Klíčové body
- Evropská centrální banka plánuje čtvrté snížení sazeb letos, čímž reaguje na slabý růst a inflaci blízko 2 %
- Analytici očekávají snížení sazby o 0,25 %, ale JPMorgan Chase nevylučuje razantnější krok
- Politická nejistota v Německu a Francii i možné obchodní spory přidávají na složitosti ekonomických rozhodnutí
Většina analytiků očekává, že ve čtvrtek dojde ke snížení depozitní sazby o čtvrt procentního bodu na 3 %. Pouze JPMorgan Chase předpokládá výraznější půlbodový pokles, přičemž argumentuje mírnějším růstem a inflací.
Úředníci jsou jistě znepokojeni ekonomickou trajektorií, přičemž někteří se obávají, že přetrvávající pomalost by mohla stáhnout inflaci pod cíl. Potýkají se také s kolapsy vlád v Německu a Francii a snaží se odhadnout, jak ekonomický program Donalda Trumpa ovlivní nejen Evropu, ale i Federální rezervní systém.
Na tomto pozadí se však upřednostňuje pouze postupné snižování výpůjčních nákladů. K utváření jejich cesty v nadcházejících měsících přispějí čerstvé čtvrtletní projekce, které budou pravděpodobně signalizovat slabší růst cen a hrubého domácího produktu v roce 2025.

ECB oznámí své rozhodnutí ve 14:15 ve Frankfurtu. Prezidentka Christine Lagardeová uspořádá tiskovou konferenci o 30 minut později.
Úrokové sazby
Když ECB přeložila své třetí snížení sazeb na říjen, vypadala ekonomická situace tak neutěšeně, že představitelé diskutovali o tom, zda budou muset následovat kroky o 50 bazických bodů, aby se vyhnuli zaostávání za křivkou.
Tato diskuse nakonec vyšuměla, protože HDP byl ve třetím čtvrtletí vyšší, než se očekávalo. Jen hrstka politiků požadovala, aby v prosinci zůstalo na stole výrazné snížení.
Investoři již riziko takového kroku přestali oceňovat, i když počítají s tím, že je to možné na některém z příštích zasedání. Ekonomové očekávají postupné snižování o čtvrt procentního bodu, dokud depozitní sazba nedosáhne 2 %.
Vzhledem k tomu, že i jestřábi se shodují na tom, že čtvrteční snížení nebude poslední, ECB možná upraví formulaci ve svém programovém prohlášení – konkrétně tu část, která v současnosti říká, že bude „udržovat dostatečně restriktivní úrokové sazby tak dlouho, jak bude nutné“. Bude však chtít zůstat flexibilní a je nepravděpodobné, že by se odchýlila od svého přístupu „zasedání od zasedání“.
Tvůrci politiky se také začali dívat dále dopředu tím, že si vytyčili pozice ohledně toho, zda sazby budou muset klesnout pod neutrální úroveň – teoretickou hranici, která ani neomezuje, ani nestimuluje ekonomiku a za kterou se obecně považuje úroveň kolem 2 %.
Někteří z nich, včetně Francouze Francoise Villeroye de Galhaua a Itala Fabia Panetta, tvrdí, že by se to mělo zvážit. Členka Výkonné rady Isabel Schnabelová však varovala před tím, aby se zašlo příliš daleko, což by mohlo vést k promarnění cenného politického prostoru v době, kdy ekonomiku brzdí spíše strukturální problémy, s nimiž měnová politika může udělat jen málo.
Ekonomické prognózy
ECB dlouho spoléhala na to, že oživení podpoří vyšší mzdy a rostoucí výdaje domácností. V září viděla zrychlení růstu z letošních 0,8 % na 1,3 % v roce 2025 a 1,5 % v roce 2026.
Poté, co však poslední měsíční průzkumy nákupních manažerů signalizovaly, že se špatný stav ve zpracovatelském průmyslu šíří i do služeb, vypadají takové předpoklady příliš růžově. Většina analytiků očekává, že prognóza pro rok 2025 bude snížena.
Pokud jde o inflaci, která minulý měsíc vzrostla na 2,3 %, ačkoli je z velké části považována za kontrolovanou, analytici předpokládají snížení prognózy pro roky 2024 a 2025. V roce 2026 prognóza pravděpodobně zůstane na průměrné úrovni 2 %. Dočkáme se také prvního pohledu na rok 2027.

Zřejmým nedostatkem tohoto kola projekcí je to, co neobsahují – například potenciální obchodní konflikt se Spojenými státy, ale také fiskální dopad nových vlád v Německu a Francii. To by se dalo řešit zkoumáním alternativních scénářů – jak to ECB někdy v minulosti dělala.
Politická nejistota ve Francii otřásá trhy
Neschopnost francouzského parlamentu dohodnout se na rozpočtu přinesla nové turbulence na trhy s dluhovými cennými papíry této země, přičemž výnosy v jednu chvíli vzrostly až na úroveň řeckých. To vyvolalo spekulace, že by ECB mohla nasadit nástroj nouzového nákupu dluhopisů, který vytvořila v roce 2022.
Prezident Bundesbanky Joachim Nagel na dotaz ohledně této vyhlídky uvedl, že tento nástroj není určen k omezení pohybů, které odrážejí politický vývoj. Lagardeová může argumentovat podobně, pokud se toto téma objeví na její tiskové konferenci.
Chcete využít této příležitosti?
Zanechte svůj telefon a email a budete kontaktováni licencovanými odborníky