Benzin od minulého týdne mírně zlevnil, nafta mírně zdražila
Řekl to dnes novinářům ve Sněmovně. Prezident Petr Pavel má výhrady k části výdajů. Stanjura zdůraznil, že on ani premiér Petr Fiala (ODS) nebudou vzkazovat hlavě státu něco přes média. Vláda podle něj krok po kroku zákon roku provádí legislativním procesem a návrh v úterý schválila Sněmovna.
Hlasy koaličních poslanců v úterý dolní komora schválila návrh, který počítá se schodkem 241 miliard korun. Proti letošnímu upravenému rozpočtu klesne deficit o 41 miliard korun. Poslanci při hlasování o přesunech peněz uvnitř rozpočtu přesunuli asi tři miliardy korun. Původně navrhli přesuny v celkovém objemu zhruba 224 miliard korun. Senátu rozhodovat o rozpočtu ze zákona nepřísluší.
Prezident v nedávném rozhovoru pro deník Blesk uvedl, že k návrhu má výhrady týkající se výdajů na obnovitelné zdroje či převedení výdajů na platy nepedagogických pracovníků na obce. Pochybnosti má i o odhadovaných příjmech z emisních povolenek. Své otázky zaslal v dopise Fialovi a Stanjurovi.
Ekonom David Marek, který je prezidentovým poradcem, opakovaně řekl, že v návrhu jsou nevyjasněné položky a že ho nedoporučuje podepsat. Fiala dříve uvedl, že otazníky v rozpočtu se týkají jeho malé části, sporné jsou odhady příjmů z emisních povolenek a výdaje na obnovitelné zdroje. Rozpočet jako takový je ale podle ministerského předsedy sestavený odpovědně a realisticky, obsahuje rekordní investice.
<!– DIP popup–>
Zdroj: ČTK
Benzin od minulého týdne mírně zlevnil, nafta mírně zdražila
V Česku v uplynulém týdnu nepatrně zlevnil benzin, naopak nafta mírně zdražila. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic prodává v průměru za 35,75 koruny, před týdnem byl o tři haléře dražší. Nafta zdražila o čtyři haléře, za litr teď řidiči dají průměrně 34,99 koruny. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. V příštích dnech počítají analytici spíše se stagnací cen.
Nejlevnější benzin natankují řidiči v Ústeckém kraji, kde je litr v průměru za 35,06 koruny. Nafta je nejlevnější ve Zlínském kraji, litr tam prodávají průměrně za 34,44 koruny. Naopak nejdražší paliva nabízejí pumpy v Praze, kde litr benzinu stojí průměrně 37,05 koruny. Nafta se tam tankuje za 36,68 koruny za litr.
V meziročním porovnání je nyní benzin o 1,4 koruny na litru levnější než před rokem, za naftu tehdy motoristé platili asi o 2,4 koruny na litru více.
Průměrné ceny pohonných hmot v ČR k 4. prosinci 2024 (v Kč/l):
Kraj
Natural 95
Nafta
ČR
35,75
34,99
Praha
37,05
36,68
Středočeský
36,25
35,39
Jihočeský
35,23
34,50
Plzeňský
35,63
34,96
Karlovarský
35,64
34,88
Ústecký
35,06
34,60
Liberecký
35,70
34,80
Královéhradecký
35,42
34,60
Pardubický
35,54
34,65
Vysočina
36,02
35,07
Jihomoravský
35,94
35,21
Olomoucký
36,05
35,20
Zlínský
35,40
34,44
Moravskoslezský
35,55
34,87
Zdroj: CCS
EU poskytla ČR 28,5 mld. Kč na řešení zdravotnických a společenských krizí
Evropská unie poskytla České republice dodatečných 28,5 miliardy korun na přípravu proti krizím, jako byly pandemie koronaviru nebo migrační vlna ukrajinských uprchlíků. Peníze z programu REACT-EU šly na modernizaci zdravotnických zařízení, poskytování sociálních služeb, vybavení integrovaného záchranného systému a pomoc pro ukrajinské uprchlíky. Podporu získalo více než 600 projektů. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) o tom informovalo v tiskové zprávě zveřejněné na webových stránkách.
REACT-EU vznikl v Evropské unii na podporu zotavení z krize v souvislosti s pandemií covidu-19. Vyčleněné peníze pro ČR následně směřovaly do Integrovaného regionálního operačního programu (IROP), který zajišťuje MMR, a to pro období let 2014 až 2020. Pod REACT-EU následně v roce 2022 vznikl balíček pro podporu ukrajinských uprchlíků s názvem FAST-CARE.
