Klíčové body
- Centrální banky v Evropě vykazují omezenou ochotu následovat Fed a rychle snižovat úrokové sazby, což vytváří transatlantický rozdíl v měnové politice
- Bank of England a Evropská centrální banka preferují postupný přístup ke snižování sazeb, zatímco Fed plánuje agresivnější uvolňování
- Ekonomové očekávají, že rozdíl v měnové politice mezi Evropou a USA se časem zmenší, zejména pokud inflační tlaky v Evropě poklesnou
Takový tón ve čtvrtek v Evropě udávalo úvodní snížení úrokových sazeb o půl bodu v rámci cyklu uvolňování Federálního rezervního systému, které bylo provedeno večer předtím.
Bank of England ve svém vlastním rozhodnutí reagovala slibem, že ke snižování výpůjčních nákladů zaujme pouze „postupný přístup“, zatímco jestřábí představitel Evropské centrální banky trval na tom, že zůstane „závislý na datech“. Norští politici dokonce signalizovali, že jakýkoli krok v letošním roce pravděpodobně prozatím nepřipadá v úvahu.
Ačkoli krok Spojených států je určitou formou dohánění opatření, která již přijaly jejich protějšky, náhlost jeho snížení ukazuje na změnu nálady – i když se transatlantická politika synchronizuje v jednom směru.
Investoři nyní očekávají, že Fed během dvou zasedání naplánovaných do konce roku uvolní dalších 70 bazických bodů snížení, což je mnohem rychleji než kolegové ve Velké Británii a eurozóně, kteří se scházejí podle podobného harmonogramu, ale trvají na tom, že nebudou spěchat.

Tento kontrast sice může odrážet větší důraz na ochranu pracovních míst v mandátu americké centrální banky, ale je také odrazem rozdílných podmínek, kdy povaha stanovování mezd v Evropě znamená, že úředníci musí zůstat opatrní.
Podle Jamese Rossitera, vedoucího globální makro strategie ve společnosti TD Securities v Londýně, se důraz na tyto hrozby přesunul „více v USA než v Evropě“.
„V USA je nyní inflační políčko zaškrtnuto a proinflační rizika rychle zmizela,“ řekl Rossiter, bývalý úředník BOE a Bank of Canada. „To umožnilo Fedu přejít na údaje o růstu a trhu práce jako na hlavní hybnou sílu politiky“, ale ‚v Evropě se to zatím nestalo‘.
Rozhodnutí BOE se neslo v opatrném duchu ohledně budoucích kroků poté, co úředníci ponechali sazby beze změny na úrovni 5 %, a to v poměru 8:1. Úředníci se ani přímo nezabývali vyhlídkou na snížení sazeb v listopadu, tedy v okamžiku, kdy investoři snížení očekávají spolu s novými prognózami.
Takový projev zdrženlivosti ohledně uvolňování sazeb poslal libru na nejsilnější hodnotu vůči dolaru od března 2022 a přiměl trhy omezit sázky na přechod k rychlejšímu uvolňování sazeb později v tomto roce.
Spojené království se nadále potýká s přetrvávajícími následky prudkého nárůstu inflace. Guvernér Andrew Bailey ve čtvrtečním rozhovoru varoval, že „inflace ve službách je stále zvýšená“, když zdůraznil své poselství o „postupném snižování“ výpůjčních nákladů.
Také trh práce zůstává napjatý, když běžné mzdy meziročně rostou tempem přes 5 % a nezaměstnanost klesá.
„Na dnešním rozhodnutí BOE bylo nápadné, jak odlišné bylo sdělení ve srovnání se včerejším rozhodnutím Federálního rezervního systému,“ řekl James Smith, ekonom pro rozvinuté trhy ve společnosti ING.
Norská centrální banka předtím ponechala svou depozitní sazbu na 16letém maximu 4,5 % a odsunula pravděpodobnou možnost jejího snížení až na příští rok. Úředníci v Oslu se obávají inflačních tlaků, které hrozí kvůli slabé koruně, která je letos nejhůře výkonnou měnou ve skupině 10 zemí.
Člen Rady guvernérů ECB Klaas Knot mezitím na akci v Istanbulu uvedl, že vidí prostor pro další uvolňování měnové politiky ECB – ale pouze za předpokladu, že inflace klesne, jak se předpokládá. Na základě toho je šéf nizozemské centrální banky spokojen se sázkami investorů na další snižování sazeb.
Trhy očekávají jeden nebo dva další čtvrtbodové kroky ECB v roce 2024, přičemž po dalších šesti krocích v příštím roce se výpůjční náklady ustálí na 2 %.
Jiní kolegové se k setrvání u opatrného přístupu vyjadřují ještě jednoznačněji. Peter Kazimír ze Slovenska v pondělí uvedl, že ECB „bude muset s dalším krokem téměř jistě počkat do prosince“.

Po druhém snížení sazeb na svém zasedání minulý týden členové stanovili, že zatím nemohou vyloučit krok v říjnu, ale že je to podle lidí obeznámených s touto záležitostí v současné době nepravděpodobné.
Pro jistotu by některé menší země v Evropě mohly zvýšit pomoc svým ekonomikám. Vzhledem k síle franku, podpořené rozhodnutím Fedu, existuje podle ekonomů riziko, že by švýcarská centrální banka mohla příští týden přinést snížení sazeb o půl procentního bodu.
Podobně švédská Riksbank téměř jistě předstihne místní kolegy s vlastním rozsahem uvolnění příští středu, kdy prognostici očekávají třetí snížení sazeb.
Ačkoli se zdá, že větší evropské jurisdikce budou prozatím za Fedem zaostávat, někteří ekonomové se domnívají, že to bude docela dočasné. Tim Drayson, vedoucí ekonomického oddělení Legal and General Investment Management a bývalý úředník britského ministerstva financí, se domnívá, že se tento rozdíl „časem zmenší“.
„Nemyslím si, že Fed bude pokračovat tímto tempem,“ řekl. „Máme za sebou rok mnohem nižší celkové inflace a mzdové tlaky se v celé Evropě poměrně rychle sníží. To by tedy ospravedlňovalo potenciální zrychlení ECB a BOE.“
Události by také mohly vyvést z míry tvůrce politik na obou stranách Atlantiku v klíčovém podzimním období, kdy se Kamala Harrisová a Donald Trump utkají v boji o prezidentský úřad v USA, s vyhlídkou, že některý z nich by mohl ve vhodnou dobu podnítit inflaci.
„Jakmile se přesuneme do příštího roku, bude to zcela záviset na volbách,“ řekl David Page, vedoucí makrovýzkumu ve společnosti AXA Investment Managers. „Pravděpodobně i Harris se chystá přijmout politiku, která bude o něco více proinflační, a myslíme si, že to pravděpodobně omezí určité utahování Fedu více, než si myslí.“
Chcete využít této příležitosti?
Zanechte svůj telefon a email a budete kontaktováni licencovanými odborníky