Politici budou tento týden ve Frankfurtu stanovovat úrokové sazby poprvé od doby, kdy se vlády v Paříži a Berlíně zhroutily kvůli jednáním o rozpočtu na příští rok, přičemž pokračující nepokoje do značné míry zastínily jejich pohled na dvě největší ekonomiky v měnovém regionu, který řídí.Politické vakuum v Evropě sice pravděpodobné čtvrteční snížení úrokových sazeb nezmaří, ale zpochybňuje hodnotu aktuálně sestavovaných čtvrtletních prognóz a umocňuje nejistotu, které čelí úředníci právě v době, kdy očekávají nastupující prezidentství Donalda Trumpa a jeho hrozící obchodní cla.Mezi nejnaléhavější otázky pro ECB patří, jak se bude vyvíjet fiskální politika v obou zemích a jak perspektiva vládního drilu a otřesů ovlivní spotřebitele a podniky. Podle Fabia Balboniho, ekonoma banky HSBC v Londýně, hrozí, že odpovědi budou centrální banku táhnout „opačným směrem“.„Na jedné straně by politická a především politická nejistota mohla ovlivnit spotřebu a investice, což by mělo negativní dopad na růst,“ uvedl. „Na druhé straně ECB v příštím roce očekává určité zpřísnění fiskální politiky, které by pomohlo ochladit inflaci, a jeho větší část se má odehrát ve Francii – současná situace však zpochybňuje, zda k takové úpravě skutečně dojde.“Francouzský prezident Emmanuel Macron slíbil, že rychle jmenuje nového premiéra poté, co ztroskotala nabídka Michela Barniera na snížení deficitu o zhruba 60 miliard eur. Jeho prioritou bude získat souhlas s novým rozpočtem od stejného parlamentu, který právě jeden rozpočet odmítl.V Německu jsou na únor naplánovány nové volby po rozpadu koalice tří stran Olafa Scholze, která se často rozcházela v názorech na hospodářskou politiku. I když v nich lídr opozičních křesťanských demokratů Friedrich Merz získá první místo, budou pravděpodobně následovat zdlouhavá jednání o složení nové vládní aliance.Vzhledem k tomu, že ECB v současné době přesouvá svou pozornost z kontroly inflace na podporu nevýrazného růstu, očekává se, že úředníci tento týden přinesou čtvrté snížení úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu.Podepíší také nové kolo prognóz, které budou pravděpodobně vycházet z vývoje pouze do poloviny listopadu, což je typické datum uzávěrky posledního kola prognóz v tomto roce.Rada guvernérů již urychlila snížení sazeb v říjnu, když se zdálo, že ekonomika eurozóny může ztrácet dynamiku. Tehdy prezidentka Christine Lagardeová při popisu největších hrozeb pro aktivitu uvedla řadu událostí mimo eurozónu, včetně válek na Ukrajině a Blízkém východě.O několik dní později se v důsledku Trumpova volebního vítězství v USA a jeho slibu zvýšit cla stala hlavní obavou nová obchodní válka. Nyní se však zdá, že hlavní zdroje nejistoty mají náhle původ doma.„Pro ECB je důležité, že máme více nejistoty ohledně výhledu eurozóny – další prvek, který zatěžuje růst,“ uvedla Charlotte de Montpellier, ekonomka ING.To má význam i z dlouhodobějšího hlediska, protože obtížná politická situace může zbrzdit jakékoli reformní snahy o řešení problémů, které ve své zprávě o hospodářském marasmu regionu identifikoval bývalý šéf ECB Mario Draghi, dodala.Další komplikací jsou dopady na finanční trhy. Prudký nárůst výnosů francouzských dluhopisů vyvolal spekulace, že ECB bude muset použít svůj krizový nástroj k omezení výpůjčních nákladů. Prezident Bundesbanky Joachim Nagel však dal jasně najevo, že takzvaný nástroj na ochranu přenosu není určen k omezení pohybů v důsledku politických problémů.Prozatím nejlepší možností, jak ECB zvládnout turbulence, by mohlo být klást větší důraz na pravděpodobné výsledky namísto spoléhání se na pravděpodobný základní scénář, což je strategie zdokonalená během pandemie a před ruskou invazí na Ukrajinu, řekl Felix Huefner, ekonom UBS ve Frankfurtu.„Centrální bankéři budou muset uvažovat ve scénářích,“ řekl. Kvůli mnoha pohyblivým částem musí ECB počkat na další údaje – počínaje prosincovými podnikatelskými průzkumy S&P Global a francouzské Insee -, aby mohla posoudit dopad, který mají politické nepokoje na podniky a domácnosti, řekl.V Německu zůstala očekávání podniků minulý měsíc po rozpadu vlády utlumená. Podle agentury Bloomberg Economics budou tamní politické potíže působit jako další brzda ekonomiky, která je již tak v útlumu.Dlouhotrvající oslabení se stalo hlavním tématem debat v předvolební kampani. Podle Robina Winklera, hlavního ekonoma Deutsche Bank pro Německo, mezi diskutovaná řešení patří uvolnění ústavního limitu pro zadlužování země, ačkoli jakýkoli dopad se neprojeví rychle.„Politická nejistota se pravděpodobně protáhne až do jara, což zatíží investice přinejmenším v první polovině roku,“ uvedl. „Právě výhled na rok 2026 a další období je ve skutečnosti velmi závislý na výsledku voleb a koaličních jednání v novém roce.“Jak to vše ovlivní vývoj sazeb ECB, je těžké předvídat. Ekonomové v současné době vidí snížení sazeb o čtvrt procentního bodu na každém zasedání do června, zatímco investoři stále spekulují o větším kroku v některém z příštích měsíců. Balboni z HSBC souhlasí, že tento scénář zůstává ve světle posledních událostí jednou z možností.„Pokud bude poptávka i nadále zklamávat, protože nedávný pokles spotřebitelské důvěry nutí spotřebitele méně utrácet a nejistota ohledně politiky vede firmy k odkládání investičních rozhodnutí, mohlo by být zrychlení tempa snižování sazeb v příštím roce na pořadu dne,“ uvedl.