V její pozitivní efekt do budoucna věří až 77 procent Čechů, což je nejvyšší číslo ze všech unijních zemí. Naopak negativní přístup nejvíce projevují v sousedním Rakousku. Vyplývá to z nového průzkumu Eurobarometr.Nový průzkum veřejného mínění Eurobarometr, který pořádá Evropská komise, se uskutečnil loni na podzim a zaměřil se na znalosti a postoje občanů jednotlivých evropských států k vědě a technologii.Jedním z témat byla i otázka přístupu obyvatel států k jaderné energii. Právě v ní byla v podpoře premiantem Česká republika. Přes 29 procent Čechů v průzkumu uvedlo, že věří ve velmi pozitivní vliv jádra pro další technologický a energetický vývoj v zemi. Spíše pozitivní přístup v průzkumu vyjádřilo dalších 48 procent lidí z ČR. Naopak velmi nebo spíše negativní postoj deklarovalo kolem 17 procent Čechů, což je nejméně z unie.„Toto evropské šetření potvrzuje i naše dlouhodobá data. Podpora jaderné energetice je v ČR nejvyšší v rámci celé EU již téměř čtvrtstoletí, od spuštění jaderné elektrárny Temelín. Projevuje se i to, že Češi už od doby Rakouska-Uherska vždy měli blíže k technice než jiné evropské státy,“ řekl k výsledků mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.Pozitivní přístup k jaderné energetice výrazně převažoval v EU také například ve Finsku, 71 procent, nebo v sousedním Polsku, 69 procent. Podobně silný postoj jako Češi z mimounijních evropských zemí vyjádřili také Turci.Na opačném spektru v postoji k jaderné energií jsou některé sousední země. Negativního vlivu jádra se v Evropě nejvíce obávají v Rakousku, kde se takto vyjádřilo 67 procent dotázaných. Nedůvěra vůči jaderné energií převažovala, i když jen mírně, také v Řecku či v Německu. V ostatních zemích EU převládal spíše pozitivní názor k jádru nad negativním.Růst podpory jaderné energetiky potvrdily i některé české průzkumy. Podle průzkumu agentury IBRS ze závěru loňského roku s jejím rozvojem souhlasí 71 procent obyvatel, což je asi o dva procentní body více než před rokem.Jaderná energetika by se spolu s obnovitelnými zdroji měla v budoucnu podle vládních plánů stát hlavními zdroji energetického mixu v Česku. Stát v současnosti počítá s výstavbou dvou nových reaktorů v Dukovanech, které má postavit společnost KHNP. První z nových reaktorů by měl být hotový v roce 2036. Náklady při aktuálně preferované výstavbě dvou reaktorů jsou při současných cenách 400 miliard korun. Kromě toho ovšem bude stát vyjednávat i o opci na další dva bloky v Temelíně. Vedle klasických bloků by v Česku měly v příští dekádě vzniknout i modulární reaktory.<!– DIP popup–>Praha – Nezaměstnanost v Česku v lednu vzrostla na 4,3 procenta z prosincových 4,1 procenta. Lidí bez práce bylo v lednu 320.516, o 14.038 více než v předchozím měsíci. V České republice bylo v lednu 83.323 volných pracovních míst, o 163.250 méně než v prosinci 2024. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Úřad práce ČR. V lednu roku 2024 činila nezaměstnanost v Česku čtyři procenta. Podle analytků je za lednovým růstem nezaměstnanosti i ochlazování trhu práce.Údaje o počtu volných pracovních míst nejsou meziměsíčně srovnatelná, protože úřad práce od začátku roku 2025 vyřazuje z evidence nabídky starší šesti měsíců. Opatření má přispět k přesnější a aktuálnější nabídce volných pozic. Netýká se to míst, u nichž se vede řízení o vydání povolení, zaměstnanecké či modré karty pro cizince.Meziměsíčně vzrostl podíl nezaměstnaných lidí ve všech krajích kromě Prahy. Nejvyšší nezaměstnanost byla na začátku roku v Ústeckém kraji, a to 6,4 procenta. V Moravskoslezském kraji to bylo šest procent. Naopak nejnižší podíl nezaměstnaných lidí měla Praha, míra nezaměstnanosti dosáhla v hlavním městě 2,8 procenta.Mezi okresy byla nezaměstnanost nejvyšší v okresech Most, Karviná a Bruntál, přes osm procent. Naopak minimální nezaměstnanost pod třemi procenty eviduje Úřad práce ČR v hlavním městě a v okresech Praha-východ, Praha-západ, Rychnov nad Kněžnou, Pelhřimov, Benešov, Zlín a Mladá Boleslav.Na jedno volné pracovní místo připadá v ČR v průměru zhruba 3,8 uchazeče o zaměstnání. Z toho nejvíce v okresech Karviná, Sokolov, Děčín nebo Hodonín. Na 72,3 procenta z nahlášených volných pracovních míst zaměstnavatelé hledají uchazeče se základním či nižším vzděláním, 68,6 procenta pak tvoří volná místa vhodná i pro cizince.Za posledních 12 měsíců se změnila struktura uchazečů o zaměstnání podle délky setrvání v evidenci úřadu práce. V meziročním srovnání klesl podíl těch, kteří jsou bez práce méně než tři měsíce, na celkovém počtu nezaměstnaných o 3,6 procentního bodu na 33,2 procenta. Jde celkem o 106.287 lidí. Naopak podíl uchazečů, kteří jsou v evidenci více než rok, vzrostl o 2,3 procentního bodu na 30,7 procenta. Jde o 98.386 lidí. Průměrná délka evidence se v lednu ve srovnání s prosincem 2024 snížila o 15 dnů na 469 dnů.Vývoj nezaměstnanosti v ČR: prosinec 2024leden 2025Podíl nezaměstnaných 4,14,3Počet nezaměstnaných306.478320.516Počet volných pracovních míst246.57383.323