Česko dalo Rusku za plyn a ropu pětkrát více než na pomoc Ukrajině, tvrdí zpráva
Česká republika od začátku ruské invaze na Ukrajinu do letošního června utratila za ropu a plyn z Ruska sedm miliard eur (177 miliard Kč), což je více než pětkrát tolik, než kolik činila česká pomoc Kyjevu.
Vlček: Na hospodářské strategii by měla panovat obecná politická shoda
V dnes zveřejněné zprávě to tvrdí Centrum pro studium demokracie (CSD) a Středisko pro výzkum energií a čistého vzduchu (CREA). Organizace uvádějí, že Česko má možnosti, jak se závislosti na energetických surovinách z Ruska zbavit, mimo jiné lepším využitím Transalpinského ropovodu (TAL) nebo tím, že se spolehne na plyn z Norska a na globální trh se zkapalněným zemním plynem (LNG).
CSD a CREA rovněž varovaly, že zvyšující se závislost na dodávkách energetických surovin z Ruska představuje značné bezpečnostní riziko a vede k cenovým šokům, jako tomu bylo letos v srpnu, kdy Ukrajina obsadila přečerpávací stanici Sudža v ruské Kurské oblasti.
Platby z České republiky za ropu a plyn z Ruska od invaze, kterou Moskva zahájila v únoru 2022, vynesly do letošního června Rusku na daních 2,3 miliardy eur (58,2 miliardy Kč). Česko přitom v tomto období poskytlo napadené Ukrajině pomoc v celkové hodnotě 1,29 miliardy eur (32,6 miliardy Kč), tvrdí zpráva CSD a CREA.
Zdroj: Canva
Obě střediska rovněž poukázala na to, že závislost České republiky na ruské ropě se v loňském roce zvýšila na 60 procent, ačkoli vláda premiéra Petra Fialy se jí chtěla postupně zbavit. „Na začátku roku 2024 se závislost snížila na 50 procent, což byla úroveň před invazí,“ uvádí zpráva.
Česká státní společnost Mero loni v září ČTK sdělila, že podíl ropy dovezené prostřednictvím ruského ropovodu Družba činil v prvním pololetí loňského roku asi 65 procent. Společnost Mero je vlastníkem a provozovatelem české části ropovodu Družba a ropovodu IKL z Německa, je jediným dopravcem ropy do České republiky. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) zároveň upozornilo, že dovozcem ropy není stát, nýbrž společnost PKN Orlen, což je mateřská skupina českých rafinerií firmy Orlen Unipetrol.
„Vláda nemá přímou kontrolu nad rozhodováním soukromého podniku. Proto aktivně podporujeme diverzifikaci dodavatelů dokončením projektu TAL+. Objem dovozu ruské ropy se již snižuje – v roce 2024 jsme zaznamenali výrazný pokles oproti předchozím letům,“ řekla ČTK Petra Milcová z tiskového oddělení ministerstva průmyslu a obchodu.
Ke společnosti Orlen Unipetrol, která je v Česku jediným zpracovatelem ropy, organizace CSD a CREA uvedly, že nejvíce ropy z Ruska dovážela ve třetím čtvrtletí roku 2022. „Ačkoli Orlen Unipetrol dovážel velké objemy výrazně zlevněné ruské ropy (zhruba o 42 procent levnější než dovoz ázerbájdžánské ropy), spotřebitelé nijak výrazně netěžili z nižších cen benzinu, které v tomto období klesly o pouhá čtyři procenta,“ upozorňuje zpráva.
CSD a CREA zdůraznily, že Česko má příležitost závislosti na energetických surovinách se zbavit. Republika podle obou organizací plně nevyužila svůj příděl kapacity TAL. K ropovodu TAL z Itálie je Česko napojeno přes IKL.
„Česká republika může zcela nahradit dodávky ruské ropy zvýšením dovozu ropných produktů z Německa, plným využitím ropovodů dopravujících neruskou ropu a využíváním vlastních rozsáhlých zásob ropy, které činí asi 3,6 milionu tun,“ napsaly CSD a CREA.
V případě plynu obě střediska uvedla, že v závěru roku 2022 a v roce 2023 Česko z velké části zastavilo dovoz z Ruska, ale v prvním pololetí letošního roku za zvýšení importu zaplatilo 440 milionů eur (11,1 miliardy Kč).
Evropská komise opakovaně vyzvala země Evropské unie, aby ukončily svoji závislost na dodávkách energií z Ruska. EU rovněž uvalila sankce na většinu dovozu ruské ropy.
Vlček: Na hospodářské strategii by měla panovat obecná politická shoda
Na hospodářské strategii by měla panovat obecná politická shoda. Česká republika potřebuje jasnou vizi, řekl na tiskové konferenci v Praze nový ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Současný hospodářský model ČR se podle něj vyčerpává, země zaostává v technologiích a má vysoký infrastrukturní dluh.
