Dělníci, kteří cestovali z Číny do severovýchodní Brazílie, aby zde postavili novou továrnu výrobce elektromobilů BYD (SZ:002594), vydělávali za desetihodinovou směnu zhruba 70 dolarů, což je více než dvojnásobek čínské hodinové minimální mzdy v mnoha regionech. Pro mnohé z nich bylo proto snadné se přihlásit – ale vystoupit by bylo mnohem těžší.
Čínští dělníci, které najal dodavatel BYD Jinjiang v Brazílii, museli podle pracovní smlouvy, kterou viděla agentura Reuters, odevzdat novému zaměstnavateli své pasy, nechat si posílat většinu mzdy přímo do Číny a složit zálohu téměř 900 dolarů, kterou mohli dostat zpět až po šesti měsících práce.
Třístránkový dokument, podepsaný jedním ze 163 dělníků, kteří byli podle inspektorů práce minulý měsíc vysvobozeni z „otrockých podmínek“, obsahuje podle brazilských vyšetřovatelů a tří čínských odborníků na pracovní právo ustanovení, která porušují pracovní právo v Brazílii i v Číně.
Dělníci, kteří cestovali z Číny do severovýchodní Brazílie, aby zde postavili novou továrnu výrobce elektromobilů BYD , vydělávali za desetihodinovou směnu zhruba 70 dolarů, což je více než dvojnásobek čínské hodinové minimální mzdy v mnoha regionech. Pro mnohé z nich bylo proto snadné se přihlásit – ale vystoupit by bylo mnohem těžší.Čínští dělníci, které najal dodavatel BYD Jinjiang v Brazílii, museli podle pracovní smlouvy, kterou viděla agentura Reuters, odevzdat novému zaměstnavateli své pasy, nechat si posílat většinu mzdy přímo do Číny a složit zálohu téměř 900 dolarů, kterou mohli dostat zpět až po šesti měsících práce.Třístránkový dokument, podepsaný jedním ze 163 dělníků, kteří byli podle inspektorů práce minulý měsíc vysvobozeni z „otrockých podmínek“, obsahuje podle brazilských vyšetřovatelů a tří čínských odborníků na pracovní právo ustanovení, která porušují pracovní právo v Brazílii i v Číně.