O dotaci bylo možné žádat z IROP. Přibližně 22,5 miliardy korun získaly zdravotnická zařízení a peníze byly využity na nákup moderního zdravotnického vybavení, vylepšení laboratorních kapacit a přístrojů pro boj s infekčními nemocemi. Veřejné nemocnice obdržely 11,8 miliardy korun, fakultní nemocnice 6,6 miliardy a soukromé nemocnice 1,9 miliardy korun.
Do integrovaného záchranného systému směřovalo 5,4 miliardy korun a podle MMR se z peněz koupilo například 509 nových zásahových vozidel a modernizovaly se záchranné stanice. Do sociální oblasti putovalo z výzev 2,1 miliardy korun. Za ty se vytvořilo nebo modernizovalo 690 zařízení poskytujících sociální služby. Zhruba 412 milionů korun mířilo na pomoc uprchlíků z Ukrajiny, z těchto peněz se pro ně následně financovaly například základní životní potřeby včetně ubytování a nebo projekty na začlenění do společnosti. Pomoc díky podpoře podle MMR získalo 143.935 lidí, z toho 45.115 dětí.
Kromě nemocnic, sociálních zařízení a záchranných služeb získalo na projekty 2,9 miliardy Kč ministerstvo vnitra. Nejmenší skupinou žadatelů co do výše proplacené podpory jsou krajské hygienické stanice, kterým bylo proplaceno 95 milionů korun.
Nejvyšší částku z REACT-EU získali státní příjemci, a to 11,2 miliardy Kč. Soukromý sektor, ve kterém se jednalo převážně o nemocnice, dostal 7,9 miliardy Kč. Státní příjemci měli také nejvyšší průměrnou podporu, činila přibližně 107 milionů korun. Průměr u soukromého sektoru byl 97,2 milionů Kč a u krajů 59,8 milionů Kč. Celková průměrná dotace na projekt z programu byla 46,6 milionu korun.
Největší částkou byly podpořeny projekty v Praze. Celkem jich bylo 63 za 6,3 miliardy korun. Nejvíce, tedy 66, jich ale z dotací REACT-EU vzniklo v Moravskoslezském kraji. Region na ně získal téměř tři miliardy korun. Naopak nejméně bylo proplaceno v Karlovarském kraji, kde podporu obdrželo 16 projektů ve výši 586,6 milion korun.
Zdroj: Canva
Řekl to dnes novinářům ve Sněmovně. Prezident Petr Pavel má výhrady k části výdajů. Stanjura zdůraznil, že on ani premiér Petr Fiala nebudou vzkazovat hlavě státu něco přes média. Vláda podle něj krok po kroku zákon roku provádí legislativním procesem a návrh v úterý schválila Sněmovna.Hlasy koaličních poslanců v úterý dolní komora schválila návrh, který počítá se schodkem 241 miliard korun. Proti letošnímu upravenému rozpočtu klesne deficit o 41 miliard korun. Poslanci při hlasování o přesunech peněz uvnitř rozpočtu přesunuli asi tři miliardy korun. Původně navrhli přesuny v celkovém objemu zhruba 224 miliard korun. Senátu rozhodovat o rozpočtu ze zákona nepřísluší.Prezident v nedávném rozhovoru pro deník Blesk uvedl, že k návrhu má výhrady týkající se výdajů na obnovitelné zdroje či převedení výdajů na platy nepedagogických pracovníků na obce. Pochybnosti má i o odhadovaných příjmech z emisních povolenek. Své otázky zaslal v dopise Fialovi a Stanjurovi.Ekonom David Marek, který je prezidentovým poradcem, opakovaně řekl, že v návrhu jsou nevyjasněné položky a že ho nedoporučuje podepsat. Fiala dříve uvedl, že otazníky v rozpočtu se týkají jeho malé části, sporné jsou odhady příjmů z emisních povolenek a výdaje na obnovitelné zdroje. Rozpočet jako takový je ale podle ministerského předsedy sestavený odpovědně a realisticky, obsahuje rekordní investice.<!– DIP popup–>V Česku v uplynulém týdnu nepatrně zlevnil benzin, naopak nafta mírně zdražila. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic prodává v průměru za 35,75 koruny, před týdnem byl o tři haléře dražší. Nafta zdražila o čtyři haléře, za litr teď řidiči dají průměrně 34,99 koruny. