Klíčové body
- Evropská centrální banka plánuje rychlejší snižování sazeb kvůli ekonomickým potížím a nižšímu růstu.
- Geopolitická rizika a politická nejistota v eurozóně komplikují ekonomickou stabilitu
- ECB čelí výzvě sladit podporu ekonomiky s potřebou kontrolovat inflační rizika.
Respondenti předpovídají snížení o čtvrt procentního bodu příští týden a na každém zasedání do června – čímž se depozitní sazba dostane na 2 %. Dříve viděli dosažení této úrovně až za rok.
Vzhledem k tomu, že projekce ekonomické expanze a spotřebitelských cen budou zkráceny, velká většina analytiků očekává, že do konce roku 2025 budou výpůjční náklady dostatečně nízké, aby stimulovaly růst. Dříve většina předpokládala pouze neutrální nastavení před.
Tento posun odráží vznikající trhliny v ekonomice dvaceti zemí eurozóny, kde sektor služeb následoval dlouhodobě problémové výrobce v poklesu a nejistota trápí podniky i spotřebitele.
Rizika skutečně rostou. Politické otřesy způsobily, že Německo a Francie zůstaly bez stabilních vlád, což zneklidňuje investory. Za hranicemi Evropy zuří války na Ukrajině a na Blízkém východě a Donald Trump hrozí obchodními cly.
Všeobecný pocit sklíčenosti podnítil spekulace o tom, zda by se ECB při čtvrtečním stanovování sazeb ve Frankfurtu mohla rozhodnout pro snížení o půl bodu – namísto pokračování v dosud přijatých krocích o 25 bazických bodů.
Ale zatímco francouzský Francois Villeroy de Galhau a portugalský Mario Centeno signalizovali otevřenost vůči takovému kroku, většina představitelů – včetně některých vrcholných holubic – podporuje postupný přístup, který je všeobecně vnímán tak, že znamená zvýšení o čtvrt procentního bodu.
Ekonomové s tím souhlasí. Pouze tým JPMorgan předpovídá v prosinci snížení o půl bodu. Jussi Hiljanen ze SEB je jediným respondentem průzkumu, který předpokládá takovýto krok v březnu.
„Důvody pro uvolnění jsou jasné,“ řekl Bill Diviney ze společnosti ABN Amro. „V tuto chvíli je však těžké vidět naléhavost snížení o 50 bazických bodů.“
Pravděpodobnější je změna oficiálního programového prohlášení, v němž se ECB v současnosti zavazuje udržovat sazby „dostatečně restriktivní tak dlouho, jak bude třeba“.
Přibližně 53 % respondentů se domnívá, že tvůrci politiky tuto formulaci upraví, ačkoli pouze třetina očekává jasnější pokyny ohledně toho, kam sazby směřují.
„Očekávám novou formulaci, že se politika bude pravděpodobně postupně posouvat směrem k neutrálnímu kurzu,“ řekl Arne Petimezas, analytik AFS Group.
Takové prohlášení by vyžadovalo širokou shodu mezi představiteli o tom, jak hluboko mohou sazby klesnout, než se postoj politiky změní z restriktivního na akomodační. Zatímco názory v rámci Rady guvernérů se liší, hlavní ekonom Philip Lane tuto úroveň odhaduje na zhruba 1,5 až 2,5 %.
Respondenti uvádějí užší rozpětí. Devět z deseti uvádí tzv. neutrální sazbu mezi 2 % a 2,5 %, přičemž téměř dvě třetiny předpovídají, že sazby budou do konce příštího roku stimulační. Pouze 11 % očekává, že politika zůstane restriktivní.
Již nyní se „stále restriktivní nastavení měnové politiky ECB stalo rizikovým faktorem,“ uvedl Carsten Brzeski z ING a zdůraznil strukturální problémy, riziko obchodní války vedené USA a politické rozpory ve Francii.
Posledně jmenovaný faktor zvýšil výnosy dluhopisů v ekonomice č. 2 eurozóny, přičemž rozpětí mezi jejími desetiletými dluhopisy a srovnatelným německým dluhem se přiblížilo úrovním, které byly naposledy zaznamenány během evropské dluhové krize v roce 2012.
Přesto pouze 8 % respondentů průzkumu očekává, že ECB v příštích 12 měsících aktivuje program určený proti nadměrným pohybům na trhu, známý jako nástroj na ochranu přenosu.
Mezi největší úkoly Lagardeové příští týden patří „dát jasně najevo, že intervence v rámci TPI nás nečekají – aniž by došlo k vyplašení trhů,“ uvedl Martin Wolburg ze společnosti Generali.
Většina respondentů průzkumu očekává, že ECB sníží svou projekci hospodářského růstu pro rok 2025 a sníží výhled inflace pro letošní a příští rok.
Téměř dvě třetiny považují za větší riziko podstřelení 2% cenového cíle ve střednědobém horizontu než jeho překročení. To je více než 55 % před dvěma měsíci.
Za největší ekonomické hrozby jsou považovány politika USA a geopolitické napětí.„Největší výzvou ECB bude zvládnout krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé dopady Trumpovy hospodářské politiky,“ uvedl Marco Wagner z Commerzbank. „Takové analýzy lze provádět pouze s obrovskou nejistotou, protože chystaná politika USA ještě zdaleka není konkrétní.“
Přesto se zdá, že panuje shoda na tom, že Trumpova cla utlumí růst, ale inflaci příliš neovlivní – což staví ECB do obtížné situace.
„Politici budou muset zajistit dostatečnou měnovou podporu ekonomiky eurozóny, aby čelili rizikům recese a zmírnili případná rizika opětovného podstřelení inflace v delším horizontu,“ uvedl Dennis Shen ze společnosti Scope Ratings. „ECB však také bude muset v nejbližším období udržet přiměřeně přísnou politiku, aby se vypořádala s případným obnovením inflace v důsledku protitarifů.“
