Prezident Pavel jmenuje do bankovní rady ČNB Jakuba Seidlera
Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 1,3 procenta a ve srovnání s předchozím čtvrtletím se hrubý domácí produkt (HDP) zvýšil o 0,3 procenta. Předběžný odhad vývoje hospodářství dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Mezičtvrtletní růst o 0,3 procenta zaznamenala i ekonomika celé Evropské unie, oznámil dnes Eurostat. Podle analytiků údaje o vývoji českého hospodářství ukazují, že ekonomické oživení v zemi zůstává utlumené. Za celý letošní rok předpokládají růst HDP o jedno procento.
Mezičtvrtletní růst českého HDP podle statistiků kladně ovlivnila rostoucí domácí poptávka, zatímco zahraniční stagnovala. K meziročnímu růstu ekonomiky přispěly zejména výdaje na konečnou spotřebu domácností, které se podle ČSÚ zvyšují nepřetržitě od počátku roku. „Pozitivní příspěvek měly také výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí a zahraniční poptávka. Naopak negativní vliv měla tvorba hrubého kapitálu,“ uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.
<!– DIP popup–>
Prezident Pavel jmenuje do bankovní rady ČNB Jakuba Seidlera
Prezident Petr Pavel dnes na Pražském hradě jmenuje do bankovní rady České národní banky (ČNB) Jakuba Seidlera. Podle dřívějších informací Hradu by měl nastoupit do funkce 1. prosince. Mandát po šesti letech skončí Tomáši Holubovi. Seidler se stane prvním členem bankovní rady, kterého jmenuje současná hlava státu.
Seidler už dříve v ČNB pracoval. V letech 2014 až 2021 působil jako hlavní ekonom ING Bank pro ČR, v roce 2018 ho vláda jmenovala jako člena Výboru pro rozpočtové prognózy. Od poloviny roku 2021 působí jako hlavní ekonom České bankovní asociace.
Seidler nahradí Holuba, kterému vyprší první šestileté funkční období a neměl zájem v radě pokračovat. V rozhovoru s agenturou Bloomberg dříve nechtěl komentovat důvody svého rozhodnutí opustit ČNB, v níž působil na různých pozicích od roku 2000. Do konce svého mandátu by se měl Holub podílet ještě na jednom rozhodováních o nastavení úrokových sazeb, a to na začátku listopadu.
Sedmičlenná bankovní rada ČNB určuje měnovou politiku země a rozhoduje o zásadních měnověpolitických opatřeních. ČNB je vedle utváření měnové politiky zodpovědná za dozor nad celým finančním trhem, včetně bank, pojišťoven a kapitálového trhu.
K digitalizaci stavebního řízení se Sněmovna mimořádně sejde 6. listopadu
K poslanecké novele stavebního zákona, která má pomoci překlenout potíže s digitalizací stavebního řízení, se poslanci sejdou 6. listopadu v 18:00. Mimořádnou schůzi k tomuto jedinému bodu dnes svolala předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). ČTK to sdělil její mluvčí Martin Churavý. Pod žádostí o svolání schůze jsou podepsáni také poslanci ANO, poslanci Pirátů nikoli. Samotnou novelu, která je na programu, podepsali zástupci všech sněmovních stran.
S digitalizovanými systémy stavebního řízení mají stavebníci a úředníci problémy od jejich spuštění 1. července. Bývalý ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) dříve uváděl, že systémy dá do pořádku, nakonec ho ale začátkem září premiér Petr Fiala (ODS) odvolal. Piráti poté opustili vládu.
Navrhovaná novela umožní využívat souběžně nové i původní systémy stavebního řízení. „Návrh zákona je reakcí na aktuální problémy, které jsou spojeny se zajištěním digitalizace stavebního řízení a cílí na zmírnění potenciálních hrozících škod, které by v případě nefunkčnosti nebo nespolehlivosti informačních systémů stavební správy mohly dosáhnout řádově stovek milionů korun,“ stojí v důvodové zprávě.
Novela stanoví dvě přechodná období. První z nich má trvat do poloviny příštího roku a platit má pro účely územního plánování a národního geoportálu územního plánování. Druhé období potrvá do konce roku 2027 a platí pro digitalizaci stavebního řízení. Od 1. ledna 2028 má pak podle záměru vlády začít fungovat zcela nový systém. Úředníci stavebních úřadů budou moci v přechodném období vyřizovat žádosti jak v informačním systému stavebního řízení, tak pracovat se systémy, se kterými pracovali do 30. června 2024.
Předkládající poslanci navrhují, aby Sněmovna schválila předlohu zrychleně již v prvním čtení. Pokud ji Sněmovna schválí, dostane ji k projednání Senát. Účinnosti má změna zákona nabýt hned druhý den po vyhlášení ve sbírce.
Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 1,3 procenta a ve srovnání s předchozím čtvrtletím se hrubý domácí produkt zvýšil o 0,3 procenta. Předběžný odhad vývoje hospodářství dnes zveřejnil Český statistický úřad . Mezičtvrtletní růst o 0,3 procenta zaznamenala i ekonomika celé Evropské unie, oznámil dnes Eurostat. Podle analytiků údaje o vývoji českého hospodářství ukazují, že ekonomické oživení v zemi zůstává utlumené. Za celý letošní rok předpokládají růst HDP o jedno procento.
Mezičtvrtletní růst českého HDP podle statistiků kladně ovlivnila rostoucí domácí poptávka, zatímco zahraniční stagnovala. K meziročnímu růstu ekonomiky přispěly zejména výdaje na konečnou spotřebu domácností, které se podle ČSÚ zvyšují nepřetržitě od počátku roku. „Pozitivní příspěvek měly také výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí a zahraniční poptávka. Naopak negativní vliv měla tvorba hrubého kapitálu,“ uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.
<!– DIP popup–>
Prezident Pavel jmenuje do bankovní rady ČNB Jakuba Seidlera
Prezident Petr Pavel dnes na Pražském hradě jmenuje do bankovní rady České národní banky Jakuba Seidlera. Podle dřívějších informací Hradu by měl nastoupit do funkce 1. prosince. Mandát po šesti letech skončí Tomáši Holubovi. Seidler se stane prvním členem bankovní rady, kterého jmenuje současná hlava státu.
Seidler už dříve v ČNB pracoval. V letech 2014 až 2021 působil jako hlavní ekonom ING Bank pro ČR, v roce 2018 ho vláda jmenovala jako člena Výboru pro rozpočtové prognózy. Od poloviny roku 2021 působí jako hlavní ekonom České bankovní asociace.
Seidler nahradí Holuba, kterému vyprší první šestileté funkční období a neměl zájem v radě pokračovat. V rozhovoru s agenturou Bloomberg dříve nechtěl komentovat důvody svého rozhodnutí opustit ČNB, v níž působil na různých pozicích od roku 2000. Do konce svého mandátu by se měl Holub podílet ještě na jednom rozhodováních o nastavení úrokových sazeb, a to na začátku listopadu.
Sedmičlenná bankovní rada ČNB určuje měnovou politiku země a rozhoduje o zásadních měnověpolitických opatřeních. ČNB je vedle utváření měnové politiky zodpovědná za dozor nad celým finančním trhem, včetně bank, pojišťoven a kapitálového trhu.
K digitalizaci stavebního řízení se Sněmovna mimořádně sejde 6. listopadu
K poslanecké novele stavebního zákona, která má pomoci překlenout potíže s digitalizací stavebního řízení, se poslanci sejdou 6. listopadu v 18:00. Mimořádnou schůzi k tomuto jedinému bodu dnes svolala předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová . ČTK to sdělil její mluvčí Martin Churavý. Pod žádostí o svolání schůze jsou podepsáni také poslanci ANO, poslanci Pirátů nikoli. Samotnou novelu, která je na programu, podepsali zástupci všech sněmovních stran.
S digitalizovanými systémy stavebního řízení mají stavebníci a úředníci problémy od jejich spuštění 1. července. Bývalý ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš dříve uváděl, že systémy dá do pořádku, nakonec ho ale začátkem září premiér Petr Fiala odvolal. Piráti poté opustili vládu.
Navrhovaná novela umožní využívat souběžně nové i původní systémy stavebního řízení. „Návrh zákona je reakcí na aktuální problémy, které jsou spojeny se zajištěním digitalizace stavebního řízení a cílí na zmírnění potenciálních hrozících škod, které by v případě nefunkčnosti nebo nespolehlivosti informačních systémů stavební správy mohly dosáhnout řádově stovek milionů korun,“ stojí v důvodové zprávě.
Novela stanoví dvě přechodná období. První z nich má trvat do poloviny příštího roku a platit má pro účely územního plánování a národního geoportálu územního plánování. Druhé období potrvá do konce roku 2027 a platí pro digitalizaci stavebního řízení. Od 1. ledna 2028 má pak podle záměru vlády začít fungovat zcela nový systém. Úředníci stavebních úřadů budou moci v přechodném období vyřizovat žádosti jak v informačním systému stavebního řízení, tak pracovat se systémy, se kterými pracovali do 30. června 2024.
Předkládající poslanci navrhují, aby Sněmovna schválila předlohu zrychleně již v prvním čtení. Pokud ji Sněmovna schválí, dostane ji k projednání Senát. Účinnosti má změna zákona nabýt hned druhý den po vyhlášení ve sbírce.