Na celém světě se více než 400 milionů dětí potýká s ochromujícími následky podvýživy, což je zdravotní krize, která ještě zhoršuje závažnost dalších onemocnění, jako je tuberkulóza nebo malárie. Tento problém se zdá být neřešitelný tváří v tvář sílícím klimatickým změnám, jejichž dopad, včetně vyšších teplot, sucha a povodní, negativně ovlivňuje produktivitu zemědělství a výživu získávanou z rostlin a živočichů. Nadace Billa a Melindy Gatesových chce tuto krizi dostat do centra pozornosti a podnítit potřebné kroky světových vůdců a filantropů, a proto se problematice podvýživy věnuje prioritně. Bill Gates, spolupředseda nadace, prohlásil: “Čas od času se mě někdo zeptá, co bych udělal, kdybych měl kouzelnou hůlku. Vyřešil bych podvýživu.” Gates poukazuje na to, že po červnovém odchodu Melindy se nadace přejmenovala na Gatesovu nadaci a zaměřila se na prudce rostoucí zdravotní problémy způsobené podvýživou v situaci, kdy se snižuje objem poskytované pomoci. Podle Marka Suzmana, generálního ředitele nadace, se přibližně každé čtvrté dítě na světě potýká s podvýživou, ze které je prakticky nemožné se plně uzdravit. Tyto děti trpí vývojovými nedostatky a nikdy nedosáhnou svého potenciálu, pokud jde o fyzický a kognitivní růst. Každoroční zpráva “Goalkeepers Report”, která slouží k hodnocení pokroku v řešení hlavních problémů, jako je chudoba, hlad a vzdělání, ukazuje, že v posledních pěti letech se pokrok v oblasti globálního zdraví v předchozích dvou desetiletích zastavil. Letošní zpráva se zaměřuje na podvýživu, protože se v poslední době zvýšilo povědomí o závažnosti jejích krátkodobých i dlouhodobých následků. Podvýživa, která je uváděna jako základní příčina poloviny úmrtí dětí na světě, jimž lze předejít, přispívá také k tomu, že dalších 40 milionů dětí zaostává ve vývoji – tedy že jejich výška není v normě vzhledem k jejich věku. Podvyživené děti jsou vystaveny výrazně vyššímu riziku, že podlehnou nemocem, jako je malárie nebo zápal plic, a jen zřídkakdy se plně uzdraví, dodává Suzman. Nadace se však podvýživě věnuje nejen proto, aby na tento problém upozornila. Upozorňuje na to, že existují osvědčené, jednoduché a relativně úsporné prostředky k omezení podvýživy, které lze ve velké míře realizovat. Vzhledem k dostupným strategiím “to není budoucnost, která se musí stát”, ujišťuje Suzman. Poukazuje na několik “účinných, relativně levných zásahů, které lze rozšířit” a vyvolat tak transformační účinky, a na inspirativní příliv chystaných inovací, které mají směřovat k obohacování potravin. Řada zemí, mimo jiné Brazílie, Indie, Keňa a Rwanda, již využívá své potravinové systémy k zajištění odpovídající výživy svých občanů. Mezi pozoruhodné příklady patří keňské využití technologie ke zvýšení produkce mléka na šestinásobek a nigerijské obohacené bujónové kostky, které zabránily 16,6 milionu případů chudokrevnosti a potenciálně by mohly zabránit více než 11 000 úmrtí na vady neurální trubice. Přesto je však hlavním úkolem zvýšit správnou úroveň informovanosti a přesvědčit vlády a zdravotnická zařízení, aby se řešení této krize stalo prioritou. O této nerovnoměrnosti svědčí nerovnoměrné provádění doporučení WHO týkajících se fortifikace potravin po celém světě, a to i v případě, že existují předpisy. Ačkoli jsou tyto intervence levné, jejich rozšíření vyžaduje jak finanční zdroje, tak účinnou tvorbu politiky. Jednou z takových iniciativ je Fond pro výživu dětí, který vytvořily UNICEF, Americká agentura pro mezinárodní rozvoj, Gatesova nadace a Dětská investiční nadace a jehož cílem je zmírnit nedostatek výroby terapeutických potravin a podpořit další nutriční intervence, jako je obohacování potravin a doplňky stravy obsahující mikroživiny. S cílem shromáždit do roku 2030 2 miliardy USD mohou tyto nadace nabídnout základní výživu 350 milionům žen a dětí prostřednictvím značného domácího financování a odpovídajících příspěvků národních vlád. Velkorysé osobní příspěvky, jako například nedávný dar bývalého generálního ředitele Spencera Kirka ve výši 34,4 milionu USD, jehož cílem je poskytnout doplňky stravy s mikroživinami 16 milionům žen v 16 zemích, jsou příkladem síly individuálních filantropických příspěvků. Gatesova nadace rovněž poskytla značné částky na zvýšení počtu místních nutričních intervencí a od roku 2021 plánuje každoročně vyčlenit na globální výživu přibližně 200 milionů USD. V současné době se nadace zaměřuje na rozšíření intervencí vymezených ve zprávě Goalkeepers a na financování následného výzkumu a vývoje. Investice do zajištění globální výživy prokázaly rozsáhlé přínosy ve zdravotnictví a ekonomických odvětvích, které jsou okamžité i dalekosáhlé. Podle Suzmana Gatesova nadace vroucně doufá, že její investice inspirují a vyprovokují ostatní, aby je následovali, a umožní tak zmírnit celosvětovou krizi podvýživy. Obrovský problém je zřejmý, ale s kolektivním záměrem, prostřednictvím obětavé tvorby politik, filantropického úsilí a inovativních řešení lze boj proti podvýživě rozhodně vyhrát.