Do první desítky jí pomohlo snížení inflace, rostoucí podíl národního důchodu na HDP či stabilizace veřejného dluhu. Česká ekonomika je tak v lepší kondici než například Finsko, Belgie či Itálie a vrátila se na úroveň, na které byla v roce 2022. Naopak překážkou pro růst ekonomiky v Česku je hospodářské oslabení domácností a nízká přidaná hodnota práce. Vyplývá to z Indexu prosperity a finančního zdraví, který vydává Česká spořitelna ve spolupráci s platformou Evropa v datech. Tu jejich zástupci představili novinářům.

Na zlepšení české pozice v žebříčku mezi evropskými státy stálo podle indexu hlavně snížení inflace. Zatímco v roce 2023 přesahovala 15 procent, loni už průměrně činila 2,7 procenta, tedy sedm desetin nad cílem České národní banky. Šlo o devátou nejmenší odchylku od této hodnoty v rámci EU. Další vzpruhu přineslo zvýšení podílu národního důchodu na HDP, který patří dlouhodobě k nejnižším v EU. Tento ukazatel vyjadřuje, kolik z vydělaných peněz zůstává občanům. V roce 2022 dosahoval 95 procent, zatímco o rok později vzrostl na 99 procent, což znamenalo výrazný posun z 22. na 13. místo v EU.

V Česku se také podle indexu loni dařilo zmírnit odliv kapitálu do zahraničí a část českých firem se tak vrací do tuzemska. ČR se podle dat také řadí mezi třetinu nejméně zadlužených zemí EU. V roce 2023 státní dluh v ČR přesáhl tři biliony korun, díky růstu nominálního výkonu ekonomiky však relativní zadluženost Česka poklesla a pohybuje se kolem 42 procent HDP. Průměr eurozóny státního dluhu vůči HDP je téměř dvojnásobný. Například v Řecku podíl tvoří téměř 170 procent.

Výše českého veřejného dluhu v mezinárodním srovnání tak není podle ekonoma České spořitelny Michala Skořepy znepokojivá. Svědčí o tom podle něj mimo jiné trvající zájem investorů o české státní dluhopisy. Zároveň ale také upozornil, že v příštích deseti letech se české veřejné zadlužení může výrazně zhoršit, pokud se nepodaří dotáhnout reformu penzijního systému.

Naopak má ČR ale podle indexu třetí nejnižší podíl hrubé přidané hodnoty na celkové produkci v EU. Podobně nízká je i přidaná hodnota vývozu, ve kterém patří Česko mezi sedm nejhorších zemí sedmadvacítky. To podle České spořitelny a Evropy v datech znamená, že je domácí ekonomika stále závislá především na montážních pracích a postrádá silnější zastoupení vlastních inovací, technologií a know-how. Pro Česko by proto byl zásadním krokem posun od subdodavatelské ekonomiky k produkci finálních výrobků s vyšší přidanou hodnotou.

Podle Indexu má nejlepší ekonomiku v Evropě Švédsko následované Německem, Dánskem a Rakouskem. Naopak na druhé straně žebříčku je Řecko, kterému sekunduje Polsko. Sousední Slovensko se umístilo na 24. pozici.

<!– DIP popup–>

Hodnota hliníku a výrobků z něj, které ČR loni vyvezla do USA, činila 872 milionů korun. Oceli a ocelových výrobků do Spojených států směřovalo za zhruba 614 milionů korun. S odkazem na data ministerstva průmyslu a obchodu to na svém webu uvedl Svaz průmyslu a dopravy (SP). Přímý dopad nových cel na hliník a ocel, které oznámil americký prezident Donald Trump, by podle svazu měl být nižší než v roce 2018.

Trump podle agentury AP odstranil výjimky ze svých cel na ocel z roku 2018, což znamená, že na veškerý dovoz oceli se bude vztahovat minimálně pětadvacetiprocentní clo. U cel na hliník zvýšil tarif z deseti na 25 procent. Nově podepsané dokumenty o změně Trumpových nařízení z prvního období v Bílém domě vstoupí v platnost 12. března. Cla Trump zavedl už za svého prvního funkčního období. Tehdy se vývoz těchto surovin z EU do USA snížil na polovinu, uvedla agentura DPA.

Zavedení nových cel by podle SP mohlo narušit dodavatelské řetězce v Evropě a zvýšit náklady na výrobu. USA pro Evropu představují druhé největší odbytiště oceli, loni tam směřovalo 2,23 milionu tun hotových ocelových výrobků. Největším trhem je pro Evropu Turecko.

Podle posledních dat Ocelářské unie klesla výroba surové oceli v České republice za první tři čtvrtletí loňského roku meziročně o 30 procent na 1,9 milionu tun. Snížení výroby je dáno zejména utlumením výroby v huti Liberty Ostrava, která zkrachovala. V důsledku nízké výroby se snížil i objem vyváženého zboží, naopak dovoz ocelových výrobků do ČR vzrostl. Největšími exportními trhy jsou pro české oceláře Německo a Polsko.