Klíčové body

Automobilový průmysl patří k nejklíčovějším v americké ekonomice
Jeho někdejší slávu ale možná navždy ohrozila světová finančnická krize
Kam se trend ubírá dnes?!

Tomuto sektoru ale dala světová ekonomická krize zabrat snad ještě více než ostatním…

Dne 24. února roku 2009 vedení společnosti General Motors oznamuje, že v rámci restrukturalizačního plánu, který je nutný kvůli potýkání se s finančními potížemi, zruší 10 000 pracovních míst, sníží platy manažerů a pozastaví vyplácení dividend. Toto oznámení přišlo uprostřed celosvětové finanční krize a znamenalo významný moment v úpadku amerického automobilového průmyslu.

Při bližším pohledu do průřezu historií ale uvidíme, že toho na dnešní den připadá ještě o mnoho více:

484 – Vandalský král Hunerich odvolal křesťanské biskupy z jejich úřadů a poslal je do vyhnanství na Korsiku.
1525 – Bitva u Pavie, kde došlo k porážce Francouzů a zajetí Františka I. Francouzského vojskem císaře Karla V.
1582 – Papež Řehoř XIII. vyhlásil bulou Inter gravissimas reformu kalendáře.
1918 – Estonsko vyhlásilo nezávislost.
1920 – Vznikla NSDAP.
1938 – Americká firma DuPont představila první zubní kartáček se syntetickými vlákny.
1946 – Juan Perón byl zvolen prezidentem Argentiny.
1949 – První arabsko-izraelská válka: byla podepsána dohoda o příměří mezi Izraelem a Egyptem.
2008 – Raúl Castro byl veřejně Národním shromážděním zvolen prezidentem Kuby.
2022 – Rusko zahájilo Invazi na Ukrajinu jako součást Ruské vojenské intervence na Ukrajině.

A nyní se už jako obvykle přesuneme do světa byznysu a ekonomiky:

1803 – Nejvyšší soud USA zavádí zásadu soudního přezkumu v přelomovém případu Marbury v. Madison. Toto rozhodnutí potvrdilo pravomoc soudu prohlašovat zákony za protiústavní, čímž významně ovlivnilo rovnováhu moci ve vládě a utvářelo obchodní předpisy.
1868 – Sněmovna reprezentantů USA hlasuje o obžalobě prezidenta Andrewa Johnsona, která je důsledkem konfliktů mezi Johnsonem a radikálními republikány ohledně politiky rekonstrukce. Ačkoli se tato politická roztržka netýkala přímo podnikání, měla významné důsledky pro hospodářskou politiku v období rekonstrukce.
1868 – V roce 1868 byl Williamu Davisovi vydán první americký patent na chladicí železniční vůz, který znamenal revoluci v přepravě zboží podléhajícího zkáze a přispěl k rozvoji potravinářského průmyslu.
1987 – Nejvyšší soud Spojených států rozhoduje v případu Kalifornie v. Cabazon Band of Mission Indians a potvrzuje práva indiánských kmenů provozovat hazardní hry na kmenových územích bez zásahu státu. Toto rozhodnutí otevřelo cestu k rozvoji indiánského herního průmyslu ve Spojených státech.

Cesta automobilového průmyslu v USA na vrchol – a zase do propasti

Počínaje druhou polovinou roku 2008 postihla ekonomiku Spojených států celosvětová recese. Kombinace několikaletého poklesu prodeje automobilů a omezené dostupnosti úvěrů vedla v letech 2008 a 2009 k rozsáhlejší krizi automobilového průmyslu ve Spojených státech.
Po dramatickém poklesu prodeje automobilů v průběhu roku 2008 požádaly dvě z tzv. „Velké trojky“ amerických automobilek – General Motors (GM) a Chrysler – o nouzové půjčky, aby mohly řešit hrozící nedostatek hotovosti. V dubnu 2009 se situace zhoršila natolik, že GM i Chrysler čelily hrozícímu bankrotu a likvidaci.Vlády USA a Kanady poskytly bezprecedentní finanční pomoc (85 miliard USD) s cílem zabránit masivní ztrátě pracovních míst a destabilizujícím škodám v celém výrobním odvětví, aby umožnily společnostem restrukturalizovat a zbavit se starých dluhů prostřednictvím bankrotu podle kapitoly 11. Obě společnosti podaly samostatně žádost o tuto ochranu do 1. června.

