Uvádějí to zdroje, na které se dnes odvolává agentura Reuters. Ve firmě, kterou musel Berlín v roce 2022 za evropské energetické krize zestátnit, má německá vláda podíl 99,12 procenta. Vláda zvažuje různé možnosti – od částečného až po úplný prodej podílu, tvrdí zdroje. Mluvčí německého ministerstva financí se ke zprávě Reuters odmítla vyjádřit, komentovat ji na dotaz ČTK nechtěl ani mluvčí Křetínského skupiny EPH Daniel Častvaj.
Hodnota Uniperu se nyní odhaduje na 19 miliard eur (479 miliard Kč). Očekává se ale, že vláda podnik prodá se slevou. Případný prodej by se letos mohl stát jednou z největších transakcí v Evropě. Český energetický holding EPH, jehož většinovým vlastníkem je Křetínského investiční společnost EPCG, je „součástí procesu“, uvedl jeden ze zdrojů Reuters.
Za správu Uniperu je v Německu zodpovědné ministerstvo financí. Jeho mluvčí se dnes ale na vládní tiskové konferenci k dotazu ohledně zprávy agentury Reuters o Křetínském odmítla vyjádřit.
Křetínský loni získal 20procentní podíl v ocelářské divizi německé společnosti Thyssenkrupp. Jednání o získání dalšího, 30procentního podílu zatím zůstala neúspěšná. Český miliardář v Německu stále drží mimo jiné podíl v maloobchodní skupině Metro.
Agentura Reuters před několika dny informovala, že spolková vláda zvažuje úplný prodej Uniperu. Podle jejích zdrojů se poohlížela mimo jiné po kanadském správci aktiv Brookfield. Oslovena byla také norská energetická skupina Equinor a společnost Taqa z Abú Zabí. Úřady jakoukoli transakci pravděpodobně pečlivě prozkoumají vzhledem k významu společnosti Uniper pro dodávky energie v Německu, uvedly zdroje Reuters.
Německá vláda podle webu Handelsblatt jakoukoli transakci pravděpodobně velmi pečlivě prověří, energetiku totiž považuje za takzvanou kritickou infrastrukturu. Uniper je největším provozovatelem zásobníků plynu v Německu a ročně dodává zhruba 200 terawatthodin plynu zhruba tisícovce zákazníků, mimo jiné velkým průmyslovým podnikům a odběratelům z řad německých měst a obcí. To odpovídá zhruba čtvrtině celkové spotřeby plynu v Německu v loňském roce.
V roce 2022 se Uniper dostal do existenčních potíží kvůli přerušení dodávek ruského plynu do Německa v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Z toho důvodu se firma, německá vláda a její většinový akcionář, kterým byla finská společnost Fortum, dohodli na podzim téhož roku na zestátnění Uniperu. Stabilizační balíček německou vládu přišel na 13,5 miliardy eur (nyní 340 miliard Kč). Podle Handelsblattu se mezitím Uniper vrátil k miliardovým ziskům.
Evropská komise převzetí Uniperu schválila mimo jiné s podmínkou, že stát nejpozději do roku 2028 svůj podíl ve firmě sníží a nebude mít více než 25 procent. Navíc musí Uniper do konce příštího roku prodat část majetku, mimo jiné uhelnou elektrárnu Datteln 4 na západě Německa.
<!– DIP popup–>
Zdroj: Getty Images
České zbrojovce v roce 2023 meziročně klesly výnosy a také čistý zisk
Česká zbrojovka, výrobce ručních palných zbraní, vykázala za rok 2023 zisk po zdanění 912,9 milionu korun. Meziročně byl o 419,6 milionu korun nižší. Podnik z Uherského Brodu na Uherskohradišťsku předloni zaznamenal výnosy z prodeje vlastních výrobků, služeb a zboží přibližně 5,85 miliardy korun. O rok dříve přesáhly 6,328 miliardy korun. ČTK to dnes zjistila z výroční zprávy společnosti, která je od letošního ledna založená ve Sbírce listin. Výsledky za loňský rok zatím nezveřejnila.
Po rekordním roce 2022 podnik v roce 2023 dosáhl druhých nejvyšších tržeb i hospodářského výsledku ve své historii. Hlavním důvodem meziročního poklesu bylo podle jeho zástupců ochlazení trhu v USA. Zatímco z pohledu tržeb firmě trh pro ozbrojené složky meziročně vzrostl o 35,4 procenta, tržby komerčního sektoru klesly o 25,9 procenta. Na hospodářský výsledek měly vliv i vysoké ceny energií, tlak na růst cen a nepříznivý kurz koruny. „Naše produkty jsme v roce 2023 dodali zákazníkům v 95 zemích po celém světě,“ uvedl generální ředitel Jan Zajíc.
