Čínská vláda se ohradila proti zavedení nových kontrol vývozu polovodičů vyrobených v USA, které by podle obav Pekingu mohly sloužit k výrobě nové generace zbraní a systémů umělé inteligence (AI). Nová opatření, která představila odcházející Bidenova administrativa, zvýšila politickou teplotu mezi dvěma největšími světovými ekonomikami před blížící se inaugurací zvoleného prezidenta Donalda Trumpa. Čínský vůdce Si Ťin-pching učinil soběstačnost hlavním pilířem své hospodářské strategie, jejímž cílem je učinit z Číny technologickou velmoc. V pondělí americké ministerstvo obchodu oznámilo omezení prodeje dvou desítek druhů zařízení na výrobu polovodičů a omezení přístupu řady čínských společností k americkým technologiím. Cílem nových kontrol je podle představitelů amerického ministerstva obchodu zpomalit čínský vývoj pokročilých nástrojů umělé inteligence, které mohou být použity ve válce, a podkopat domácí polovodičový průmysl, který ohrožuje národní bezpečnost USA a jejich spojenců. Čínské ministerstvo obchodu tento krok odsoudilo a obvinilo USA ze „zneužívání“ kontroly vývozu a z toho, že představuje „významnou hrozbu“ pro stabilitu globálních průmyslových a dodavatelských řetězců. „USA kážou jednu věc a praktikují druhou, nadměrně rozšiřují pojem národní bezpečnosti, zneužívají opatření pro kontrolu vývozu a provádějí jednostranné šikanózní akce. Čína se proti takovému jednání důrazně ohrazuje,“ uvedlo ministerstvo v pondělním prohlášení. O den později přímo zakázalo prodej řady materiálů, které jsou klíčové pro výrobu polovodičů a baterií do elektrických vozidel, do USA. Vývoz galia, germania, antimonu a dalších „supertvrdých“ materiálů nebude podle ministerstva povolen, protože mohou být použity pro vojenské účely. Čína omezila prodej některých z těchto materiálů již v loňském roce, kdy se vyostřilo technologické soupeření mezi oběma stranami. Dříve však existovala možnost, aby společnosti požádaly o zvláštní povolení k vývozu do USA, což je mezera, která je nyní zřejmě uzavřena. Závod o náskok v oblasti vojenských technologií ovlivnil vztahy mezi USA a Čínou v souvislosti s rostoucími obavami USA z možné čínské invaze na Tchaj-wan v příštích letech. Čínská vládnoucí komunistická strana, která si tento samosprávný demokratický ostrov nárokuje jako své území, přestože jej nikdy neovládala, zaujala v posledních letech vůči Tchaj-wanu stále agresivnější postoj. Nejpřísnější kontroly v historii Vysocí američtí představitelé rovněž obvinili Čínu z přímé krádeže softwaru umělé inteligence americké výroby, což Peking popírá. „Jsou to ty nejzásadnější kontroly, jaké kdy USA zavedly, aby snížily schopnost ČLR vyrábět nejmodernější čipy, které používá při modernizaci své armády,“ řekla v neděli novinářům ministryně obchodu Gina Raimondo, která použila zkratku oficiálního názvu země - Čínská lidová republika. Nová pravidla zahrnují omezení prodeje paměťových čipů s velkou šířkou pásma, které jsou klíčové pro špičkové aplikace, jako je například generativní trénink umělé inteligence, a také nové kontroly softwaru a technologií. Pondělní oznámení je třetím kolem vývozních omezení, které Bidenova administrativa uvalila na Peking za posledních několik let. Loni v říjnu ministerstvo obchodu omezilo typy polovodičů, které mohou americké společnosti prodávat do Číny, s odkazem na snahu odstranit mezery v regulacích vyhlášených v roce 2022. V září ministerstvo obchodu samostatně navrhlo zákaz prodeje nebo dovozu inteligentních vozidel, která využívají specifické čínské nebo ruské technologie, s odkazem na bezpečnostní obavy. Nastupující Trumpova administrativa rovněž tvrdě hovořila o Číně, mimo jiné vyhrožovala cly. Čína zase zintenzivňuje svůj cíl ovládnout vyspělé technologie budoucnosti. V květnu Peking oznámil plány na zřízení svého historicky největšího státního investičního fondu pro polovodiče v hodnotě 47,5 miliardy dolarů. Fond, do něhož investuje šest největších státních bank v zemi, včetně ICBC a China Construction Bank, podtrhuje Siovu snahu posílit pozici Číny jako technologického giganta. Čipy jsou v tuto chvíli samozřejmě v popředí zájmu těch nejvýraznějších světových vlád. S trochou nadsázky bychom mohli tuto pomyslnou čipovou válku připodobnit k závodu o ovládnutí vesmíru, jehož svědky někteří z nás byly v druhé polovině minulého století — tehdy mezi USA a Ruskem.