General Motors vyšel z konkurzu jako nová společnost, jejímž většinovým vlastníkem je ministerstvo financí Spojených států, a Chrysler vyšel z konkurzu vlastněný především odborovou organizací United Auto Workers a italskou automobilkou Fiat S.p.A. Obě společnosti v rámci konkurzního řízení vypověděly smlouvy se stovkami svých dealerů a GM ukončil provoz několika svých značek. Společnost Ford Motor Company dokázala přežít bez vstupu do konkurzu částečně díky rozsáhlé úvěrové lince, kterou získala v roce 2007.

Chcete využít této příležitosti?

Americké automobilky byly krizí postiženy více než jejich zahraniční protějšky, jako je například Toyota. Po energetické krizi v roce 2000 se americkým automobilkám nepodařilo vyrábět úspornější vozidla na rozdíl od vysoce ziskových sportovně-užitkových vozů, které byly populární na konci 90. let a na začátku roku 2000, což vedlo k nadměrným zásobám a nežádoucím produktům. Po odeznění automobilové krize všechny tři americké automobilky zvýšily prodej vozidel a vykázaly zisk.

Od roku 2012 se automobilový průmysl do jisté míry zotavil. GM v roce 2011 prodala více než 9 milionů vozů, což je více než Toyota. Podle zprávy Národní ekonomické rady Bílého domu z května 2011 však americká vláda možná bude muset odepsat asi 14 miliard dolarů z 80miliardové půjčky.

V roce 2012 průzkumy Pew Research Center a Quinnipiac University Polling Institute ukázaly, že americká veřejnost se nyní domnívá, že finanční pomoc americké ekonomice pomohla.

Někteří upozorňují, že krize nastala především v důsledku podnikání velké trojky amerických automobilek, které měly na rozdíl od svých asijských protějšků omezený přístup k výrobě v zahraničí. Analytici poukazují na to, že asijské společnosti, které vyrábějí automobily převážně v Asii, ale také v USA, podobné problémy neměly. Byly schopny vyrábět kompaktní automobily v oblasti Tichomoří za nižší náklady (v dolarech). V článku z 22. prosince 2008 v deníku The New York Times se uvádí: „Takzvaní automobiloví transplantační výrobci – automobilky v zahraničním vlastnictví, které mají ve Spojených státech významné provozy – mají většinou hluboko do kapsy a dostatek úvěrů a nehrozí jim potenciální bankrot jako General Motors a Chrysler.“. Velká část kritiky se soustředila na strukturální rozdíly mezi velkou trojkou a „transplantáty“ (zahraničními společnostmi vyrábějícími v USA), které vedou k velkým rozdílům v nákladech.

Americkou „velkou trojku“ nejprve oslabily výrazně dražší automobilové pohonné hmoty spojené s ropnou krizí v letech 2003-2008, které způsobily zejména odklon zákazníků od velkých sportovně-užitkových vozidel (SUV) a pickupů, jež byly hlavním odbytištěm americké „velké trojky“ (General Motors, Ford a Chrysler). Americké automobilky také trpěly výrazně vyššími náklady na pracovní sílu než jejich protějšky, které nejsou v odborech, včetně mezd, benefitů, zdravotní péče a důchodů. Výměnou za pracovní klid poskytl management svým odborům ústupky, které vedly k nekonkurenceschopné struktuře nákladů a značným zděděným nákladům. Dále byl objem prodaných automobilů v USA významně vázán na úvěrové linky na bydlení, v roce 2006 bylo takto financováno 24 % prodejů. Když v roce 2008 dostupnost těchto úvěrů náhle vyschla v důsledku krize rizikových hypoték, prodej vozů dramaticky poklesl ze 17 milionů v roce 2006 na 10,6 milionu v roce 2009.