Nejvyšší tržby měla podle něj firma v České republice, čímž překonala sedmileté vedení USA. „V roce 2023 jsme si definitivně uvědomili, že jsme stejně jako jiné společnosti v ČR přišli o výhodu levných energií, nízkých mezd a příznivého kurzu. Pokračovali jsme však v optimalizaci procesů, zkracování délky vývoje, zrychlení doby dodání našich výrobků k zákazníkům atd.,“ uvedl Zajíc. Jen to podle něj zajistilo České zbrojovce konkurenceschopnost.
Na výzkum a vývoj uvolnila Česká zbrojovka v roce 2023 přibližně 146 milionů korun. Zabývala se 31 projekty z oblasti krátkých, dlouhých a vojenských zbraní. Další desítky vývojových projektů se týkaly nových technologií. Firma předloni také zvýšila kapacitu výroby dlouhých zbraní. „Chceme-li navázat na úspěchy z předchozích let, musíme stále pokračovat v inovativním přístupu k výzkumu a vývoji, který je nezbytným předpokladem pro tvorbu moderních, kvalitních a ergonomických produktů, poskytujících střelecký komfort,“ doplnil generální ředitel.
Aktiva společnosti na konci roku 2023 přesahovala 6,246 miliardy korun. Vlastní kapitál byl více než 2,88 miliardy korun, závazky téměř 3,366 miliardy korun. Česká zbrojovka patří mezi největší soukromé zaměstnavatele ve Zlínském kraji. Na konci předloňského roku zaměstnávala 1340 lidí, o rok dříve jich bylo o 125 více.
Současná akciová společnost Česká zbrojovka vznikla v roce 1992. Historie zbrojní výroby v Uherském Brodě však sahá až do 30. let minulého století. Skupina Colt CZ Group SE, její jediný akcionář, je předním světovým výrobcem ručních palných zbraní a munice pro ozbrojené složky, osobní obranu, lov, sportovní střelbu a další komerční využití. Sídlí v České republice, výrobní závody má v ČR, USA, Kanadě, Švédsku, Švýcarsku a Maďarsku. Zaměstnává více než 3600 lidí.
Uvádějí to zdroje, na které se dnes odvolává agentura Reuters. Ve firmě, kterou musel Berlín v roce 2022 za evropské energetické krize zestátnit, má německá vláda podíl 99,12 procenta. Vláda zvažuje různé možnosti – od částečného až po úplný prodej podílu, tvrdí zdroje. Mluvčí německého ministerstva financí se ke zprávě Reuters odmítla vyjádřit, komentovat ji na dotaz ČTK nechtěl ani mluvčí Křetínského skupiny EPH Daniel Častvaj.Hodnota Uniperu se nyní odhaduje na 19 miliard eur . Očekává se ale, že vláda podnik prodá se slevou. Případný prodej by se letos mohl stát jednou z největších transakcí v Evropě. Český energetický holding EPH, jehož většinovým vlastníkem je Křetínského investiční společnost EPCG, je „součástí procesu“, uvedl jeden ze zdrojů Reuters.Za správu Uniperu je v Německu zodpovědné ministerstvo financí. Jeho mluvčí se dnes ale na vládní tiskové konferenci k dotazu ohledně zprávy agentury Reuters o Křetínském odmítla vyjádřit.Křetínský loni získal 20procentní podíl v ocelářské divizi německé společnosti Thyssenkrupp. Jednání o získání dalšího, 30procentního podílu zatím zůstala neúspěšná. Český miliardář v Německu stále drží mimo jiné podíl v maloobchodní skupině Metro.Agentura Reuters před několika dny informovala, že spolková vláda zvažuje úplný prodej Uniperu. Podle jejích zdrojů se poohlížela mimo jiné po kanadském správci aktiv Brookfield. Oslovena byla také norská energetická skupina Equinor a společnost Taqa z Abú Zabí. Úřady jakoukoli transakci pravděpodobně pečlivě prozkoumají vzhledem k významu společnosti Uniper pro dodávky energie v Německu, uvedly zdroje Reuters.Německá vláda podle webu Handelsblatt jakoukoli transakci pravděpodobně velmi pečlivě prověří, energetiku totiž považuje za takzvanou kritickou infrastrukturu. Uniper je největším provozovatelem zásobníků plynu v Německu a ročně dodává zhruba 200 terawatthodin plynu zhruba tisícovce zákazníků, mimo