Škoda Auto oficiálně vstoupila na ománský trh. Prostřednictvím otevřeného showroomu v hlavním městě Maskatu bude nabízet kompletní řadu modelů se spalovacími motory vyráběných v Evropě a také vůz Kushaq z Indie. V budoucnu chce automobilka na Blízkém východě prodávat 10.000 aut ročně. Škoda to dnes oznámila v tiskové zprávě. Po opuštění ruského trhu a útlumu v Číně se Škoda mimo Evropu orientuje na Indii, jihovýchodní Asii a Blízký východ. Celosvětově loni Škoda Auto dodala 926.600 vozů, což je meziročně o 6,9 procenta víc. Do Ománu Škoda vstoupila prostřednictvím společnosti Premium Motors, která je členem skupiny Alfardan Group. V nadcházejících měsících bude nabízet všechny modely se spalovacími motory, včetně nové Octavie RS a kompletní řady SUV od kompaktního Kushaqu po nový sedmimístný Kodiaq s pohonem všech kol. "Vstup na ománský trh je pro značku Škoda důležitým momentem. Rozšíření působnosti na Blízkém východě posiluje naše mimoevropské aktivity. Strategické partnerství se společností Premium Motors nám umožňuje nabídnout v Ománu vyspělou evropskou automobilovou techniku a výjimečný zákaznický servis," uvedl člen představenstva pro prodej a marketing Martin Jahn. Prosperující automobilový trh v Ománu je podle Jahna příležitostí k růstu. Země s přibližně 4,5 milionu obyvatel a zhruba 300 vozidly na 1000 obyvatel je v současnosti pátým největším automobilovým trhem v regionu. Zdroj: Getty Images První ománský showroom značky disponuje interaktivním digitálním konfigurátorem a obrazovkou přes celou stěnu. Nechybí prostor vyhrazený motorsportu, v němž Škoda připomíná své závodní dědictví. Součástí nového zastoupení v Maskatu bude také servisní centrum se stanovišti pro celkem osm vozů, které zajistí komplexní poprodejní péči. Do roku 2029 plánuje firma otevřít v Ománu další tři showroomy a servisní střediska. Do budoucna plánuje Škoda na Blízkém východě prodávat také elektromobily. <!-- DIP popup--> Dohoda EU o čistém průmyslu může být pro Česko výzvou, míní analytici Dohoda EU o čistém průmyslu (Clean Industrial Act, CID) může pomoct evropským firmám, klíčová ale bude rychlost, s jakou jednotlivé státy stanovené cíle zavedou. Pokud Česká republika nebude postupovat dostatečně rychle, může to ohrozit její konkurenceschopnost, řekl dnes ČTK analytik Asociace pro mezinárodní otázky Antonín Šámal. Dohoda o čistém průmyslu se zaměřuje na snižování emisí v energeticky náročných průmyslových odvětvích, dále na rozvoj čistých technologií, posun k cirkulární ekonomice a posílení surovinové bezpečnosti Evropské unie. Zároveň zachovává současné cíle EU ve snižování emisí skleníkových plynů. Dokument, který připravila Evropská komise, se podle Šámala se snaží spojit průmyslovou konkurenceschopnost s udržitelností. "Podniky dlouhodobě volají po levnější energii, zjednodušení legislativy a podpoře přechodu na čisté technologie," dodal. Explicitním cílem dohody je podle Jana Krčála z projektu Fakta o klimatu snížit cenu elektřiny pro domácnosti i podniky, aniž by se snižovala klimatická opatření. "Dohoda o čistém průmyslu představuje nástroje ke snížení konečné ceny elektřiny, ale fosilní zdroje energie budou na evropském trhu stále méně konkurenceschopné," uvedl dnes Krčál. Zdroj: Canva Premiér Petr Fiala (ODS) ve středu vyjádřil pochybnosti o tom, zda bude dohoda úspěšná. Snaží se podle něj spojit protichůdné cíle, když usiluje o zachování klimatických ambicí EU a zároveň o růst konkurenceschopnosti evropského průmyslu. Podle premiéra bude Česko v EU nadále usilovat o vytvoření aliance států, které budou chtít kvůli posílení konkurenceschopnosti revidovat klimatické cíle unie. Kateřina Kolouchová z projektu Fakta o klimatu uvedla, že dopady na Česko zatím nelze přesně určit, protože detaily opatření nejsou známy. "Obecně lze dohodu vnímat jako příležitost pro ty průmyslové sektory, které potřebují významně snížit své emise a procházejí transformací," dodala. Kromě snížení ceny energie dohoda také mění přístup EU k výrobě elektřiny. Zatímco Zelená dohoda pro Evropu (Green Deal) kladla důraz hlavně na obnovitelné zdroje, Dohoda o čistém průmyslu zavádí princip technologické neutrality. To znamená podle týmu Fakta o klimatu otevřenější postoj k jaderné energetice, což je reakce na takzvanou projadernou alianci v rámci EU, jejíž součástí je i Česko.