V roce 2006 časopis Consumer Reports uvedl, že všech 10 automobilů, které považoval za 10 nejlepších, vyrobily japonské společnosti. Zatímco v Michiganu zaniklo v letech 1993-2008 83 000 pracovních míst ve výrobě automobilů „velké trojky“, v Alabamě, Mississippi, Tennessee, Kentucky, Georgii, Severní Karolíně, Jižní Karolíně, Virginii a Texasu bylo ve stejném období vytvořeno více než 91 000 nových pracovních míst ve výrobě automobilů. Všimněte si, že 83 000 pracovních míst zaniklo v Michiganu, a není zde zmínka o pracovních místech v automobilovém průmyslu zaniklých v jiných státech. Centrum pro výzkum automobilového průmyslu odhadlo, že na každé pracovní místo vytvořené transplantací ze zahraničí připadá 6,1 zrušeného pracovního místa u velké trojky.

Podpora, kterou Obamova administrativa poskytla společnostem General Motors a Chrysler, byla zpočátku nepopulární – podle průzkumu CNN/Opinion Research Corporation z března 2009 s těmito kroky souhlasilo pouze 37 % Američanů. Průzkum Wall Street Journal/NBC News z června 2009 ukázal, že je schvaluje 39 % dotázaných.

Dva průzkumy provedené tři roky po této akci však ukazují, že Američané nakonec záchranu automobilů podpořili. Průzkum Quinnipiac University Polling Institute z dubna 2012 ukázal, že 53 % amerických voličů záchranu podporuje a 50 % se domnívá, že byla úspěšná. 16] Průzkum Pew Research Center z února 2012 ukazuje, že 56 % dotázaných dospělých nyní věří, že poskytnutí vládních půjček společnostem General Motors a Chrysler bylo „dobré pro ekonomiku“.

