Prezident Petr Pavel přijme v pondělí dopoledne na Pražském hradě premiéra Petra Fialu a ministra financí Zbyňka Stanjuru (oba ODS). Tématem jednání bude státní rozpočet na rok 2025. Na webu to dnes oznámil odbor komunikace prezidentské kanceláře. Sněmovna v úterý hlasy poslanců vládní koalice schválila návrh, který počítá se schodkem 241 miliard korun. Proti letošnímu upravenému rozpočtu klesne deficit o 41 miliard korun. Poslanci při hlasování o přesunech peněz uvnitř rozpočtu přesunuli asi tři miliardy korun. Původně navrhli přesuny v celkovém objemu zhruba 224 miliard korun. Prezident v nedávném rozhovoru pro deník Blesk uvedl, že k návrhu má výhrady týkající se výdajů na obnovitelné zdroje či převedení výdajů na platy nepedagogických pracovníků na obce. Pochybnosti má i o odhadovaných příjmech z emisních povolenek. Své otázky zaslal před odletem na návštěvu Austrálie a Nového Zélandu v dopise Fialovi a Stanjurovi. Pavlův poradce ekonom David Marek dříve České televizi řekl, že v návrhu jsou nevyjasněné položky a že ho nedoporučuje podepsat. Premiér Fiala dříve uvedl, že otazníky v rozpočtu se týkají jeho malé části, sporné jsou odhady příjmů z emisních povolenek a výdaje na obnovitelné zdroje. Rozpočet jako takový je ale podle ministerského předsedy sestavený odpovědně a realisticky, obsahuje rekordní investice. <!-- DIP popup--> Zdroj: Canva Plyn pro evropský trh je nejdražší za rok, suroviny ze zásobníků ubývá Cena plynu pro evropský trh se pohybuje v blízkosti maxima od loňského prosince, megawatthodina (MWh) se prodává téměř za 48 eur (1207 Kč), ukazují obchodní data. S chladným počasím také rychleji ubývá plynu v zásobnících, Česká republika je má plné z méně než 80 procent, průměr za Evropskou unii je nad 84 procenty. Krátce před polednem se cena termínového kontraktu na plyn s dodáním v lednu pohybovala ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku blízko 47,40 eura za MWh a proti předchozímu dni vykazovala pokles o 2,3 procenta. Nad 45 eury byla cena suroviny k dodání v následujících měsících až do července, ceny pro druhé pololetí byly nižší pouze nepatrně. Ceny v TTF jsou pro evropský trh určující. Evropa až do začátku války na Ukrajině z února 2022 odebírala plyn zejména z Ruska a částečně z Norska. Po zahájení ruské vojenské invaze na Ukrajinu ale začala energetické suroviny z Ruska odmítat a nahrazovat dovozem odjinud, zejména zkapalněným zemním plynem (LNG) ze Spojených států. Podle analytiků se ale v USA zvyšují náklady na výstavbu terminálů, takže projekty v USA budou méně konkurenceschopné. "Máme v USA spoustu plynu, ale skutečně levného plynu už tak moc ne," řekl agentuře Reuters Jason Feer ze společnosti Poten & Partners. Ceny zemního plynu by se podle něj mohly na americkém trhu výrazně zvýšit kvůli vyšší poptávce od exportérů, nárůstu ve využití elektřiny a potřebě výrazných investic do infrastruktury. Na americkém trhu se cena plynu v současné době pohybuje těsně nad třemi dolary za milion britských termálních jednotek (mmBtu), což po převodu odpovídá ceně 9,75 eura za megawatthodinu. Na evropském trhu je tedy plyn aktuálně asi pětkrát dražší než na trhu v USA. Evropská unie měla k úterý tohoto týdne zásobníky plynu plné na 84,65 procenta, ukazují data společnosti Gas Infrastructure Europe (GIE). Česká republika je tedy s naplněností zásobníků na 79,49 procenta pod unijním průměrem, naopak Německo s naplněností na 90,27 procenta nad průměrem. Agentura Bloomberg v listopadu napsala, že Evropa už čelí další energetické krizi. Zmínila mimo jiné fakt, že zásobníky s plynem se kvůli chladnějšímu počasí vyprazdňují rychleji než obvykle a že spolu s tím se zvyšují ceny plynu. To vyvolává vzpomínky na rok 2022, kdy se ceny plynu krátkodobě velmi výrazně zvýšily po zahájení ruské vojenské invaze na Ukrajinu. K nervozitě přispívá i pravděpodobné přerušení dodávek plynu z Ruska přes Ukrajinu. Na konci roku totiž skončí platnost pětileté smlouvy mezi Kyjevem a Moskvou, na jejímž základě Ukrajina umožňovala tranzit ruského plynu přes své území do Evropské unie. Ukrajina ale dala opakovaně najevo, že nemá zájem smlouvu prodloužit. Co se stane s dodávkami ruského plynu po 31. prosinci letošního roku, stále není jasné. Na vrcholu energetické krize v roce 2022 Německo nařídilo pro účely skladování urychlené nákupy plynu na globálním trhu, kde byly v té době rekordní ceny. Ve snaze dostat zpět alespoň část těchto dodatečných vysokých nákladů, zavedl Berlín poplatek za skladování plynu, píše Bloomberg. Poplatek musejí platit obchodníci nebo plynárenské firmy za dodávky, které jdou přes německé území. Německý poplatek ostře kritizují vnitrozemské státy, zejména Česká republika, Rakousko a Slovensko, kterým poplatek zvyšuje cenu odebíraného plynu. Německá vláda jim slíbila, že poplatek zruší, po rozpadu vládní koalice ale není jasné, zda a kdy návrh projde parlamentem. Proti postupu Německa u těchto tranzitních poplatků má výhrady také Evropská komise. V Německu, kde mnoho továren muselo kvůli vysokým nákladům na energie zastavit nebo omezit výrobu, rychlejší čerpání plynu ze zásobníků naznačuje, že tlak na největší evropskou ekonomiku by mohl přetrvávat už třetí rok v řadě. "Znovu budou nejvíce trpět energeticky náročné ekonomiky v čele s Německem. Jeho ekonomika už má přitom problémy v automobilovém, chemickém a strojírenském odvětví,“ řekl Ole Hansen z finančního ústavu Saxo Bank. Zdroj: BurzovníSvět.cz