených lidí pomohly udržet podporu voličů. Co se týče fiskálních nákladů, v tomto ohledu by mohly pomoci nové technologie. Zpráva MMF rovněž doporučuje, aby vlády samy přistoupily k zavedení umělé inteligence - mohla by zefektivnit veřejné služby a posílit příjmy díky lepšímu odhalování podvodů. Mnozí pozorovatelé se domnívají, že například v rozsáhlém americkém programu Medicare dochází ke značnému množství podvodných účtů. Přínosem by mohly být i agentury pro výběr daní. Sečteno a podtrženo, při všech příslibech i nebezpečích digitalizace a umělé inteligence není čas na odpočinek.