Přestože je v České republice finančně stále výhodnější platit nájem, v některých krajích, kde je poptávka po bydlení nižší, se začíná vyplácet vzít si hypotéku. Vyplývá to z vyjádření odborníků zaslaných ČTK. Výhodou vlastního bydlení podle nich je budování vlastního majetku a zajištění v důchodovém věku, nájemní bydlení ale naopak nabízí větší flexibilitu.

Z dat finančních portálů Banky.cz a Hyponamíru.cz vyplývá, že v roce 2020 lidé průměrně spláceli hypotéku částkou 10.567 korun měsíčně, zatímco za nájem tehdy platili 12.817 Kč. Největší rozdíl v cenách za nájemní a vlastnické bydlení byl podle Asociace nájemního bydlení (ANB) ale v srpnu 2022, kdy splátka hypotéky na průměrný byt o rozloze 52,6 metru čtverečních byla oproti nájmu o více než 10.000 korun vyšší.

V současnosti podle finančních portálů například v Ústeckém kraji měsíční splátka hypotéky klesla o 1494 Kč pod úroveň nájmu. Ve Středočeském a Moravskoslezském kraji je nájemné ve srovnání s hypotékou levnější o 2000 korun. V regionech s vyšší poptávkou po bydlení jsou hypotéky stále výrazně dražší. Například v Jihomoravském kraji byt o velikosti 60 metrů čtverečních stojí zhruba 4,72 milionu korun. Při vlastních úsporách 944.484 Kč, což je pětina z celkové sumy, a hypotéce 3,78 milionu korun, vychází měsíční splátka na 21.603 Kč. Současný nájem podobného bytu stojí 15.300 Kč měsíčně.

S tím, že by hypotéka oproti nájemnému byla výhodnější ale například nesouhlasí prezident ANB a majitel společnosti SIAN Jakub Vysocký. Podle něj se průměrná splátka hypotéky proti nájmu ve třetím čtvrtletí loňského roku meziročně zvedla o šest procent. „Na konci letošního roku očekáváme hypoteční úroky na hranici okolo čtyř procent. Co se týče cen bytů, tady čekáme tempo růstu okolo deseti procent, možná i víc,“ dodal Vysocký.

Podle Swiss Life Hypoindexu průměrná sazba hypoték na počátku února opět nepatrně klesla, proti předchozímu měsíci se snížila o 0,02 procentního bodu na 5,11 procenta. Je tak na nejnižší úrovni od jara 2022. Při této sazbě měsíční splátka hypotečního úvěru 3,5 milionu korun sjednaného do 80 procent odhadní ceny nemovitosti (LTV) při splatnosti 25 let činila 20.692 korun. To je meziročně o 1000 Kč méně. Z analýzy realitní platformy UlovDomov.cz vyplývá, že nájemné v ČR vzrostlo v loňském čtvrtém čtvrtletí meziročně v průměru o sedm procent na 16.473 Kč.

<!– DIP popup–>

Česko navrhlo Evropské komisi zmírnění požadavků na snížení emisí pro nově vyráběná auta. Nově by automobilky měly vykazovat plnění emisních limitů za pětileté období, nikoliv každý rok. Případné sankce za nesplnění cílů by se také vyměřovaly až po pěti letech, tedy po roce 2029. V rámci tohoto pětiletého období by se měly emise snížit o 15 procent. Na dnešní tiskové konferenci to uvedl ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

Vysoké sankce za neplnění emisních cílů stanovené pro letošní rok ohrožují podle premiéra Petra Fialy (ODS) konkurenceschopnost a životaschopnost evropského automobilového průmyslu. Evropská komise proto musí podle premiéra přehodnotit svoje nereálné požadavky, které mohou znamenat horší dostupnost evropských vozidel a ohrožení pracovních míst v autoprůmyslu. Pro letošek platí limit pro průměrné emise CO2 u vyráběných aut v jednotlivých automobilkách na úrovni 93,6 g/km, což je o 19 procent méně než loni. Pokuta je pak 95 eur (zhruba 2380 Kč) za každý gram nad limit krát počet registrovaných vozidel.

