Internetová horečka byla napoprvé krátká, ale zato intenzivní
Které společnosti skončily – a které naopak těžké časy přežily?
Pojďme si tento fenomén o něco více přiblížit
Dne 12.. října 2000 pomyslně splaskla technologická a internetová bublina, což vedlo k výraznému poklesu akciového trhu. Tato událost měla zásadní dopad na ocenění mnoha internetových společností a znamenala konec dot-com éry. Pojďme se podívat na tento fascinující příběh o něco blíže.
Při bližším pohledu do průřezu historií ale uvidíme, že toho na dnešní den připadá ještě o mnoho více:
1968 – V Ciudad de México byly zahájeny XIX. Letní olympijské hry.
1969 – Sovětský svaz vypustil kosmickou loď Sojuz 7 a poprvé bylo ve vesmíru 5 lidí.
1977 – Před Nejvyšším soudem USA ve Washingtonu se řešil případ obrácené diskriminace, kdy běloch Allan Bakke nemohl být přijat na lékařskou fakultu kalifornské university, protože není černoch.
1999 – V Pákistánu se převratem ujal moci generál Parvíz Mušaraf.
2002 – Na indonéském ostrově Bali odpálili teroristé bomby ve dvou nočních klubech, výbuchy si vyžádaly 200 mrtvých a přes 300 zraněných.
A nyní se už jako obvykle přesuneme do světa byznysu a ekonomiky:
1916 – Margaret Sangerová otevřela v Brooklynu v New Yorku první kliniku pro kontrolu porodnosti ve Spojených státech, která nakonec vedla k založení organizace Planned Parenthood. Tato událost znamenala významný posun v oblasti reprodukčního zdraví a plánování rodiny.
1988 – Byla dokončena fúze společností Chrysler Corporation a American Motors Corporation (AMC), čímž vznikla v té době třetí největší americká automobilka. Tato fúze umožnila společnosti Chrysler získat přístup ke značce Jeep společnosti AMC.
1999 – Ministerstvo spravedlnosti Spojených států oznámilo, že podává žalobu na společnost Microsoft Corporation za porušení antimonopolních pravidel. Tato žaloba, známá jako antimonopolní případ Microsoft, měla významné důsledky pro technologický průmysl a hospodářskou soutěž na trhu se softwarem.
2017 – Nobelova cena za ekonomii byla udělena Richardu H. Thalerovi za jeho přínos behaviorální ekonomii. Jeho práce měla zásadní vliv na to, jak podniky a politici chápou lidské chování při ekonomickém rozhodování.
Jak to vypadá, když praskne internetová bublina — dot-com horečka končí
Dot-com bublina, také nazývaná internetová bublina, bylo období v letech 1995-2000). Tato nechvalně proslulá éra velkého, rychlého a nakonec neudržitelného nárůstu ocenění akcií internetových služeb a technologických společností, tehdy běžně označovaných jako „dot-com“, včetně začínajících podniků nebo „start-upů“ s malou nebo žádnou ziskovostí nebo s nerealistickými obchodními modely. Během dot-com bubliny vzrostl technologický index NASDAQ Composite (vyjadřující celkovou hodnotu akcií společností kótovaných na burze NASDAQ) téměř sedmkrát, ze 743 na 5 048, což odráželo počáteční nadšení investorů do dot-com podniků a ochotu investorů rizikového kapitálu financovat primární veřejné nabídky akcií (IPO) internetových start-upů, z nichž mnohé ceny akcií poté prudce vzrostly. Mnozí zaměstnanci začínajících podniků, kteří byli zpočátku odměňováni opcemi na akcie, se po vstupu svých podniků na burzu rychle stali milionáři.
Zdroj: Pexels
Jak ocenění akcií nových i existujících dot-com společností nadále rostlo, mnozí investoři nabyli přesvědčení, že americká ekonomika se zásadně proměnila a že některé faktory, které tradičně figurovaly při oceňování akcií společností – jako jsou běžná aktiva, dluhy, příjmy, ziskové marže, podíl na trhu a peněžní toky – nejsou pro hodnocení budoucí výkonnosti dot-com společností, zejména začínajících podniků, přímo relevantní. Investoři proto nadále nalévali peníze i do zadlužených společností, které neměly reálnou naději, že se někdy dostanou do zisku. Tato nadměrná důvěra investorů (často označovaná jako „iracionální bujení“) vedla k tomu, že ceny akcií dot-com společností značně převyšovaly hodnoty, které by tradiční hodnotící faktory odůvodňovaly.
Stejně jako všechny finanční bubliny i bublina dot-com nakonec splaskla. Poté, co počátkem roku 2000 americký Federální rezervní systém oznámil mírné zvýšení úrokových sazeb s cílem odvrátit inflační tlaky – což by nutně vedlo ke snížení investičního kapitálu zdražením půjček – začali investoři do dot-com společností své podíly panicky vyprodávat. Mezi březnem 2000 a říjnem 2002 se index NASDAQ propadl z 5 048 na 1 139, čímž vymazal téměř všechny své zisky z doby dot-com bubliny. Do konce roku 2001 většina veřejně obchodovaných dot-com společností zkrachovala.
