Po pandemii Covid-19 a ruské invazi na Ukrajinu se evropské státy nyní musí připravit na možnost dalšího otřesu – potenciální návrat Donalda Trumpa do prezidentského úřadu. Jeho politika zaměřená na „America First“ by mohla mít hluboký dopad na obchodní, obranné i technologické vazby s Evropou.
Trumpova kombinace merkantilismu a nevyzpytatelného stylu vyjednávání by mohla Evropskou unii vyvést z jejího tradičního sebeuspokojení. Pro 27 členských států, které staví na předvídatelných pravidlech a stabilním obchodním prostředí, představuje Trumpova politika vážnou hrozbu.
Už nyní naznačuje agresivní kroky, jako je tlak na ukončení války na Ukrajině za cenu ústupků vůči Rusku či hrozba 10% cel na evropský dovoz. Podle odhadů Citigroup by takové kroky mohly vést ke snížení hrubého domácího produktu EU o 0,3 % do roku 2026.
Evropská jednota slábne
Jedním z klíčových problémů je, že jednota, která Evropu v minulosti držela pohromadě, oslabuje. Na rozdíl od Trumpova prvního funkčního období, kdy vůdci jako Angela Merkelová dokázali vytvořit silný blok, je současná evropská politická scéna roztříštěná. Francouzský prezident Emmanuel Macron čelí domácím problémům a jeho politická budoucnost je nejistá. Nástupce Merkelové, Olaf Scholz, ztrácí popularitu a jeho strana se připravuje na těžké volby. Mezitím krajní pravice v Evropě posiluje, což situaci dále komplikuje.
Zdroj: Getty images
Navzdory těmto potížím by však Evropa mohla najít způsob, jak se adaptovat. Na nedávném setkání evropských elit v italských Alpách se diskutovalo o praktických opatřeních, která by mohla pomoci minimalizovat dopady Trumpovy politiky. Jedním z návrhů je nabídnout Spojeným státům ekonomické ústupky, například zvýšené nákupy amerického zboží a energií, zatímco EU by se připravovala na případná odvetná opatření. Tento přístup by mohl přispět ke zmírnění obchodní nerovnováhy mezi oběma regiony, která v posledních letech narůstá.
Evropská obranyschopnost zůstává i po letech konfliktních výzev nedostatečná. Přesto by se Evropa měla chopit iniciativy v otázce obnovy Ukrajiny, která by mohla stát až 486 miliard dolarů. Vedle již slíbených 241 miliard eur by EU mohla využít sankcionovaná ruská státní aktiva ve výši 300 miliard dolarů na podporu této obnovy. Takový krok by nejen posílil ukrajinskou ekonomiku, ale také posílil postavení Evropy jako globálního lídra.
Spolupráce s Velkou Británií by mohla být dalším klíčovým prvkem evropské strategie. Navzdory napětí způsobenému brexitem by těsnější obranné vazby mohly oběma stranám prospět, zejména v době, kdy se hledají cesty, jak čelit Trumpovým potenciálním tlakům na evropský technologický a průmyslový sektor. Tento krok by mohl posílit transatlantickou spolupráci a zároveň poskytnout větší stabilitu na evropském kontinentu.
Ekonomika a strukturální reformy
Evropská ekonomika se stále potýká s nedostatkem technologických gigantů a roztříštěným kapitálovým trhem. Přesto zůstává silným hráčem díky úsporám domácností ve výši 33,5 bilionu eur a silným společnostem, jako jsou ASML Holding a Airbus.
Reformy navrhované osobnostmi jako Mario Draghi a Enrico Letta by mohly pomoci snížit byrokracii, podpořit konsolidaci roztříštěných odvětví, jako jsou telekomunikace, a posílit konkurenceschopnost Evropy.
Evropská centrální banka by také mohla sehrát klíčovou roli, pokud se rozhodne snížit úrokové sazby a podpořit tím spotřebitelskou poptávku a důvěru podniků. Přesto bude úspěch těchto opatření záviset na politické stabilitě v klíčových zemích, jako je Německo a Francie.
Zdroj: Shutterstock
V Německu by nástup Friedricha Merze mohl přinést reformy, které by zlepšily vyhlídky na hospodářský růst, zatímco situace ve Francii zůstává nejistá.
Výzvy a příležitosti pro rok 2025
Evropa čelí obtížnému úkolu udržet jednotu a připravit se na možné změny v globálním geopolitickém prostředí. Trumpův návrat by mohl Evropu znovu rozdělit, pokud nevypracuje jasnou strategii pro jednání se Spojenými státy. Přesto existují důvody k optimismu.
Pokud se EU podaří efektivně využít svých ekonomických a politických nástrojů, může posílit svou pozici a stát se odolnějším globálním hráčem.
Evropská ekonomika má šanci znovu získat dynamiku prostřednictvím reforem, investic do obnovy Ukrajiny a posílení transatlantických vazeb. Rok 2025 by tak mohl být bodem obratu, kdy se Evropa dokáže vypořádat s vnějšími tlaky a přetvořit své postavení ve světě.
Ačkoli cesta k tomu bude složitá, snaha překonat výzvy může přinést dlouhodobé výhody pro celý kontinent.
Evropa vstupuje do dalšího kritického období, kdy se na obzoru rýsují nová existenční rizika.
