Prudký nárůst jejích uživatelů je ozvěnou nadšení investorů z konce devadesátých let během bubliny dot-com. Kritické ekonomické ukazatele však naznačují, že tento nový trend nemusí nutně přinést stejně pozitivní výsledky jako jeho předchůdce.Během dot-com éry na konci devadesátých let internet předznamenal nebývalý hospodářský vzestup a spotřebitelskou průchodnost. Aby lidé mohli používat internet, museli tehdy kromě předplatného nákladných internetových služeb investovat do drahého hardwaru, jako byl například stolní počítač Compaq ProSignia 330, který v roce 1999 stál 2 699 USD, což v roce 2024 odpovídá částce 5 101 USD. Příkladem je služba digitální účastnické linky společnosti Bell Atlantic, která v roce 1999 stála 59,95 USD měsíčně, což je v roce 2024 zhruba 113 USD.Naproti tomu zavedení generativní umělé inteligence dnes stojí podstatně méně díky existující infrastruktuře přístupu k internetu a bezplatným službám poskytovaným OpenAI a podobnými subjekty. To znamená, že přijetí těchto technologií je pro uživatele finančně méně náročné a rozšíření těchto služeb je podstatně rychlejší. Toto kuriózní srovnání ekonomů z institucí, jako je Federální rezervní banka v St. Louis, však vyvolává pochybnosti o zdánlivém úspěchu generativní AI. Bezplatné služby, jako jsou sociální média, e-mail a platformy pro zasílání zpráv, mohou mít vysokou míru přijetí, ale jejich ekonomická hodnota a dopad na produktivitu práce jsou neuchopitelné a často problematické.Ekonomové nedávno zkoumali využívání generativní UI a naznačili neprůkaznou korelaci mezi jejím přijetím a produktivitou práce. Počet uživatelů sociálních médií a počet hodin strávených na těchto platformách sice roste, ale ekonomická návratnost je nejasná. Podobně nelze úspěšnost generativní UI měřit mírou jejího přijetí nebo náklady na její vytvoření, ale jejím skutečným dopadem na ekonomickou hodnotu a produktivitu.Při vytváření generativní UI byly vynaloženy značné prostředky, jako jsou čipy UI, pracovní síla, elektřina a voda, které výrazně převyšují jejich okamžitou návratnost. Trénink těchto modelů může vyžadovat investice ve výši až 100 milionů dolarů a použití špičkových čipů od výrobců, jako jsou Nvidia, AMD a Intel. To vyvolává otázky o udržitelnosti a efektivitě takto nákladných projektů, zejména pokud nezaručují okamžité či zaručené výnosy.Značnou výzvou je také vytvoření nákladově efektivních doplňkových služeb generativní umělé inteligence. Novinářka Joanna Sternová informovala o vysokých nákladech spojených s vývojem bota poháněného systémem Gemini společnosti Google a uvedla, že by se z nich dal financovat luxusní výlet na Bora Bora. Tímto způsobem se jen potvrzuje, že vývoj generativní UI není pouze technicky, ale i finančně náročný proces, což může v budoucnu omezit počet hráčů na tomto poli.Finanční analytici odhadují příjmy potřebné k ospravedlnění investic do generativní AI a dosahují čísel jako 600 miliard dolarů ročně, což značně převyšuje současné výnosy. Například předpokládané roční ztráty společnosti OpenAI činí 5 miliard dolarů při příjmech 3,7 miliardy dolarů. Navzdory těmto potenciálním ztrátám si společnost zajistila další financování ve výši 6,6 miliardy dolarů, což zvýšilo její ocenění na 157 miliard dolarů. Tato výše investic a předpokládané ztráty opět vedou k paralelám s obdobím dot-com, kdy byly zisky často přeceňovány.Ekonomické ukazatele z období dot-com poskytují určitý pohled na toto srovnání. Odhaduje se, že v roce 2000, kdy vrcholila éra dot-com, byly z prodeje zhruba 134 milionů osobních počítačů v té době vygenerovány tržby ve výši 684 miliard USD, přičemž předplatné uživatelů internetu činilo přibližně 489 miliard USD. Elektronický obchod navíc v roce 2000 přinesl 286 miliard dolarů, což v přepočtu na rok 2024 odpovídá 500 miliardám dolarů. Přestože tedy dot-com éra vygenerovala v roce 2024 v dolarech více než 1,5 bilionu dolarů příjmů, skončila splasknutím bubliny, což vedlo k výrazným ztrátám investorů a krachům mnoha firem.Generativní umělá inteligence naproti tomu v současnosti generuje mnohem menší příjmy, odhadem pod 10 miliard dolarů. Pozorovatelé, včetně Goldman Sachs, Citadel a ekonomických stratégů, předpovídají potenciální bublinu generativní AI, která by mohla být ještě horší než bublina dot-com. Vzhledem k těmto ukazatelům by v případě splasknutí bubliny generativní umělé inteligence mohly být dopady na investory a ekonomiku významnější než v případě bubliny dot-com. Přesto mnoho společností a investorů nadále sází na budoucnost generativní umělé inteligence s očekáváním, že se nakonec stane zásadním pilířem technologického a ekonomického růstu.