Hospodářskou strategii ve čtvrtek schválila vláda. Cílem dokumentu je, aby se Česká republika do roku 2040 posunula do desítky unijních zemí s nejvyšším hrubým domácím produktem na obyvatele. Loni ČR podle dat Eurostatu obsadila 14. pozici.
V posledních letech Česká republika podle Vlčka překonala zásadní krize. I když se už inflaci nebo energetické trhy podařilo stabilizovat, je důležité nesedět s rukama v klíně a reagovat na měnící se globální prostředí, uvedl. Strategie podle nového ministra definuje konkrétní problémy českého hospodářství a přináší kroky k jejich řešení. Doplnil, že práce na dokumentu trvala přibližně rok.
Strategie zahrnuje projekty na dalších deset až 15 let a soustředí se na čtyři hlavní oblasti, tedy rozvoj lidského kapitálu, investice do energetické, dopravní a digitální infrastruktury, výrobu s vysokou přidanou hodnotou a zajištění potřebného financování.
Český pracovní trh je podle Vlčka zamrzlý, populace stárne a mnohé oblasti trpí nedostatkem kvalitních zaměstnanců. Stát také firmy zatěžuje přílišnou byrokracií, uvedl. U strategické infrastruktury zmínil, že dluh Česka v této oblasti činí několik bilionů korun. „Já věřím, že naše vláda v posledních letech tyto věci neříkám, že vyřešila, ale z velké části dohání, a je to doufám vidět i na struktuře státního rozpočtu, ať v oblastech dopravy, nebo energetické infrastruktury,“ uvedl.
<!– DIP popup–>
Za priority ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) v hospodářské strategii Vlček označil nové jaderné zdroje, modernizaci přenosových soustav nebo přípravu velkých investic. Více pracovat by se podle něj mělo také na snižování administrativní zátěže podnikatelů. Zaměřit se MPO chce i na monopolizační a oligopolní snahy na českém trhu. „Jak to v tržním prostředí bývá, ten trh zpravidla inklinuje k monopolizačním a oligopolním snahám. Je to přirozené, ale od toho je tady role státu, aby tyto tržní asymetrie dokázal regulovat,“ uvedl. „To znamená, že zde bude určitá snaha směrem k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže nebo České obchodní inspekci,“ řekl.
Vlček už dříve řekl, že k dosažení dlouhodobého a udržitelného růstu české ekonomiky je ve strategii asi 150 opatření. Na strategii jako na zastřešující dokument budou navazovat dílčí sektorové a odvětvové strategie, například ve čtvrtek vláda na svém jednání schválila také polovodičovou strategii. Do konce února chce pak MPO vypracovat implementační plán pro dosažení jednotlivých cílů.
Hospodářskou strategii už dříve kritizoval stínový premiér z hnutí ANO Karel Havlíček. Dokument je podle něj ušitý horkou jehlou na poslední chvíli. Zároveň uvedl, že hnutí hodlá připravit vlastní hospodářskou strategii.
Zdroj: Unsplash
V dnes zveřejněné zprávě to tvrdí Centrum pro studium demokracie a Středisko pro výzkum energií a čistého vzduchu . Organizace uvádějí, že Česko má možnosti, jak se závislosti na energetických surovinách z Ruska zbavit, mimo jiné lepším využitím Transalpinského ropovodu nebo tím, že se spolehne na plyn z Norska a na globální trh se zkapalněným zemním plynem .CSD a CREA rovněž varovaly, že zvyšující se závislost na dodávkách energetických surovin z Ruska představuje značné bezpečnostní riziko a vede k cenovým šokům, jako tomu bylo letos v srpnu, kdy Ukrajina obsadila přečerpávací stanici Sudža v ruské Kurské oblasti.Platby z České republiky za ropu a plyn z Ruska od invaze, kterou Moskva zahájila v únoru 2022, vynesly do letošního června Rusku na daních 2,3 miliardy eur . Česko přitom v tomto období poskytlo napadené Ukrajině pomoc v celkové hodnotě 1,29 miliardy eur , tvrdí zpráva CSD a CREA.Obě střediska rovněž poukázala na to, že závislost České republiky na ruské ropě se v loňském roce zvýšila na 60 procent, ačkoli vláda premiéra Petra Fialy se jí chtěla postupně zbavit. „Na začátku roku 2024 se závislost snížila na 50 procent, což byla úroveň před invazí,“ uvádí zpráva.Česká státní společnost Mero loni v září ČTK sdělila, že podíl ropy dovezené prostřednictvím ruského ropovodu Družba činil v prvním pololetí loňského roku asi 65 procent. Společnost Mero je vlastníkem a provozovatelem české části ropovodu Družba a ropovodu IKL z Německa, je jediným dopravcem ropy do České republiky. Ministerstvo průmyslu a obchodu zároveň upozornilo, že dovozcem ropy není stát, nýbrž společnost PKN Orlen, což je mateřská skupina českých rafinerií firmy Orlen Unipetrol.