Evropská komise (EK) schválila plán firmy Emirates Telecommunications Group ze Spojených arabských emirátů převzít část telekomunikačních aktivit společnosti PPF v několika evropských zemích. Komise to dnes uvedla v tiskové zprávě. Jde o aktiva, která má společnost PPF Telecom Group v Bulharsku, Maďarsku, Srbsku a na Slovensku. Podnik z emirátu Abú Zabí na trhu působí pod značkou e&. PPF Telecom Group je registrovaný v Nizozemsku a komise letos v červnu zahájila hloubkové šetření navrhovaného prodeje. PPF Telecom působí i na českém trhu, těchto aktivit se ale obchod s firmou ze Spojených arabských emirátů netýká. Evropská komise je exekutivním orgánem EU s rozsáhlými pravomocemi. Mimo jiné funguje jako unijní antimonopolní úřad. Když EK zkoumala záměr operátora e&, zjistila například, že obdržel zahraniční subvence, které ale neměly negativní dopady na akviziční proces. Schválení záměru podléhá kompletnímu splnění podmínek, na kterých se EK s podniky dohodla, aby nebyla v Evropské unii narušena hospodářská soutěž. Společnost e& je telekomunikačním operátorem, nad kterým má kontrolu státní fond Emirates Investment Authority (EIA). Ten plně spadá pod vládu Spojených arabských emirátů. <!-- DIP popup--> Důvěra v ekonomiku ČR v září vzrostla, optimističtější byli spotřebitelé i firmy Důvěra v českou ekonomiku v září po dvouměsíčním poklesu vzrostla. Ve srovnání se srpnem se zvýšila o 3,3 bodu na 97 bodů. Optimističtější byli spotřebitelé i firmy. Důvěra podnikatelů se navíc zvýšila ve všech odvětvích, což se stalo naposledy v dubnu 2023. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). V meziročním srovnání je důvěra vyšší, loni v září byla pod 90 body. Souhrnný indikátor důvěry letos dosud kolísá. Klesl v lednu, únoru, květnu, červenci a srpnu. Vzhůru šel v březnu, dubnu, červnu a v září. Podnikatelská důvěra se v září zvýšila o 3,8 bodu na hodnotu 96,8 bodu. Nejvíce to bylo v odvětví služeb, a to o 5,1 bodu na 98,1 bodu. Ve stavebnictví rostla důvěra o tři body na 108,5 bodu, v průmyslu o 2,9 bodu na 94,4 bodu a v obchodě o 1,3 bodu na 96 bodů. V případě spotřebitelů důvěra vzrostla o 0,6 bodu na hodnotu 97,9 bodu. "Po čtyřměsíčním poklesu došlo v září k mírnému růstu spotřebitelské důvěry. Vzhledem k tomu, že většina sledovaných ukazatelů se meziměsíčně nezměnila, lze ale spíše než o růstu mluvit o mírné korekci poklesů z předešlých měsíců. A tak celkový spotřebitelský sentiment i v září zůstává pod svým dlouhodobým průměrem," uvedla Anastasija Nejasova z oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ. Téměř se nezměnil podíl lidí, kteří očekávají v příštích dvanácti měsících zhoršení celkové ekonomické situace v Česku a zlepšení své finanční situace. Také počet domácností, které hodnotí svou současnou finanční situaci hůře, než tomu bylo v předchozích dvanácti měsících, zůstal ve srovnání se srpnem stejný. "Podíl spotřebitelů, kteří se domnívají, že současná doba není vhodná k pořizování velkých nákupů, se podruhé v řadě snížil," dodal ČSÚ. Srovnání indikátorů důvěry v ekonomiku ČR: Indikátoryzáří 2024srpen 2024září 2023Průmysl94,491,584,5Stavebnictví108,5105,5100,7Obchod96,094,790,4Vybrané služby98,193,093,8Podnikatelé celkem96,893,089,7Spotřebitelé97,997,388,7Souhrnný97,093,789,6 Veřejné výdaje ČR jsou v EU mírně podprůměrné, nižší jsou v sociální ochraně České veřejné výdaje jsou v evropském srovnání vzhledem k ekonomickému výkonu země mírně podprůměrné. V roce 2022 tvořily 44,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP), zatímco průměr Evropské unie byl 45,1 procenta HDP. Nižší byly zejména výdaje na sociální ochranu, kam spadají například důchody, podpora rodin či bydlení, nadprůměrně Česko v evropském srovnání financovalo zdravotnictví a ekonomické záležitosti. Vyplývá to ze studie, kterou dnes zveřejnil think tank IDEA při CERGE-EI. Veřejné výdaje do oblasti sociální ochrany dosáhly v roce 2022 v Česku 13,7 procenta HDP, zatímco evropský průměr byl 16,4 procenta HDP. "Na velmi nízké intenzitě českých výdajů na sociální ochranu se podepisuje především nízká intenzita výdajů na důchody a na nezaměstnanost. Jistou roli hraje doposud poměrně příznivá demografická situace v ČR, která se však bude ve výhledu zhoršovat," uvedl Daniel Münich z think tanku IDEA. Výdaje na zdravotnictví má Česko v evropském srovnání nadprůměrné, když dosáhly 7,2 procenta HDP, zatímco průměr EU je 6,5 procenta HDP. Podobné je tomu i u ekonomických záležitostí, na které v Česku jdou veřejné výdaje v rozsahu 6,5 procenta HDP, zatímco unijní průměr dosahuje 6,1 procenta HDP. "Vyšší intenzita výdajů oblasti ekonomické záležitosti je v ČR ovlivněna dotacemi na obnovitelné zdroje energie, intenzivnějším dotováním železniční a silniční dopravy a do jisté míry vyššími investicemi do dopravní infrastruktury, danými snahou uzavírat infrastrukturní mezeru," uvedl Münich. Údaje vycházejí z roku 2022, který je posledním, za který jsou k dispozici mezinárodně porovnatelné statistiky. Výzkumníci IDEA ale předpokládají, že vzhledem k rozpočtové konsolidaci porostou v letech 2023 a 2024 veřejné výdaje pomaleji než nominální HDP, a proto se jejich podíl sníží. Dá se také očekávat zvýšení podílu veřejných výdajů na obranu, který v roce 2022 v Česku dosahoval jednoho procenta HDP. V Česku od letoška platí zákon, podle něhož mají být obranné výdaje nejméně dvě procenta HDP ročně.