„Navrhovali jsme zrušení pokut, ale jako přijatelný kompromis se jeví zavedení pětiletého průměrného referenčního rámce na roky 2025 až 2029 pro 15 procentní snížení emisí. Tento návrh umožňuje výrobcům prokazovat shodu na víceleté bázi, nikoli ročně. Zároveň neomezuje stávající cíl snížení emisí CO2 a nesnižuje celkový počet elektromobilů uvedených na trh EU v následujících letech,“ uvedl Kupka.

„Je potřeba změnit podmínky, které nyní brání evropským automobilkám dohánět technologický náskok konkurence. Musíme zajistit pro občany dostupné evropské automobily a zachovat tisíce pracovních míst v automobilovém průmyslu,“ dodal Kupka. Podle něj by sankce za neplnění emisí omezily investice automobilek do dalších inovací a zdražily jejich výrobu. Například výroba elektromobilů v Evropě je podle něj o 30 procent dražší než v Číně.

Na aktuální strategický dialog s automobilkami má navázat Průmyslový akční plán EU pro automobilový sektor, který bude obsahovat konkrétní prosazované změny. Tento plán má začátkem března předložit eurokomisař pro udržitelnou dopravu a cestovní ruch Apostolos Tzitzikostas.

Úspěšný boj proti klimatickým změnám nelze podle ministra dopravy vést bez konkurenceschopného a životaschopného průmyslu. Podle Kupky je potřeba nejen zabránit hrozícím vysokým pokutám za neplnění klimatických cílů, ale také rychleji revidovat zákaz spalovacích motorů v roce 2035. K iniciativě České republiky a Itálie se přidaly i Francie a Německo. Zákaz spalovacích motorů by se podle Kupky mohl revidovat v druhé polovině letošního roku a ne až v roce 2026, jak bylo původně plánováno.

Kupka také zmínil, že vláda dál pracuje na podpoře vzniku takzvané gigafactory pro výrobu baterií do aut. „V krátkém čase se ukáže, že budeme mít možnost vyrábět baterie i u nás,“ uvedl.

Evropský automobilový průmysl je klíčovým odvětvím, které tvoří sedm procent HDP Evropské unie. V současnosti zaměstnává v celé EU 13 milionů lidí. V Česku se podílí na HDP devíti procenty, tvoří 34 procent zpracovatelského průmyslu a 24 procent exportu. Přímo či nepřímo zaměstnává 500.000 lidí.

Iniciativa v autoprůmyslu je dalším počinem Česka při vytváření tzv. Aliance pro konkurenceschopnost, v rámci které se spojuje s dalšími zeměmi k prosazování konkrétních cílů pro udržení konkurenceschopnosti Evropy. Alianci podle Fialy buduje Česko spolu s Itálií, Slovenskem, Polskem, Rakouskem, Rumunskem a Bulharskem. „Usilujeme o zapojení Německa, Francie a dalších států,“ dodal. Česko se chce s dalšími zeměmi ve střednědobém a dlouhodobém horizontu zasadit o posílení surovinové bezpečnosti, snížení cen energií nebo omezení byrokracie o více než navrhovaných 25 procent.

Mezi dalšími prosazovanými návrhy pro autoprůmysl je omezení evropských dotací jen na budování infrastruktury nebo podporu inovací, zavedení technologické neutrality bez zákazů nebo upřednostňování některých řešení a pružný legislativní rámec pro technologické novinky, zejména využití AI a autonomních systémů řízení.

Podle Svazu průmyslu a dopravy je vzhledem k pomalejšímu rozvoji čisté mobility, poklesu prodejů elektromobilů i plug-in hybridů v EU a celkové ekonomické stagnaci nezbytné přistoupit k revizi současného nařízení o emisích CO₂ pro osobní automobily a lehká užitková vozidla. „Revize musí proběhnout ještě letos. Případné pokuty za nesplnění přísných cílů by dále oslabovaly konkurenceschopnost evropských automobilek a omezily jejich schopnost investovat do výzkumu a vývoje. To by ve výsledku ohrozilo financování dekarbonizace automobilového průmyslu i silniční dopravy. Kromě pětiletého průměru je potřeba zvážit i postupné zavádění vozidel do plnění cílů a umožnit do budoucna plnění cílů i díky hybridům,“ dodal ředitels sekce hospodářské politiky svazu Bohuslav Čížek.