Pentagon stáhne pět tisíc vojáků z Německa kvůli ostrému diplomatickému sporu mezi Donaldem Trumpem a kancléřem Friedrichem Merzem ohledně války s Íránem. Rozhodnutí znamená zrušení plánovaného rozmístění zbraní dlouhého doletu, což podle bezpečnostních expertů vytváří nebezpečnou mezeru ve strategické obraně Evropy. Geopolitické napětí eskaluje i v obchodní rovině, když Bílý dům pohrozil uvalením pětadvacetiprocentních cel na dovoz evropských automobilů.   Geopolitický otřes a oslabení evropské obrany Rozhodnutí amerického Pentagonu stáhnout pět tisíc vojáků z německého území představuje jeden z nejvýraznějších zásahů do bezpečnostní architektury starého kontinentu za poslední roky. Tento krok přichází na pozadí eskalující veřejné roztržky mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a německým kancléřem Friedrichem Merzem. Hlavním jablkem sváru se stal diametrálně odlišný pohled obou státníků na probíhající válečný konflikt s Íránem. Hlavní mluvčí amerického ministerstva obrany Sean Parnell oficiálně potvrdil, že ministr obrany Pete Hegseth již vydal přímý rozkaz k zahájení stahování. Očekává se, že tento logisticky náročný proces bude završen v horizontu následujících šesti až dvanácti měsíců. Německo přitom dlouhodobě hostí vůbec největší kontingent amerických ozbrojených sil v Evropě a nachází se zde klíčové vojenské instalace. Zásadní redukce vojenské přítomnosti bezprostředně ohrožuje plánované rozmístění zbraní dlouhého doletu, včetně strategických střel s plochou dráhou letu Tomahawk. Tyto pokročilé zbraňové systémy měly primárně sloužit k masivnímu posílení odstrašující síly Severoatlantické aliance vůči Rusku. Podle vyjádření představitelů Pentagonu tak Washington definitivně ruší předchozí rozhodnutí administrativy Joea Bidena, které počítalo s vysláním speciálního praporu vybaveného právě těmito moderními systémy do největší ekonomiky Evropské unie. Christian Mölling, ředitel berlínského analytického institutu Edina, v této souvislosti varuje před dalekosáhlými důsledky. Samotná rotace amerických jednotek podle něj nepředstavuje ten nejpalčivější problém. Skutečnou hrozbou je zrušení plánu na vybudování úderné kapacity dlouhého doletu, což na evropském kontinentu vytváří nebezpečnou strategickou mezeru. Expert dodává, že podobná rétorika z Bílého domu vysílá do Kremlu jasný signál, že ochota Spojených států přijít spojencům v rámci NATO na pomoc postupně slábne. Ostrá slovní přestřelka a rozpad transatlantické důvěry Konflikt s Íránem tvrdě otestoval pevnost transatlantických vazeb. Americký prezident otevřeně obvinil své evropské spojence z nedostatečné podpory válečného úsilí. Washington zároveň varuje před výrazným zpožděním v dodávkách amerických zbraní, jelikož se tamní armáda momentálně potýká s vyčerpanými zásobami, které musí ve vlastním zájmu prioritně doplňovat. Evropa se mezitím potýká s drtivými ekonomickými dopady v podobě strmě rostoucích cen energií. Berlín a další evropské metropole si stále hlasitěji stěžují, že nesou neúměrně těžké břemeno za konflikt, který samy nevyvolaly. Situace vyeskalovala v momentě, kdy Trump oznámil záměr zvýšit cla na dovoz automobilů z Evropské unie na 25 procent, což by pro exportně orientovanou německou ekonomiku představovalo zničující ránu. Rozhodnutí Pentagonu o stažení vojsk bezprostředně následovalo po sérii ostrých mediálních výpadů z obou stran Atlantiku. Kancléř Merz, který je jinak považován za přesvědčeného zastánce transatlantické spolupráce, prohlásil, že Spojené státy jsou Teheránem „ponižovány“. Podle jeho slov vstoupil Washington do konfliktu zcela bez strategie a nedisponuje žádným přesvědčivým plánem ani pro případná diplomatická vyjednávání. Reakce z Bílého domu na sebe nenechala dlouho čekat. Trump na sociálních sítích vzkázal, že by se měl německý kancléř raději věnovat ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou a soustředit se na nápravu své vlastní „rozvrácené země“. Před novináři pak Trump Merzovo vládnutí ostře zkritizoval s poukazem na nezvládnutou migraci a hlubokou energetickou krizi. Svůj tvrdý postoj vůči Íránu americký prezident hájil argumentem, že alternativou by bylo získání jaderné zbraně do rukou Teheránu, na což podle něj Merz nedokázal najít žádnou racionální odpověď. Reakce spojenců a hrozba trvalého strategického rozkolu V současné době se v Evropě nachází zhruba 80 tisíc amerických vojáků, přičemž přibližně 36 400 z nich je dislokováno právě v Německu. Spolková republika je domovem klíčových vojenských uzlů. Ve Stuttgartu sídlí velitelství amerických sil pro Evropu i Afriku. Základna Ramstein představuje největší americkou leteckou základnu mimo území USA a regionální zdravotnické centrum v Landstuhlu hraje nezastupitelnou roli při léčbě vojáků zraněných na Blízkém východě. Prezident Trump navíc naznačil, že pravděpodobně zváží i stažení amerických jednotek z Itálie a Španělska. Tento radikální přístup vyvolal silné znepokojení i na americké domácí politické scéně. Republikánští předsedové branných výborů Senátu a Sněmovny reprezentantů, Roger Wicker a Mike Rogers, vyjádřili nad rozhodnutím stáhnout americkou brigádu z Německa hluboké znepokojení. Vlivní američtí zákonodárci varují, že předčasné omezení americké vojenské přítomnosti v Evropě riskuje podkopání odstrašující síly a vysílá Vladimiru Putinovi zcela chybný signál. Místo úplného stažení sil z kontinentu by podle nich bylo v bytostném zájmu Spojených států přesunout těchto pět tisíc vojáků dále na východ, čímž by se zachoval silný odstrašující efekt přímo na hranicích aliance. Vedení NATO v oficiálním prohlášení uvedlo, že na pochopení detailů Trumpova překvapivého oznámení úzce spolupracuje s Washingtonem. Aliance zdůraznila, že tyto strukturální změny podtrhují nutnost, aby Evropa masivněji investovala do vlastní obrany a převzala mnohem větší díl odpovědnosti za sdílenou bezpečnost. Německý ministr obrany Boris Pistorius k situaci dodal, že přítomnost amerických vojáků je v oboustranném zájmu, nicméně připustil, že redukce amerických sil v Evropě byla do jisté míry předvídatelná a starý kontinent se na ni musí urychleně adaptovat.