Zdroj: Shutterstock
Dne 12.. října 2000 pomyslně splaskla technologická a internetová bublina, což vedlo k výraznému poklesu akciového trhu. Tato událost měla zásadní dopad na ocenění mnoha internetových společností a znamenala konec dot-com éry. Pojďme se podívat na tento fascinující příběh o něco blíže.Při bližším pohledu do průřezu historií ale uvidíme, že toho na dnešní den připadá ještě o mnoho více:
1968 – V Ciudad de México byly zahájeny XIX. Letní olympijské hry.
1969 – Sovětský svaz vypustil kosmickou loď Sojuz 7 a poprvé bylo ve vesmíru 5 lidí.
1977 – Před Nejvyšším soudem USA ve Washingtonu se řešil případ obrácené diskriminace, kdy běloch Allan Bakke nemohl být přijat na lékařskou fakultu kalifornské university, protože není černoch.
1999 – V Pákistánu se převratem ujal moci generál Parvíz Mušaraf.
2002 – Na indonéském ostrově Bali odpálili teroristé bomby ve dvou nočních klubech, výbuchy si vyžádaly 200 mrtvých a přes 300 zraněných.
A nyní se už jako obvykle přesuneme do světa byznysu a ekonomiky:
1916 – Margaret Sangerová otevřela v Brooklynu v New Yorku první kliniku pro kontrolu porodnosti ve Spojených státech, která nakonec vedla k založení organizace Planned Parenthood. Tato událost znamenala významný posun v oblasti reprodukčního zdraví a plánování rodiny.
1988 – Byla dokončena fúze společností Chrysler Corporation a American Motors Corporation , čímž vznikla v té době třetí největší americká automobilka. Tato fúze umožnila společnosti Chrysler získat přístup ke značce Jeep společnosti AMC.
1999 – Ministerstvo spravedlnosti Spojených států oznámilo, že podává žalobu na společnost Microsoft Corporation za porušení antimonopolních pravidel. Tato žaloba, známá jako antimonopolní případ Microsoft, měla významné důsledky pro technologický průmysl a hospodářskou soutěž na trhu se softwarem.
2017 – Nobelova cena za ekonomii byla udělena Richardu H. Thalerovi za jeho přínos behaviorální ekonomii. Jeho práce měla zásadní vliv na to, jak podniky a politici chápou lidské chování při ekonomickém rozhodování.
Dot-com bublina, také nazývaná internetová bublina, bylo období v letech 1995-2000). Tato nechvalně proslulá éra velkého, rychlého a nakonec neudržitelného nárůstu ocenění akcií internetových služeb a technologických společností, tehdy běžně označovaných jako „dot-com“, včetně začínajících podniků nebo „start-upů“ s malou nebo žádnou ziskovostí nebo s nerealistickými obchodními modely. Během dot-com bubliny vzrostl technologický index NASDAQ Composite téměř sedmkrát, ze 743 na 5 048, což odráželo počáteční nadšení investorů do dot-com podniků a ochotu investorů rizikového kapitálu financovat primární veřejné nabídky akcií internetových start-upů, z nichž mnohé ceny akcií poté prudce vzrostly. Mnozí zaměstnanci začínajících podniků, kteří byli zpočátku odměňováni opcemi na akcie, se po vstupu svých podniků na burzu rychle stali milionáři.Jak ocenění akcií nových i existujících dot-com společností nadále rostlo, mnozí investoři nabyli přesvědčení, že americká ekonomika se zásadně proměnila a že některé faktory, které tradičně figurovaly při oceňování akcií společností – jako jsou běžná aktiva, dluhy, příjmy, ziskové marže, podíl na trhu a peněžní toky – nejsou pro hodnocení budoucí výkonnosti dot-com společností, zejména začínajících podniků, přímo relevantní. Investoři proto nadále nalévali peníze i do zadlužených společností, které neměly reálnou naději, že se někdy dostanou do zisku. Tato nadměrná důvěra investorů vedla k tomu, že ceny akcií dot-com společností značně převyšovaly hodnoty, které by tradiční hodnotící faktory odůvodňovaly.Stejně jako všechny finanční bubliny i bublina dot-com nakonec splaskla. Poté, co počátkem roku 2000 americký Federální rezervní systém oznámil mírné zvýšení úrokových sazeb s cílem odvrátit inflační tlaky – což by nutně vedlo ke snížení investičního kapitálu zdražením půjček – začali investoři do dot-com společností své podíly panicky vyprodávat. Mezi březnem 2000 a říjnem 2002 se index NASDAQ propadl z 5 048 na 1 139, čímž vymazal téměř všechny své zisky z doby dot-com bubliny. Do konce roku 2001 většina veřejně obchodovaných dot-com společností zkrachovala.