Ekonomové i obchodníci se shodují, že Federální rezervní systém na prosincovém zasedání pravděpodobně sníží základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu. Následně se očekává, že si na prvním zasedání roku 2025 dá pauzu. Tim Duy, hlavní ekonom SGH Macro Advisors, poukazuje na to, že toto očekávání upevnily komentáře vlivného guvernéra Fedu Christophera Wallera, který se přiklání k prosincovému snížení. Duy také upozorňuje na „nedostatek odporu“ ze strany dalších členů vedení Fedu, což tento scénář podporuje. Bývalý místopředseda Fedu Roger Ferguson dodal, že snížení sazeb považuje tento měsíc za pravděpodobné. „Rozhodnutí bude nakonec těsné, ale Fed pravděpodobně přistoupí k dalšímu snížení o 25 bazických bodů. Poté se přesune do režimu pauzy a vyčkávání,“ uvedl Ferguson. Navzdory této převládající domněnce se po zveřejnění listopadové zprávy o zaměstnanosti a dalších ekonomických údajů někteří odborníci ptají, zda by Fed neměl namísto snížení sazeb přistoupit k jejich ponechání na současné úrovni. Torsten Slok, hlavní ekonom společnosti Apollo Management, dokonce zmínil, že někteří jeho kolegové z hedgeových fondů začínají diskutovat o tom, zda by Fed neměl sazby opět zvýšit. Referenční sazba Fedu se nyní pohybuje v rozmezí 4,5–4,75 %. Vliv úrokových sazeb na zdraví trhu práce Jedním z důvodů, proč Fed zvažuje další snižování sazeb, je obava, že jejich současná výše působí jako brzda pro zdravý trh práce. Pokud by tato brzda zůstala v platnosti příliš dlouho, mohla by podle některých názorů omezit zaměstnanost a ztížit opětovné oživení trhu práce. „Měnová politika je stále restriktivní,“ uvedl Waller ve svém pondělním projevu. Torsten Slok však poukazuje na to, že v ekonomice zatím nejsou viditelné známky zpomalení způsobeného vysokými sazbami. Naopak prognóza GDPNow atlantského Fedu předpovídá růst HDP ve čtvrtém čtvrtletí o 3,3 % ročně, což je výrazně nad stabilním tempem růstu okolo 2 %. Kromě toho údaje z listopadu ukazují na silný trh práce. Ekonomika vytvořila 227 000 nových pracovních míst, což překonalo očekávání 214 000 míst. Průměrný hodinový výdělek vzrostl o 0,4 %, což meziročně znamená nárůst o 4 %. Přesto se v rámci Fedu vedou debaty o tom, jaká úroveň sazeb by byla „neutrální“. Nejvyšší odhad této úrovně se pohybuje kolem 4 %. Bývalý prezident Fedu v St. Louis, James Bullard, se domnívá, že prosincové snížení by sazby přiblížilo „docela blízko tam, kde by měly být“. Inflace na ústupu Dalším důvodem pro možné snížení sazeb je přesvědčení, že inflace nadále klesá. „Zatímco jestřábí členové Fedu jsou více znepokojeni nedávnými údaji, holubičí zástupci je považují za drobné výkyvy,“ řekl Duy. Předseda Fedu Jerome Powell se řadí do druhé skupiny. „V oblasti inflace ještě nejsme u cíle, ale děláme pokroky,“ uvedl Powell na konferenci pořádané New York Times. Julia Coronado, bývalá pracovnice Fedu a prezidentka společnosti MacroPolicy Perspectives, souhlasí, že ekonomika už není v „inflační krizi“. „Situace byla dříve vážná a Fed byl pozadu, ale nyní už v této fázi nejsme,“ vysvětlila Coronado. Někteří ekonomové však zůstávají skeptičtí. Robert Brusca z FAO Economics například zpochybňuje, kde Fed bere jistotu, že inflace bude klesat, pokud dojde k dalšímu snižování sazeb. „Předpokládají, že inflace zmizí sama od sebe, což je riskantní myšlení,“ uvedl. Trh očekává snížení sazeb Obchodníci na derivátových trzích nyní vidí zhruba 90% šanci na prosincové snížení sazeb. Fed má tendenci vyhýbat se překvapivým rozhodnutím, která by šla proti očekáváním trhu. „Fed se bude muset rozhodnout velmi rychle, pokud by chtěl tato očekávání změnit. Nejsem si jistý, zda k tomu má prostor,“ uvedl Ferguson. Přesto však poznamenal, že Fed je schopen změny na poslední chvíli. „Uvidíme, jak se rozhodnou,“ dodal. Fed má nyní před sebou klíčové rozhodnutí, které bude mít zásadní vliv na ekonomiku i trhy. Ať už se v prosinci rozhodne pro snížení sazeb, nebo pro pauzu, jeho kroky budou bedlivě sledovány a dlouhodobé dopady zůstanou předmětem diskuzí.