Tomuto sektoru ale dala světová ekonomická krize zabrat snad ještě více než ostatním…Dne 24. února roku 2009 vedení společnosti General Motors oznamuje, že v rámci restrukturalizačního plánu, který je nutný kvůli potýkání se s finančními potížemi, zruší 10 000 pracovních míst, sníží platy manažerů a pozastaví vyplácení dividend. Toto oznámení přišlo uprostřed celosvětové finanční krize a znamenalo významný moment v úpadku amerického automobilového průmyslu.Při bližším pohledu do průřezu historií ale uvidíme, že toho na dnešní den připadá ještě o mnoho více: 484 – Vandalský král Hunerich odvolal křesťanské biskupy z jejich úřadů a poslal je do vyhnanství na Korsiku. 1525 – Bitva u Pavie, kde došlo k porážce Francouzů a zajetí Františka I. Francouzského vojskem císaře Karla V. 1582 – Papež Řehoř XIII. vyhlásil bulou Inter gravissimas reformu kalendáře. 1918 – Estonsko vyhlásilo nezávislost. 1920 – Vznikla NSDAP. 1938 – Americká firma DuPont představila první zubní kartáček se syntetickými vlákny. 1946 – Juan Perón byl zvolen prezidentem Argentiny. 1949 – První arabsko-izraelská válka: byla podepsána dohoda o příměří mezi Izraelem a Egyptem. 2008 – Raúl Castro byl veřejně Národním shromážděním zvolen prezidentem Kuby. 2022 – Rusko zahájilo Invazi na Ukrajinu jako součást Ruské vojenské intervence na Ukrajině. A nyní se už jako obvykle přesuneme do světa byznysu a ekonomiky: 1803 – Nejvyšší soud USA zavádí zásadu soudního přezkumu v přelomovém případu Marbury v. Madison. Toto rozhodnutí potvrdilo pravomoc soudu prohlašovat zákony za protiústavní, čímž významně ovlivnilo rovnováhu moci ve vládě a utvářelo obchodní předpisy. 1868 – Sněmovna reprezentantů USA hlasuje o obžalobě prezidenta Andrewa Johnsona, která je důsledkem konfliktů mezi Johnsonem a radikálními republikány ohledně politiky rekonstrukce. Ačkoli se tato politická roztržka netýkala přímo podnikání, měla významné důsledky pro hospodářskou politiku v období rekonstrukce. 1868 – V roce 1868 byl Williamu Davisovi vydán první americký patent na chladicí železniční vůz, který znamenal revoluci v přepravě zboží podléhajícího zkáze a přispěl k rozvoji potravinářského průmyslu. 1987 – Nejvyšší soud Spojených států rozhoduje v případu Kalifornie v. Cabazon Band of Mission Indians a potvrzuje práva indiánských kmenů provozovat hazardní hry na kmenových územích bez zásahu státu. Toto rozhodnutí otevřelo cestu k rozvoji indiánského herního průmyslu ve Spojených státech. Počínaje druhou polovinou roku 2008 postihla ekonomiku Spojených států celosvětová recese. Kombinace několikaletého poklesu prodeje automobilů a omezené dostupnosti úvěrů vedla v letech 2008 a 2009 k rozsáhlejší krizi automobilového průmyslu ve Spojených státech.Po dramatickém poklesu prodeje automobilů v průběhu roku 2008 požádaly dvě z tzv. „Velké trojky“ amerických automobilek – General Motors a Chrysler – o nouzové půjčky, aby mohly řešit hrozící nedostatek hotovosti. V dubnu 2009 se situace zhoršila natolik, že GM i Chrysler čelily hrozícímu bankrotu a likvidaci.Vlády USA a Kanady poskytly bezprecedentní finanční pomoc s cílem zabránit masivní ztrátě pracovních míst a destabilizujícím škodám v celém výrobním odvětví, aby umožnily společnostem restrukturalizovat a zbavit se starých dluhů prostřednictvím bankrotu podle kapitoly 11. Obě společnosti podaly samostatně žádost o tuto ochranu do 1. června.General Motors vyšel z konkurzu jako nová společnost, jejímž většinovým vlastníkem je ministerstvo financí Spojených států, a Chrysler vyšel z konkurzu vlastněný především odborovou organizací United Auto Workers a italskou automobilkou Fiat S.p.A. Obě společnosti v rámci konkurzního řízení vypověděly smlouvy se stovkami svých dealerů a GM ukončil provoz několika svých značek. Společnost Ford Motor Company dokázala přežít bez vstupu do konkurzu částečně díky rozsáhlé úvěrové lince, kterou získala v roce 2007. Chcete využít této příležitosti?Americké automobilky byly krizí postiženy více než jejich zahraniční protějšky, jako je například Toyota. Po energetické krizi v roce 2000 se americkým automobilkám