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. V příštích dnech počítají analytici spíše se stagnací cen.Nejlevnější benzin natankují řidiči v Ústeckém kraji, kde je litr v průměru za 35,06 koruny. Nafta je nejlevnější ve Zlínském kraji, litr tam prodávají průměrně za 34,44 koruny. Naopak nejdražší paliva nabízejí pumpy v Praze, kde litr benzinu stojí průměrně 37,05 koruny. Nafta se tam tankuje za 36,68 koruny za litr.V meziročním porovnání je nyní benzin o 1,4 koruny na litru levnější než před rokem, za naftu tehdy motoristé platili asi o 2,4 koruny na litru více.Průměrné ceny pohonných hmot v ČR k 4. prosinci 2024 :KrajNatural 95NaftaČR35,7534,99Praha37,0536,68Středočeský36,2535,39Jihočeský35,2334,50Plzeňský35,6334,96Karlovarský35,6434,88Ústecký35,0634,60Liberecký35,7034,80Královéhradecký35,4234,60Pardubický35,5434,65Vysočina36,0235,07Jihomoravský35,9435,21Olomoucký36,0535,20Zlínský35,4034,44Moravskoslezský35,5534,87Evropská unie poskytla České republice dodatečných 28,5 miliardy korun na přípravu proti krizím, jako byly pandemie koronaviru nebo migrační vlna ukrajinských uprchlíků. Peníze z programu REACT-EU šly na modernizaci zdravotnických zařízení, poskytování sociálních služeb, vybavení integrovaného záchranného systému a pomoc pro ukrajinské uprchlíky. Podporu získalo více než 600 projektů. Ministerstvo pro místní rozvoj o tom informovalo v tiskové zprávě zveřejněné na webových stránkách.REACT-EU vznikl v Evropské unii na podporu zotavení z krize v souvislosti s pandemií covidu-19. Vyčleněné peníze pro ČR následně směřovaly do Integrovaného regionálního operačního programu , který zajišťuje MMR, a to pro období let 2014 až 2020. Pod REACT-EU následně v roce 2022 vznikl balíček pro podporu ukrajinských uprchlíků s názvem FAST-CARE.O dotaci bylo možné žádat z IROP. Přibližně 22,5 miliardy korun získaly zdravotnická zařízení a peníze byly využity na nákup moderního zdravotnického vybavení, vylepšení laboratorních kapacit a přístrojů pro boj s infekčními nemocemi. Veřejné nemocnice obdržely 11,8 miliardy korun, fakultní nemocnice 6,6 miliardy a soukromé nemocnice 1,9 miliardy korun.Do integrovaného záchranného systému směřovalo 5,4 miliardy korun a podle MMR se z peněz koupilo například 509 nových zásahových vozidel a modernizovaly se záchranné stanice. Do sociální oblasti putovalo z výzev 2,1 miliardy korun. Za ty se vytvořilo nebo modernizovalo 690 zařízení poskytujících sociální služby. Zhruba 412 milionů korun mířilo na pomoc uprchlíků z Ukrajiny, z těchto peněz se pro ně následně financovaly například základní životní potřeby včetně ubytování a nebo projekty na začlenění do společnosti. Pomoc díky podpoře podle MMR získalo 143.935 lidí, z toho 45.115 dětí.Kromě nemocnic, sociálních zařízení a záchranných služeb získalo na projekty 2,9 miliardy Kč ministerstvo vnitra. Nejmenší skupinou žadatelů co do výše proplacené podpory jsou krajské hygienické stanice, kterým bylo proplaceno 95 milionů korun.Nejvyšší částku z REACT-EU získali státní příjemci, a to 11,2 miliardy Kč. Soukromý sektor, ve kterém se jednalo převážně o nemocnice, dostal 7,9 miliardy Kč. Státní příjemci měli také nejvyšší průměrnou podporu, činila přibližně 107 milionů korun. Průměr u soukromého sektoru byl 97,2 milionů Kč a u krajů 59,8 milionů Kč. Celková průměrná dotace na projekt z programu byla 46,6 milionu korun.Největší částkou byly podpořeny projekty v Praze. Celkem jich bylo 63 za 6,3 miliardy korun. Nejvíce, tedy 66, jich ale z dotací REACT-EU vzniklo v Moravskoslezském kraji. Region na ně získal téměř tři miliardy korun. Naopak nejméně bylo proplaceno v Karlovarském kraji, kde podporu obdrželo 16 projektů ve výši 586,6 milion korun.