Jmenování nového premiéra prezidentem Emmanuelem Macronem ukončilo dva měsíce trvající patovou situaci, ale zanechalo nevyřešenou přetrvávající otázku, jak zastavit rostoucí horu dluhů při neustálých požadavcích na veřejné výdaje.

Barnierova schopnost čelit této výzvě bez většiny v parlamentu bude rozhodující pro to, zda druhá největší ekonomika Evropské unie dokáže udržet spekulanty na uzdě. Otřesy na trzích po Macronově rozhodnutí vypsat v červnu předčasné volby jsou dostatečným důkazem nebezpečí, které Francii hrozí, pokud premiérova mise selže.

„V době, kdy jsem tady, což doufám bude do konce prezidentského období, pokud si to parlament bude přát, nechci zvyšovat zadlužení naší země,“ řekl Barnier v pátek v televizi TF1. „Budu říkat pravdu, i když je obtížná a velmi vážná.“

Barnier a Macron mají široce sdílenou vizi hospodářské politiky, která má řešit slabé stránky Francie a která je založena na pro-podnikatelské daňové politice a omezování expanzivních sociálních výdajů.

Při kandidatuře v konzervativních prezidentských primárkách v roce 2021 vyzval bývalý hlavní vyjednavač EU pro brexit k přísným závazkům ke snižování výdajů a k dosažení věku odchodu do důchodu 65 let – o rok později než v Macronově sporné důchodové reformě v roce 2023.
Prezidentův přístup je však dlouhodobě nepopulární a je mu vytýkáno, že upřednostňuje podniky před zaměstnanci.

Nový premiér slíbil změnu stylu vládnutí, která bude vyžadovat větší naslouchání opozičním stranám a odborům. Naznačil však, že dluhová omezení umožňují pouze omezené úpravy základních politik.

„Nebudeme zpochybňovat všechno,“ řekl Barnier o důchodové reformě. „Otevřu debatu o zlepšení tohoto zákona pro nejzranitelnější lidi.“

Premiérův úspěch při získávání voličů a zákonodárců tam, kde Macron bojoval, bude klíčový pro prezidentovu schopnost obnovit ekonomickou důvěryhodnost budovanou po sedm let v úřadu.

Během tohoto období došlo k prudkému nárůstu zaměstnanosti, pružnému růstu a zlepšení stavu veřejných financí, dokud nepodlehly zátěži způsobené pandemií Covid a energetickou krizí.

Ještě před tím, než nedávné politické otřesy přiměly investory k odlivu francouzských aktiv, což vedlo ke zvýšení nákladů na půjčky v porovnání s ostatními evropskými zeměmi, se plány odcházející vlády na odstranění deficitu odchýlily od kurzu. Ministerstvo financí se nyní domnívá, že se situace během léta ještě zhoršila.

V dokumentech zaslaných v pondělí zákonodárcům ministerstvo financí varovalo, že pokud se nezmění politika, rozpočtový schodek by mohl letos vzrůst na 5,6 % a v roce 2025 na 6,2 %.

Podle ekonomky ING Charlotte de Montpellier by to vyžadovalo bezprecedentní úspory ve výši 110 miliard eur (122 miliard USD), aby byl splněn cíl dosáhnout v roce 2027 schodku do 3 % výkonu ekonomiky.

„Barnierova mise je velmi obtížná a jeho jmenování zůstává křehké,“ uvedla de Montpellierová. „Volnost v rozpočtových otázkách neexistuje.“

Nejenže Barnier nemá většinu, ale navíc čelí Národnímu shromáždění, v němž je řada zákonodárců vůči němu vyloženě nepřátelská nebo v lepším případě požaduje politické ústupky výměnou za to, že nesvrhne vládu v hlasování o nedůvěře.

Premiér má jen málo času na to, aby jednal. Francouzské zákony stanoví, že vláda musí předložit rozpočet do prvního říjnového úterý – v tomto případě do 1. října – a pravidla EU vyžadují, aby byla dlouhodobější fiskální strategie zaslána do Bruselu v září.

Předtím musí také najít nového ministra financí, který nahradí Bruna Le Maira, někdejšího spojence, jenž prohlásil, že ve funkci nezůstane.
Barnier prohlásil, že jeho vláda nebude složena pouze z konzervativních ministrů. Mohl by si přizvat i politiky z Macronovy centristické skupiny a levice, řekl v prvním televizním rozhovoru pro TF1 v nové funkci.

Voliči nejsou přesvědčeni, že Barnier dokáže svou práci zvládnout. Podle průzkumu společnosti Elabe mezi 1 007 dospělými, který byl proveden 5. a 6. září online, si pouze 52 % Francouzů myslí, že se mu podaří sestavit vládu schopnou přijmout rozpočet na rok 2025.

Po uplynutí lhůty 1. října čeká Francii 11. října plánované hodnocení od agentury Fitch Ratings a 25. října od agentury Moody’s Ratings. Obě agentury na začátku roku ponechaly své názory beze změny, ale varovaly před negativním postupem v závislosti na kritériích, mezi něž patří deficit, náklady na financování dluhu a závazky k nápravě veřejných financí.

Parlament musí rozpočet schválit do konce roku. Vzhledem ke konvenci, podle níž opoziční zákonodárci odmítají podpořit finanční zákony za jakýchkoli okolností, bude muset Barnier pravděpodobně využít ústavní klauzuli k jeho přijetí bez souhlasu Národního shromáždění – což zvyšuje nebezpečí hlasování o nedůvěře.

Aby Barnier předešel úspěchu takového návrhu, bude muset nabídnout kompromisy napříč politickým spektrem. Jelikož levice již naznačila, že vládě vysloví nedůvěru bez ohledu na okolnosti, premiér bude muset přesvědčit krajně pravicové Národní shromáždění Marine Le Penové, aby se hlasování zdrželo.

Takový kompromis by mohl překročit červené linie Macronovy hospodářské politiky a jít dál než drobné úpravy, které Barnier zatím nastínil. Krajní pravice vedla kampaň na základě slibů rozsáhlého snížení daní pro domácnosti a zrušení prezidentského zákona o zvýšení věku odchodu do důchodu.

„Tato reforma byla špatná reforma,“ řekl v pátek v rozhlasové stanici RTL Louis Aliot, místopředseda Národního shromáždění. „Bude vhodné se k hlasování o ní vrátit.“