Shodují se na tom analytici oslovení ČTK. Upozornili však, že růst inflace v závěru letošního roku je do určité míry způsoben loňskou srovnávací základnou a že se od ledna tempo růstu spotřebitelských cen opět sníží. Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejní údaje o listopadové inflaci v úterý.

<!– DIP popup–>

Listopadová prognóza České národní banky (ČNB) je v očekávání inflace mírně optimističtější, předpokládá meziroční zvýšení spotřebitelských cen o 2,9 procenta. V prosinci by podle prognózy mělo tempo růstu cen dále zrychlit na 3,3 procenta.

Česko se v letech 2022 a 2023 potýkalo s dvoucifernou inflací, pod deset procent se dostala loni v červnu. Letos v lednu skokově klesla na 2,3 procenta, od té doby se pohybuje v horní polovině tolerančního pásma ČNB, které je stanoveno jako jeden procentní bod nad a pod dvouprocentním cílem centrální banky. Za celý letošní rok ČNB očekává průměrnou inflaci 2,5 %.

Situaci v Burzovním světě samozřejmě pozorně sledujeme – a jsme zvědavi, jaký bude koncoroční výsledek.

Stát sníží podporu pro domácnosti na pořízení solárních elektráren. Nově budou dotace určeny na fotovoltaické elektrárny (FVE) s výkonem maximálně do pěti kilowattů (kW), což je polovina dosud podporovaného výkonu. Klesnout by zřejmě měla i maximální výše dotace. Vyplývá to z dokumentů k novým podmínkám dotačního programu Nová zelená úsporám (NZÚ). Podle solárníků jsou změny pro obor příliš razantní a ohrozí další rozvoj sektoru v ČR, včetně některých firem. Vyjádření ministerstva životního prostředí (MŽP) ČTK shání.

„Považujeme změny za nyní příliš razantní v situaci, kdy solární sektor letos zažívá velice neklidné období,“ řekl ČTK výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář. Pro realizační firmy podle něj může omezení podpory znamenat až o polovinu menší zakázky a pro zákazníky pak snížení podpory z 50 procent na 30 procent. „Již dnes vidíme, že sektor velkých FVE se nerozvijí tak rychle, jak je třeba a obáváme se, že tyto změny budou mít negativní dopad na dosažení cílů, kterých samo MŽP chce dosáhnout a které jsou nastavené správně,“ podotkl Krčmář.

Stát dotace z NZÚ snižoval už letos, kdy například maximální podpora klesla z 200.000 na 160.000 korun. Už po těchto úpravách podle Krčmáře se rezidenční segment fotovoltaik propadl o polovinu. Kromě toho podle něj situaci v oboru komplikují také problémy s administrací dotací, potíže se stavebními povoleními a další. K destabilizaci celého sektoru pak podle něj přispívají také změny ohledně podpory provozu obnovitelných zdrojů energie.

Nové podmínky programu kritizoval také předseda Cechu akumulace a fotovoltaiky Aleš Hradecký, podle něhož v praxi jdou proti trendu soběstačných budov i proti sdílení a také souběžné instalaci tepelných čerpadel. „A jde i proti evropským směrnicím. Komplexní zateplování je proti tomu podpořeno bez limitů a do výše až 50 procent. A to vše v situaci, kdy není jasné, zda zateplování je pro stát a klima výhodnější, než čisté zdroje,“ uvedl Hradecký.

Podle jednatele společnosti Acetex Reného Miloty ohlášené změny přinášejí extrémní znevýhodnění pro zájemce o fotovoltaické elektrárny z řad majitelů rodinných domů. Snížení podpory podle něj povede k markantnímu zpomalení přechodu českých domácností na obnovitelné zdroje energií a negativně dopadne na celý trh. „Tyto radikální změny budou likvidační nejen pro spoustu realizačních firem, ale i pro dodavatele komponent a další společnosti v celém obchodním řetězci,“ dodal Milota.

V České republice bylo v prvním pololetí letošního roku zprovozněno 24.000 nových fotovoltaických elektráren, meziročně o 21.200 zařízení méně. Instalovaný výkon přesto meziročně klesl jen o 0,5 procenta na 484 megawattů (MW), postupně totiž roste průměrná velikost připojených elektráren. Hlavní část nových zařízení tvořily domácí fotovoltaiky, které měly více než 90procentní podíl.