Po pandemii Covid-19 a ruské invazi na Ukrajinu se evropské státy nyní musí připravit na možnost dalšího otřesu – potenciální návrat Donalda Trumpa do prezidentského úřadu. Jeho politika zaměřená na "America First" by mohla mít hluboký dopad na obchodní, obranné i technologické vazby s Evropou.
Trumpova kombinace merkantilismu a nevyzpytatelného stylu vyjednávání by mohla Evropskou unii vyvést z jejího tradičního sebeuspokojení. Pro 27 členských států, které staví na předvídatelných pravidlech a stabilním obchodním prostředí, představuje Trumpova politika vážnou hrozbu.
Už nyní naznačuje agresivní kroky, jako je tlak na ukončení války na Ukrajině za cenu ústupků vůči Rusku či hrozba 10% cel na evropský dovoz. Podle odhadů Citigroup by takové kroky mohly vést ke snížení hrubého domácího produktu EU o 0,3 % do roku 2026.
Evropská jednota slábne
Jedním z klíčových problémů je, že jednota, která Evropu v minulosti držela pohromadě, oslabuje. Na rozdíl od Trumpova prvního funkčního období, kdy vůdci jako Angela Merkelová dokázali vytvořit silný blok, je současná evropská politická scéna roztříštěná. Francouzský prezident Emmanuel Macron čelí domácím problémům a jeho politická budoucnost je nejistá. Nástupce Merkelové, Olaf Scholz, ztrácí popularitu a jeho strana se připravuje na těžké volby. Mezitím krajní pravice v Evropě posiluje, což situaci dále komplikuje.
Zdroj: Getty images
Navzdory těmto potížím by však Evropa mohla najít způsob, jak se adaptovat. Na nedávném setkání evropských elit v italských Alpách se diskutovalo o praktických opatřeních, která by mohla pomoci minimalizovat dopady Trumpovy politiky. Jedním z návrhů je nabídnout Spojeným státům ekonomické ústupky, například zvýšené nákupy amerického zboží a energií, zatímco EU by se připravovala na případná odvetná opatření. Tento přístup by mohl přispět ke zmírnění obchodní nerovnováhy mezi oběma regiony, která v posledních letech narůstá.
Bezpečnostní otázky a Ukrajina
Evropská obranyschopnost zůstává i po letech konfliktních výzev nedostatečná. Přesto by se Evropa měla chopit iniciativy v otázce obnovy Ukrajiny, která by mohla stát až 486 miliard dolarů. Vedle již slíbených 241 miliard eur by EU mohla využít sankcionovaná ruská státní aktiva ve výši 300 miliard dolarů na podporu této obnovy. Takový krok by nejen posílil ukrajinskou ekonomiku, ale také posílil postavení Evropy jako globálního lídra.
Spolupráce s Velkou Británií by mohla být dalším klíčovým prvkem evropské strategie. Navzdory napětí způsobenému brexitem by těsnější obranné vazby mohly oběma stranám prospět, zejména v době, kdy se hledají cesty, jak čelit Trumpovým potenciálním tlakům na evropský technologický a průmyslový sektor. Tento krok by mohl posílit transatlantickou spolupráci a zároveň poskytnout větší stabilitu na evropském kontinentu.
Ekonomika a strukturální reformy
Evropská ekonomika se stále potýká s nedostatkem technologických gigantů a roztříštěným kapitálovým trhem. Přesto zůstává silným hráčem díky úsporám domácností ve výši 33,5 bilionu eur a silným společnostem, jako jsou ASML Holding a Airbus.
Reformy navrhované osobnostmi jako Mario Draghi a Enrico Letta by mohly pomoci snížit byrokracii, podpořit konsolidaci roztříštěných odvětví, jako jsou telekomunikace, a posílit konkurenceschopnost Evropy.
Evropská centrální banka by také mohla sehrát klíčovou roli, pokud se rozhodne snížit úrokové sazby a podpořit tím spotřebitelskou poptávku a důvěru podniků. Přesto bude úspěch těchto opatření záviset na politické stabilitě v klíčových zemích, jako je Německo a Francie.
Zdroj: Shutterstock
V Německu by nástup Friedricha Merze mohl přinést reformy, které by zlepšily vyhlídky na hospodářský růst, zatímco situace ve Francii zůstává nejistá.
Výzvy a příležitosti pro rok 2025
Evropa čelí obtížnému úkolu udržet jednotu a připravit se na možné změny v globálním geopolitickém prostředí. Trumpův návrat by mohl Evropu znovu rozdělit, pokud nevypracuje jasnou strategii pro jednání se Spojenými státy. Přesto existují důvody k optimismu.
Pokud se EU podaří efektivně využít svých ekonomických a politických nástrojů, může posílit svou pozici a stát se odolnějším globálním hráčem.
Evropská ekonomika má šanci znovu získat dynamiku prostřednictvím reforem, investic do obnovy Ukrajiny a posílení transatlantických vazeb. Rok 2025 by tak mohl být bodem obratu, kdy se Evropa dokáže vypořádat s vnějšími tlaky a přetvořit své postavení ve světě.
Ačkoli cesta k tomu bude složitá, snaha překonat výzvy může přinést dlouhodobé výhody pro celý kontinent.