nepodařilo vyrábět úspornější vozidla na rozdíl od vysoce ziskových sportovně-užitkových vozů, které byly populární na konci 90. let a na začátku roku 2000, což vedlo k nadměrným zásobám a nežádoucím produktům. Po odeznění automobilové krize všechny tři americké automobilky zvýšily prodej vozidel a vykázaly zisk.Od roku 2012 se automobilový průmysl do jisté míry zotavil. GM v roce 2011 prodala více než 9 milionů vozů, což je více než Toyota. Podle zprávy Národní ekonomické rady Bílého domu z května 2011 však americká vláda možná bude muset odepsat asi 14 miliard dolarů z 80miliardové půjčky.V roce 2012 průzkumy Pew Research Center a Quinnipiac University Polling Institute ukázaly, že americká veřejnost se nyní domnívá, že finanční pomoc americké ekonomice pomohla.Někteří upozorňují, že krize nastala především v důsledku podnikání velké trojky amerických automobilek, které měly na rozdíl od svých asijských protějšků omezený přístup k výrobě v zahraničí. Analytici poukazují na to, že asijské společnosti, které vyrábějí automobily převážně v Asii, ale také v USA, podobné problémy neměly. Byly schopny vyrábět kompaktní automobily v oblasti Tichomoří za nižší náklady . V článku z 22. prosince 2008 v deníku The New York Times se uvádí: „Takzvaní automobiloví transplantační výrobci – automobilky v zahraničním vlastnictví, které mají ve Spojených státech významné provozy – mají většinou hluboko do kapsy a dostatek úvěrů a nehrozí jim potenciální bankrot jako General Motors a Chrysler.“. Velká část kritiky se soustředila na strukturální rozdíly mezi velkou trojkou a „transplantáty“ , které vedou k velkým rozdílům v nákladech.Americkou „velkou trojku“ nejprve oslabily výrazně dražší automobilové pohonné hmoty spojené s ropnou krizí v letech 2003-2008, které způsobily zejména odklon zákazníků od velkých sportovně-užitkových vozidel a pickupů, jež byly hlavním odbytištěm americké „velké trojky“ . Americké automobilky také trpěly výrazně vyššími náklady na pracovní sílu než jejich protějšky, které nejsou v odborech, včetně mezd, benefitů, zdravotní péče a důchodů. Výměnou za pracovní klid poskytl management svým odborům ústupky, které vedly k nekonkurenceschopné struktuře nákladů a značným zděděným nákladům. Dále byl objem prodaných automobilů v USA významně vázán na úvěrové linky na bydlení, v roce 2006 bylo takto financováno 24 % prodejů. Když v roce 2008 dostupnost těchto úvěrů náhle vyschla v důsledku krize rizikových hypoték, prodej vozů dramaticky poklesl ze 17 milionů v roce 2006 na 10,6 milionu v roce 2009.V roce 2006 časopis Consumer Reports uvedl, že všech 10 automobilů, které považoval za 10 nejlepších, vyrobily japonské společnosti. Zatímco v Michiganu zaniklo v letech 1993-2008 83 000 pracovních míst ve výrobě automobilů „velké trojky“, v Alabamě, Mississippi, Tennessee, Kentucky, Georgii, Severní Karolíně, Jižní Karolíně, Virginii a Texasu bylo ve stejném období vytvořeno více než 91 000 nových pracovních míst ve výrobě automobilů. Všimněte si, že 83 000 pracovních míst zaniklo v Michiganu, a není zde zmínka o pracovních místech v automobilovém průmyslu zaniklých v jiných státech. Centrum pro výzkum automobilového průmyslu odhadlo, že na každé pracovní místo vytvořené transplantací ze zahraničí připadá 6,1 zrušeného pracovního místa u velké trojky.Podpora, kterou Obamova administrativa poskytla společnostem General Motors a Chrysler, byla zpočátku nepopulární – podle průzkumu CNN/Opinion Research Corporation z března 2009 s těmito kroky souhlasilo pouze 37 % Američanů. Průzkum Wall Street Journal/NBC News z června 2009 ukázal, že je schvaluje 39 % dotázaných.Dva průzkumy provedené tři roky po této akci však ukazují, že Američané nakonec záchranu automobilů podpořili. Průzkum Quinnipiac University Polling Institute z dubna 2012 ukázal, že 53 % amerických voličů záchranu podporuje a 50 % se domnívá, že byla úspěšná. 16] Průzkum Pew Research Center z února 2012 ukazuje, že 56 % dotázaných dospělých nyní věří, že poskytnutí vládních půjček společnostem General Motors a Chrysler bylo „dobré pro ekonomiku“.