„Vláda nemá přímou kontrolu nad rozhodováním soukromého podniku. Proto aktivně podporujeme diverzifikaci dodavatelů dokončením projektu TAL+. Objem dovozu ruské ropy se již snižuje – v roce 2024 jsme zaznamenali výrazný pokles oproti předchozím letům,“ řekla ČTK Petra Milcová z tiskového oddělení ministerstva průmyslu a obchodu.Ke společnosti Orlen Unipetrol, která je v Česku jediným zpracovatelem ropy, organizace CSD a CREA uvedly, že nejvíce ropy z Ruska dovážela ve třetím čtvrtletí roku 2022. „Ačkoli Orlen Unipetrol dovážel velké objemy výrazně zlevněné ruské ropy , spotřebitelé nijak výrazně netěžili z nižších cen benzinu, které v tomto období klesly o pouhá čtyři procenta,“ upozorňuje zpráva.CSD a CREA zdůraznily, že Česko má příležitost závislosti na energetických surovinách se zbavit. Republika podle obou organizací plně nevyužila svůj příděl kapacity TAL. K ropovodu TAL z Itálie je Česko napojeno přes IKL.„Česká republika může zcela nahradit dodávky ruské ropy zvýšením dovozu ropných produktů z Německa, plným využitím ropovodů dopravujících neruskou ropu a využíváním vlastních rozsáhlých zásob ropy, které činí asi 3,6 milionu tun,“ napsaly CSD a CREA.V případě plynu obě střediska uvedla, že v závěru roku 2022 a v roce 2023 Česko z velké části zastavilo dovoz z Ruska, ale v prvním pololetí letošního roku za zvýšení importu zaplatilo 440 milionů eur .Evropská komise opakovaně vyzvala země Evropské unie, aby ukončily svoji závislost na dodávkách energií z Ruska. EU rovněž uvalila sankce na většinu dovozu ruské ropy.Vlček: Na hospodářské strategii by měla panovat obecná politická shodaNa hospodářské strategii by měla panovat obecná politická shoda. Česká republika potřebuje jasnou vizi, řekl na tiskové konferenci v Praze nový ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček . Současný hospodářský model ČR se podle něj vyčerpává, země zaostává v technologiích a má vysoký infrastrukturní dluh.Hospodářskou strategii ve čtvrtek schválila vláda. Cílem dokumentu je, aby se Česká republika do roku 2040 posunula do desítky unijních zemí s nejvyšším hrubým domácím produktem na obyvatele. Loni ČR podle dat Eurostatu obsadila 14. pozici.V posledních letech Česká republika podle Vlčka překonala zásadní krize. I když se už inflaci nebo energetické trhy podařilo stabilizovat, je důležité nesedět s rukama v klíně a reagovat na měnící se globální prostředí, uvedl. Strategie podle nového ministra definuje konkrétní problémy českého hospodářství a přináší kroky k jejich řešení. Doplnil, že práce na dokumentu trvala přibližně rok.Strategie zahrnuje projekty na dalších deset až 15 let a soustředí se na čtyři hlavní oblasti, tedy rozvoj lidského kapitálu, investice do energetické, dopravní a digitální infrastruktury, výrobu s vysokou přidanou hodnotou a zajištění potřebného financování.Český pracovní trh je podle Vlčka zamrzlý, populace stárne a mnohé oblasti trpí nedostatkem kvalitních zaměstnanců. Stát také firmy zatěžuje přílišnou byrokracií, uvedl. U strategické infrastruktury zmínil, že dluh Česka v této oblasti činí několik bilionů korun. „Já věřím, že naše vláda v posledních letech tyto věci neříkám, že vyřešila, ale z velké části dohání, a je to doufám vidět i na struktuře státního rozpočtu, ať v oblastech dopravy, nebo energetické infrastruktury,“ uvedl.<!– DIP popup–>Za priority ministerstva průmyslu a obchodu v hospodářské strategii Vlček označil nové jaderné zdroje, modernizaci přenosových soustav nebo přípravu velkých investic. Více pracovat by se podle něj mělo také na snižování administrativní zátěže podnikatelů. Zaměřit se MPO chce i na monopolizační a oligopolní snahy na českém trhu. „Jak to v tržním prostředí bývá, ten trh zpravidla inklinuje k monopolizačním a oligopolním snahám. Je to přirozené, ale od toho je tady role státu, aby tyto tržní asymetrie dokázal regulovat,“ uvedl. „To znamená, že zde bude určitá snaha směrem k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže nebo České obchodní inspekci,“ řekl.Vlček už dříve řekl, že k dosažení dlouhodobého a udržitelného růstu české ekonomiky je ve strategii asi 150 opatření. Na strategii jako na zastřešující dokument budou navazovat dílčí sektorové a odvětvové strategie, například ve čtvrtek vláda na svém jednání schválila také polovodičovou strategii. Do konce února chce pak MPO vypracovat implementační plán pro dosažení jednotlivých cílů.Hospodářskou strategii už dříve kritizoval stínový premiér z hnutí ANO Karel Havlíček. Dokument je podle něj ušitý horkou jehlou na poslední chvíli. Zároveň uvedl, že hnutí hodlá připravit vlastní hospodářskou strategii.
