Podle něj by tato cla mohla zpomalit růst české ekonomiky přibližně o 0,5 procentního bodu. Tento odhad však v pořadu Otázky Václava Moravce zpochybnili předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula a bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. Oba považují Stanjurův výhled za příliš optimistický. Poradkyně premiéra a hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská naopak odhaduje, že by HDP ČR mohlo v důsledku amerických cel zpomalit přibližně o 0,3 procentního bodu.

Kalousek se domnívá, že plošné desetiprocentní clo na evropské produkty by mohlo být velmi vážným problémem. „Má potenciál poslat celou Evropskou unii do recese,“ uvedl. Zároveň se pozastavil nad tím, že ministr financí riziko zlehčuje. Kalousek upozornil, že i oficiální prognóza ministerstva financí, která letos počítá s růstem české ekonomiky o 2,3 procenta, je zatížena značnou mírou nejistoty a rizikem poklesu. Podobně se vyjádřila i Helena Horská, která sdělila, že Raiffeisenbank kvůli hrozbě zavedení amerických cel již snížila svůj odhad růstu tuzemské ekonomiky pro letošní rok na 2,1 procenta.

Středula se připojil k této skepsi. Podle něj jsou vyjádření zástupců vlády i některých ekonomů až příliš optimistická a reálný dopad by mohl být podstatně negativnější. „To, co zde bylo řečeno, je velký optimismus. Je to snaha nezpůsobit paniku a neříct, že to je úplně špatně. Ale ono to špatně je,“ prohlásil. Středula zároveň zdůraznil, že si někteří lidé stále nedokážou představit, jak závažné by byly skutečné důsledky zavedení cel. Podle jeho názoru se český ekonomický růst v letošním roce pravděpodobně dostane pod hranici dvou procent.

Stanjura naopak mírnil obavy s tím, že Spojené státy nejsou pro Českou republiku klíčovým exportním trhem. „Vzhledem k tomu, že Spojené státy nejsou tou nejdůležitější exportní zemí pro Českou republiku, je potenciální dopad menší než například pro Německo,“ uvedl ministr. I přes tuto skutečnost by však Česko mohlo být nepřímo zasaženo přes své ekonomické vazby na německý průmysl. Stanjura proto zdůraznil důležitost evropských vyjednávání se Spojenými státy, jejichž cílem by mělo být dosažení spravedlivějších obchodních podmínek.

Americký prezident Donald Trump v sobotu podepsal nařízení o zavedení nových cel, která se dotýkají řady obchodních partnerů USA. Nová opatření zahrnují 25procentní clo na dovoz z Kanady a Mexika a desetiprocentní dodatečné clo na čínské zboží. V případě Kanady byla sice udělena výjimka na energetické suroviny, které podléhají pouze desetiprocentnímu clu, nicméně Kanada, Mexiko i Čína okamžitě ohlásily odvetná opatření.

Trump také naznačil, že jeho administrativa plánuje zavést cla na zboží z Evropské unie, avšak podrobnosti k tomuto kroku zatím nezveřejnil. Tento záměr však už nyní vzbuzuje obavy mezi evropskými politiky a ekonomy. Hlavní otázkou zůstává, jak by se Evropská unie měla k této situaci postavit a jaké protiopatření by případně přijala. Pro Česko i další země EU bude zásadní, aby se minimalizoval dopad na jejich hospodářství a obchodní vztahy se Spojenými státy.

Situace kolem cel je tedy stále napjatá a plná nejistot. Zástupci odborů i ekonomové varují, že by negativní vliv mohl být hlubší, než současné odhady naznačují. Česká ekonomika je úzce propojená s evropským trhem, zejména s Německem, a proto jakékoliv turbulence v mezinárodním obchodu by se mohly výrazně projevit na domácím hospodářství. V tomto kontextu jsou klíčová jednání mezi evropskými lídry a Spojenými státy, která budou rozhodovat o budoucnosti obchodních vztahů a celní politiky.

Ať už dopadne tato situace jakkoli, jedno je jisté – globální obchodní napětí zůstává a může mít významné důsledky pro ekonomiky jednotlivých zemí. Analytici a odborníci budou v následujících měsících bedlivě sledovat vývoj a aktualizovat své prognózy v závislosti na nových událostech. Pro Českou republiku a celou Evropskou unii je zásadní, aby v této situaci dokázaly prosadit co nejvýhodnější podmínky pro své exportéry a minimalizovaly škody způsobené novými obchodními bariérami.

<!– DIP popup–>