Obchodní politika Spojených států se v roce 2025 výrazně proměnila. Nová vlna cel zaváděná administrativou prezidenta Trumpa mění základní pravidla mezinárodního obchodu a zároveň přivádí širokou veřejnost k hlubšímu zájmu o to, jak cla ve skutečnosti fungují. V následujícím textu se podíváme na to, co clo ve své podstatě představuje, kdo ho skutečně platí a jakým způsobem se vybírá a vymáhá v praxi. Co clo ve skutečnosti představuje a kdo ho doopravdy platí Clo, technicky řečeno, představuje daň uvalenou na dovoz nebo vývoz zboží, přičemž v praxi se téměř vždy jedná o dovoz. Výše cla se obvykle stanovuje jako procento z hodnoty dováženého zboží, jak je deklarována při celním odbavení. Výpočet přitom zohledňuje buď zemi původu, nebo konkrétní kategorii zboží. Nová celní politika Spojených států, která vstoupila v platnost 31. července 2025, zavádí základní sazbu 10 % téměř na veškerý dovoz bez ohledu na zemi původu. Některé kategorie zboží však čelí ještě vyšším sazbám. Výsledkem je průměrná celní sazba ve výši 15,2 %, což je značný nárůst oproti 2,3 %, které platily před návratem Donalda Trumpa do Bílého domu. Zavádění těchto cel má být podle prezidenta krokem ke stimulaci domácí výroby a ochraně americké ekonomiky před tím, co označuje jako „vykořisťování ze strany zahraničních partnerů“. Kdo cla skutečně platí a jaký mají dopad Ačkoli je často tvrzeno, že cla platí zahraniční výrobci nebo vlády jiných zemí, reálný dopad je mnohem složitější. Clo fyzicky odvádí dovozce – tedy firma, která zboží přiváží do USA – nebo jím pověřený zprostředkovatel, například celní deklarant. Náklady spojené s clem se tak obvykle promítají do koncové ceny zboží, kterou platí americký spotřebitel. Výsledkem je vyšší cena, inflace a celkově zvýšené náklady pro podniky i domácnosti. Studie potvrzují, že se náklady rozprostírají mezi všechny články dodavatelského řetězce – vývozce, dovozce i konečného zákazníka. V současnosti se zároveň řeší, jak tato nová celní politika ovlivní globální dodavatelské řetězce a zda nevyvolá odvetná opatření ze strany jiných ekonomik. Jak vypadá výběr a vymáhání cel v praxi Za nastavení pravidel celního systému odpovídá americké ministerstvo financí. Samotný výběr cel a jejich vymáhání však zajišťuje agentura US Customs and Border Protection (CBP). Ta operuje ve více než 300 vstupních bodech po celých Spojených státech – od hraničních přechodů přes námořní přístavy až po letiště. Úředníci CBP kontrolují dokumentaci, provádějí inspekce a zajišťují výběr daní i případných pokut. Každý produkt je zařazen do harmonizovaného celního systému, který určuje výši cla podle konkrétního kódu zboží – ať už jde o podvozek nákladního vozu nebo elektromobil. Pokud CBP zjistí, že došlo k tzv. přeložení zboží – tedy jeho odeslání přes třetí zemi kvůli výhodnější celní sazbě – může uplatnit clo až ve výši 40 % a navíc uložit pokutu. Tento mechanismus má za cíl především zabránit obcházení celních pravidel, zejména ze strany zboží čínského původu. E-commerce a změny pro spotřebitele Jedním z nejcitlivějších zásahů nové politiky je zrušení osvobození od cla pro balíčky do 800 USD, které byly tradičně doručovány přímo spotřebitelům z e-shopů v zahraničí. Tato změna tvrdě dopadne na zákazníky zvyklé nakupovat levné zboží na platformách jako Shein nebo Temu. Od 29. srpna 2025 přestanou mít komerční přepravci jako FedEx nebo UPS možnost využívat takzvané „de minimis“ osvobození, které bylo pojmenováno podle latinského výrazu „příliš malé, aby na tom záleželo“. Zboží zasílané klasickou poštou bude dočasně podléhat paušálním poplatkům mezi 80 a 100 dolary v závislosti na zemi původu. Po uplynutí šestiměsíčního přechodného období se budou uplatňovat standardní celní sazby. Dovozci nově ponesou větší odpovědnost i při určování správného celního zařazení svých produktů. Pokud CBP zjistí, že došlo k úmyslnému nebo nedbalému zkreslení údajů o původu, množství nebo povaze zboží, může být uložena dodatečná daňová povinnost a sankce. Co nás čeká dál? Vzhledem ke komplexnosti celního systému a sílícímu protekcionistickému trendu lze očekávat, že cla budou i nadále významně ovlivňovat cenovou hladinu, spotřebitelské chování i obchodní strategie firem. I když příjmy z cel proudí do státního rozpočtu, jejich dopad na ekonomiku je dvojsečný. Na jedné straně mohou krátkodobě zvýšit příjmy a ochránit domácí průmysl, na straně druhé hrozí růst cen, tlak na marže podniků a ztráta konkurenceschopnosti. Důsledky nové politiky se tak nejspíš naplno projeví až v následujících měsících, kdy bude možné s odstupem zhodnotit, jakou roli cla skutečně hrají v novém globálním ekonomickém řádu.