Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) půjde v pondělí na Pražský hrad s cílem získat pod rozpočet na příští rok podpis prezidenta. Řekl to dnes novinářům ve Sněmovně. Prezident Petr Pavel má výhrady k části výdajů. Stanjura zdůraznil, že on ani premiér Petr Fiala (ODS) nebudou vzkazovat hlavě státu něco přes média. Vláda podle něj krok po kroku zákon roku provádí legislativním procesem a návrh v úterý schválila Sněmovna. Hlasy koaličních poslanců v úterý dolní komora schválila návrh, který počítá se schodkem 241 miliard korun. Proti letošnímu upravenému rozpočtu klesne deficit o 41 miliard korun. Poslanci při hlasování o přesunech peněz uvnitř rozpočtu přesunuli asi tři miliardy korun. Původně navrhli přesuny v celkovém objemu zhruba 224 miliard korun. Senátu rozhodovat o rozpočtu ze zákona nepřísluší. Prezident v nedávném rozhovoru pro deník Blesk uvedl, že k návrhu má výhrady týkající se výdajů na obnovitelné zdroje či převedení výdajů na platy nepedagogických pracovníků na obce. Pochybnosti má i o odhadovaných příjmech z emisních povolenek. Své otázky zaslal v dopise Fialovi a Stanjurovi. Ekonom David Marek, který je prezidentovým poradcem, opakovaně řekl, že v návrhu jsou nevyjasněné položky a že ho nedoporučuje podepsat. Fiala dříve uvedl, že otazníky v rozpočtu se týkají jeho malé části, sporné jsou odhady příjmů z emisních povolenek a výdaje na obnovitelné zdroje. Rozpočet jako takový je ale podle ministerského předsedy sestavený odpovědně a realisticky, obsahuje rekordní investice. <!-- DIP popup--> Benzin od minulého týdne mírně zlevnil, nafta mírně zdražila V Česku v uplynulém týdnu nepatrně zlevnil benzin, naopak nafta mírně zdražila. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic prodává v průměru za 35,75 koruny, před týdnem byl o tři haléře dražší. Nafta zdražila o čtyři haléře, za litr teď řidiči dají průměrně 34,99 koruny. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. V příštích dnech počítají analytici spíše se stagnací cen. Nejlevnější benzin natankují řidiči v Ústeckém kraji, kde je litr v průměru za 35,06 koruny. Nafta je nejlevnější ve Zlínském kraji, litr tam prodávají průměrně za 34,44 koruny. Naopak nejdražší paliva nabízejí pumpy v Praze, kde litr benzinu stojí průměrně 37,05 koruny. Nafta se tam tankuje za 36,68 koruny za litr. V meziročním porovnání je nyní benzin o 1,4 koruny na litru levnější než před rokem, za naftu tehdy motoristé platili asi o 2,4 koruny na litru více. Průměrné ceny pohonných hmot v ČR k 4. prosinci 2024 (v Kč/l): KrajNatural 95NaftaČR35,7534,99Praha37,0536,68Středočeský36,2535,39Jihočeský35,2334,50Plzeňský35,6334,96Karlovarský35,6434,88Ústecký35,0634,60Liberecký35,7034,80Královéhradecký35,4234,60Pardubický35,5434,65Vysočina36,0235,07Jihomoravský35,9435,21Olomoucký36,0535,20Zlínský35,4034,44Moravskoslezský35,5534,87 EU poskytla ČR 28,5 mld. Kč na řešení zdravotnických a společenských krizí Evropská unie poskytla České republice dodatečných 28,5 miliardy korun na přípravu proti krizím, jako byly pandemie koronaviru nebo migrační vlna ukrajinských uprchlíků. Peníze z programu REACT-EU šly na modernizaci zdravotnických zařízení, poskytování sociálních služeb, vybavení integrovaného záchranného systému a pomoc pro ukrajinské uprchlíky. Podporu získalo více než 600 projektů. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) o tom informovalo v tiskové zprávě zveřejněné na webových stránkách. REACT-EU vznikl v Evropské unii na podporu zotavení z krize v souvislosti s pandemií covidu-19. Vyčleněné peníze pro ČR následně směřovaly do Integrovaného regionálního operačního programu (IROP), který zajišťuje MMR, a to pro období let 2014 až 2020. Pod REACT-EU následně v roce 2022 vznikl balíček pro podporu ukrajinských uprchlíků s názvem FAST-CARE. O dotaci bylo možné žádat z IROP. Přibližně 22,5 miliardy korun získaly zdravotnická zařízení a peníze byly využity na nákup moderního zdravotnického vybavení, vylepšení laboratorních kapacit a přístrojů pro boj s infekčními nemocemi. Veřejné nemocnice obdržely 11,8 miliardy korun, fakultní nemocnice 6,6 miliardy a soukromé nemocnice 1,9 miliardy korun. Do integrovaného záchranného systému směřovalo 5,4 miliardy korun a podle MMR se z peněz koupilo například 509 nových zásahových vozidel a modernizovaly se záchranné stanice. Do sociální oblasti putovalo z výzev 2,1 miliardy korun. Za ty se vytvořilo nebo modernizovalo 690 zařízení poskytujících sociální služby. Zhruba 412 milionů korun mířilo na pomoc uprchlíků z Ukrajiny, z těchto peněz se pro ně následně financovaly například základní životní potřeby včetně ubytování a nebo projekty na začlenění do společnosti. Pomoc díky podpoře podle MMR získalo 143.935 lidí, z toho 45.115 dětí. Kromě nemocnic, sociálních zařízení a záchranných služeb získalo na projekty 2,9 miliardy Kč ministerstvo vnitra. Nejmenší skupinou žadatelů co do výše proplacené podpory jsou krajské hygienické stanice, kterým bylo proplaceno 95 milionů korun. Nejvyšší částku z REACT-EU získali státní příjemci, a to 11,2 miliardy Kč. Soukromý sektor, ve kterém se jednalo převážně o nemocnice, dostal 7,9 miliardy Kč. Státní příjemci měli také nejvyšší průměrnou podporu, činila přibližně 107 milionů korun. Průměr u soukromého sektoru byl 97,2 milionů Kč a u krajů 59,8 milionů Kč. Celková průměrná dotace na projekt z programu byla 46,6 milionu korun. Největší částkou byly podpořeny projekty v Praze. Celkem jich bylo 63 za 6,3 miliardy korun. Nejvíce, tedy 66, jich ale z dotací REACT-EU vzniklo v Moravskoslezském kraji. Region na ně získal téměř tři miliardy korun. Naopak nejméně bylo proplaceno v Karlovarském kraji, kde podporu obdrželo 16 projektů ve výši 586,6 milion korun.