jiné velkým průmyslovým podnikům a odběratelům z řad německých měst a obcí. To odpovídá zhruba čtvrtině celkové spotřeby plynu v Německu v loňském roce.V roce 2022 se Uniper dostal do existenčních potíží kvůli přerušení dodávek ruského plynu do Německa v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Z toho důvodu se firma, německá vláda a její většinový akcionář, kterým byla finská společnost Fortum, dohodli na podzim téhož roku na zestátnění Uniperu. Stabilizační balíček německou vládu přišel na 13,5 miliardy eur . Podle Handelsblattu se mezitím Uniper vrátil k miliardovým ziskům.Evropská komise převzetí Uniperu schválila mimo jiné s podmínkou, že stát nejpozději do roku 2028 svůj podíl ve firmě sníží a nebude mít více než 25 procent. Navíc musí Uniper do konce příštího roku prodat část majetku, mimo jiné uhelnou elektrárnu Datteln 4 na západě Německa.<!– DIP popup–>Česká zbrojovka, výrobce ručních palných zbraní, vykázala za rok 2023 zisk po zdanění 912,9 milionu korun. Meziročně byl o 419,6 milionu korun nižší. Podnik z Uherského Brodu na Uherskohradišťsku předloni zaznamenal výnosy z prodeje vlastních výrobků, služeb a zboží přibližně 5,85 miliardy korun. O rok dříve přesáhly 6,328 miliardy korun. ČTK to dnes zjistila z výroční zprávy společnosti, která je od letošního ledna založená ve Sbírce listin. Výsledky za loňský rok zatím nezveřejnila.Po rekordním roce 2022 podnik v roce 2023 dosáhl druhých nejvyšších tržeb i hospodářského výsledku ve své historii. Hlavním důvodem meziročního poklesu bylo podle jeho zástupců ochlazení trhu v USA. Zatímco z pohledu tržeb firmě trh pro ozbrojené složky meziročně vzrostl o 35,4 procenta, tržby komerčního sektoru klesly o 25,9 procenta. Na hospodářský výsledek měly vliv i vysoké ceny energií, tlak na růst cen a nepříznivý kurz koruny. „Naše produkty jsme v roce 2023 dodali zákazníkům v 95 zemích po celém světě,“ uvedl generální ředitel Jan Zajíc.Nejvyšší tržby měla podle něj firma v České republice, čímž překonala sedmileté vedení USA. „V roce 2023 jsme si definitivně uvědomili, že jsme stejně jako jiné společnosti v ČR přišli o výhodu levných energií, nízkých mezd a příznivého kurzu. Pokračovali jsme však v optimalizaci procesů, zkracování délky vývoje, zrychlení doby dodání našich výrobků k zákazníkům atd.,“ uvedl Zajíc. Jen to podle něj zajistilo České zbrojovce konkurenceschopnost.Na výzkum a vývoj uvolnila Česká zbrojovka v roce 2023 přibližně 146 milionů korun. Zabývala se 31 projekty z oblasti krátkých, dlouhých a vojenských zbraní. Další desítky vývojových projektů se týkaly nových technologií. Firma předloni také zvýšila kapacitu výroby dlouhých zbraní. „Chceme-li navázat na úspěchy z předchozích let, musíme stále pokračovat v inovativním přístupu k výzkumu a vývoji, který je nezbytným předpokladem pro tvorbu moderních, kvalitních a ergonomických produktů, poskytujících střelecký komfort,“ doplnil generální ředitel.Aktiva společnosti na konci roku 2023 přesahovala 6,246 miliardy korun. Vlastní kapitál byl více než 2,88 miliardy korun, závazky téměř 3,366 miliardy korun. Česká zbrojovka patří mezi největší soukromé zaměstnavatele ve Zlínském kraji. Na konci předloňského roku zaměstnávala 1340 lidí, o rok dříve jich bylo o 125 více.Současná akciová společnost Česká zbrojovka vznikla v roce 1992. Historie zbrojní výroby v Uherském Brodě však sahá až do 30. let minulého století. Skupina Colt CZ Group SE, její jediný akcionář, je předním světovým výrobcem ručních palných zbraní a munice pro ozbrojené složky, osobní obranu, lov, sportovní střelbu a další komerční využití. Sídlí v České republice, výrobní závody má v ČR, USA, Kanadě, Švédsku, Švýcarsku a Maďarsku. Zaměstnává více než 3600 lidí.
