Komise to dnes uvedla v tiskové zprávě. Jde o aktiva, která má společnost PPF Telecom Group v Bulharsku, Maďarsku, Srbsku a na Slovensku. Podnik z emirátu Abú Zabí na trhu působí pod značkou e&.PPF Telecom Group je registrovaný v Nizozemsku a komise letos v červnu zahájila hloubkové šetření navrhovaného prodeje. PPF Telecom působí i na českém trhu, těchto aktivit se ale obchod s firmou ze Spojených arabských emirátů netýká.Evropská komise je exekutivním orgánem EU s rozsáhlými pravomocemi. Mimo jiné funguje jako unijní antimonopolní úřad. Když EK zkoumala záměr operátora e&, zjistila například, že obdržel zahraniční subvence, které ale neměly negativní dopady na akviziční proces.Schválení záměru podléhá kompletnímu splnění podmínek, na kterých se EK s podniky dohodla, aby nebyla v Evropské unii narušena hospodářská soutěž. Společnost e& je telekomunikačním operátorem, nad kterým má kontrolu státní fond Emirates Investment Authority . Ten plně spadá pod vládu Spojených arabských emirátů.<!– DIP popup–>Důvěra v ekonomiku ČR v září vzrostla, optimističtější byli spotřebitelé i firmyDůvěra v českou ekonomiku v září po dvouměsíčním poklesu vzrostla. Ve srovnání se srpnem se zvýšila o 3,3 bodu na 97 bodů. Optimističtější byli spotřebitelé i firmy. Důvěra podnikatelů se navíc zvýšila ve všech odvětvích, což se stalo naposledy v dubnu 2023. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad . V meziročním srovnání je důvěra vyšší, loni v září byla pod 90 body.Souhrnný indikátor důvěry letos dosud kolísá. Klesl v lednu, únoru, květnu, červenci a srpnu. Vzhůru šel v březnu, dubnu, červnu a v září.Podnikatelská důvěra se v září zvýšila o 3,8 bodu na hodnotu 96,8 bodu. Nejvíce to bylo v odvětví služeb, a to o 5,1 bodu na 98,1 bodu. Ve stavebnictví rostla důvěra o tři body na 108,5 bodu, v průmyslu o 2,9 bodu na 94,4 bodu a v obchodě o 1,3 bodu na 96 bodů.V případě spotřebitelů důvěra vzrostla o 0,6 bodu na hodnotu 97,9 bodu. „Po čtyřměsíčním poklesu došlo v září k mírnému růstu spotřebitelské důvěry. Vzhledem k tomu, že většina sledovaných ukazatelů se meziměsíčně nezměnila, lze ale spíše než o růstu mluvit o mírné korekci poklesů z předešlých měsíců. A tak celkový spotřebitelský sentiment i v září zůstává pod svým dlouhodobým průměrem,“ uvedla Anastasija Nejasova z oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ.Téměř se nezměnil podíl lidí, kteří očekávají v příštích dvanácti měsících zhoršení celkové ekonomické situace v Česku a zlepšení své finanční situace. Také počet domácností, které hodnotí svou současnou finanční situaci hůře, než tomu bylo v předchozích dvanácti měsících, zůstal ve srovnání se srpnem stejný. „Podíl spotřebitelů, kteří se domnívají, že současná doba není vhodná k pořizování velkých nákupů, se podruhé v řadě snížil,“ dodal ČSÚ.Srovnání indikátorů důvěry v ekonomiku ČR:Indikátoryzáří 2024srpen 2024září 2023Průmysl94,491,584,5Stavebnictví108,5105,5100,7Obchod96,094,790,4Vybrané služby98,193,093,8Podnikatelé celkem96,893,089,7Spotřebitelé97,997,388,7Souhrnný97,093,789,6Veřejné výdaje ČR jsou v EU mírně podprůměrné, nižší jsou v sociální ochraněČeské veřejné výdaje jsou v evropském srovnání vzhledem k ekonomickému výkonu země mírně podprůměrné. V roce 2022 tvořily 44,6 procenta hrubého domácího produktu , zatímco průměr Evropské unie byl 45,1 procenta HDP. Nižší byly zejména výdaje na sociální ochranu, kam spadají například důchody, podpora rodin či bydlení, nadprůměrně Česko v evropském srovnání financovalo zdravotnictví a ekonomické záležitosti. Vyplývá to ze studie, kterou dnes zveřejnil think tank IDEA při CERGE-EI.Veřejné výdaje do oblasti sociální ochrany dosáhly v roce 2022 v Česku 13,7 procenta HDP, zatímco evropský průměr byl 16,4 procenta HDP. „Na velmi nízké intenzitě českých výdajů na sociální ochranu se podepisuje především nízká intenzita výdajů na důchody a na nezaměstnanost. Jistou roli hraje doposud poměrně příznivá demografická situace v ČR, která se však bude ve výhledu zhoršovat,“ uvedl Daniel Münich z think tanku IDEA.Výdaje na zdravotnictví má Česko v evropském srovnání nadprůměrné, když dosáhly 7,2 procenta HDP, zatímco průměr EU je 6,5 procenta HDP. Podobné je tomu i u ekonomických záležitostí, na které v Česku jdou veřejné výdaje v rozsahu 6,5 procenta HDP, zatímco unijní průměr dosahuje 6,1 procenta HDP. „Vyšší intenzita výdajů oblasti ekonomické záležitosti je v ČR ovlivněna dotacemi na obnovitelné zdroje energie, intenzivnějším dotováním železniční a silniční dopravy a do jisté míry vyššími investicemi do dopravní infrastruktury, danými snahou uzavírat infrastrukturní mezeru,“ uvedl Münich.Údaje vycházejí z roku 2022, který je posledním, za který jsou k dispozici mezinárodně porovnatelné statistiky. Výzkumníci IDEA ale předpokládají, že vzhledem k rozpočtové konsolidaci porostou v letech 2023 a 2024 veřejné výdaje pomaleji než nominální HDP, a proto se jejich podíl sníží. Dá se také očekávat zvýšení podílu veřejných výdajů na obranu, který v roce 2022 v Česku dosahoval jednoho procenta HDP. V Česku od letoška platí zákon, podle něhož mají být obranné výdaje nejméně dvě procenta HDP ročně.