Klíčové body

Trumpova cla na hliník a ocel vyvolávají obavy, ale jejich dopad na ceny spotřebního zboží může být menší, než se očekává
Podobná cla v roce 2018 měla jen omezený vliv na spotřebitele díky výjimkám a nízkému podílu hliníku na ceně výrobků
Některé firmy, jako Coca-Cola, neočekávají výrazné zdražení, protože obalové materiály tvoří jen malou část nákladů

Mnozí se ptají, zda tato opatření zdraží výrobky každodenní potřeby, jako jsou plechovky s nápoji, kuchyňské spotřebiče nebo automobilové součástky. Ačkoliv je logické očekávat růst cen, ekonomové se neshodují na tom, jaký bude skutečný dopad na spotřebitele.

Trump v pondělí večer oznámil, že zavádí 25% clo na dovoz oceli a hliníku ze všech zemí, přičemž uvedl, že žádná země nebude vyňata. Opatření začne platit 4. března a jeho cílem je podpořit domácí výrobce a snížit závislost na dovozu. Podle Adama Hershe, hlavního ekonoma Institutu hospodářské politiky (EPI), však nemusí mít cla okamžitý nebo výrazný dopad na ceny pro spotřebitele.

Jaký bude dopad na spotřebitele?

Historie ukazuje, že dopady cel na ceny nemusí být tak dramatické, jak by se mohlo zdát. Při podobném zavedení cel na hliník a ocel v roce 2018 se očekávalo zdražení široké škály produktů – od automobilů po nápoje v plechovkách. Ve výsledku byl ale dopad mírnější, než se předpokládalo.

Důvody jsou dva:

Výjimky a ústupky – Trumpova administrativa nakonec v roce 2019 zrušila cla na dovoz hliníku a oceli z Kanady a Mexika. Firmy také mohly žádat o individuální výjimky z cel, což snížilo jejich celkový dopad.
Malý podíl hliníku na celkové ceně výrobků – Ačkoliv se hliník používá v mnoha produktech, jeho cena tvoří jen malý zlomek nákladů na výrobu hotových výrobků. Například u plechovek na nápoje tvoří hliník jen 5,7 % výrobních nákladů, což znamená, že jeho zdražení má jen minimální vliv na konečnou cenu produktu.

Podle výzkumu Petersonova institutu pro mezinárodní ekonomiku by mohla cla zvýšit roční výdaje průměrné americké domácnosti o 1 200 USD, pokud by se náklady přenesly přímo na spotřebitele. Ekonomové ale upozorňují, že ve většině případů se ceny výrazně nezvýšily.

Některé firmy již oznámily, že nečekají výrazný dopad nových cel na své produkty. Společnost Coca-Cola například uvedla, že potenciální dopad „není zanedbatelný“, ale vzhledem k tomu, že obaly tvoří jen malou část celkových nákladů, jde o zvládnutelný problém.

Dalším faktorem, který může zmírnit dopad cel, je přístup zahraničních dodavatelů. Podle Hershe mají jiné země možnosti, jak se přizpůsobit a udržet ceny konkurenceschopné. Mohou například devalvovat svou měnu, což by částečně kompenzovalo vyšší náklady způsobené cly.

Jaký je záměr Trumpovy administrativy?

Bílý dům uvedl, že cílem cel je podpořit domácí výrobu a omezit závislost na dovozu oceli a hliníku. Od roku 2016 investovaly americké společnosti miliardy dolarů do rozšíření domácí výroby hliníku, ale stále jsou silně závislé na dovozu surovin, zejména z Kanady.

Podle Katie Rosebrookové, mluvčí Hliníkové asociace, by Spojené státy potřebovaly miliardové investice a desítky let, aby se staly plně soběstačné v produkci hliníku. Stejná situace platí pro ocel, kde je více než 22 % domácí poptávky uspokojováno dovozem.

Mnoho ekonomů se domnívá, že nová cla nejsou jen o ochraně amerických výrobců, ale slouží také jako politický nástroj v mezinárodním obchodě. Diego Marroquín Bitar, analytik Woodrow Wilson Center, uvedl, že Trumpova strategie je cíleně agresivní, aby přiměla ostatní země k obchodním jednáním.

„Hrozba nových cel je v podstatě pozvánkou pro ostatní země, aby si sedly k jednacímu stolu a nabídly Trumpovi něco, co si může nárokovat jako úspěch,“ říká Marroquín Bitar. „Je to vyjednávací taktika, kterou je oproti jeho prvnímu prezidentskému období ochotnější používat.“

Tento přístup se ukázal již v minulosti, kdy Trump hrozil cly proti Kanadě a Mexiku, ale nakonec byla cla odložena po dosažení obchodních dohod.

Co mohou spotřebitelé očekávat?

Zatím je příliš brzy na to říci, jaký bude skutečný dopad cel na ceny produktů. Minulé zkušenosti ale ukazují, že mnoho firem hledá způsoby, jak zmírnit dopady cel, aby neztratily konkurenceschopnost.

Pokud tedy nakupující očekávají, že plechovky s pivem nebo limonádou prudce zdraží, mohou být nakonec mile překvapeni. Jak ukázal vývoj v roce 2018, cenový efekt na spotřebitele může být mnohem menší, než se původně očekává.

Mnozí se ptají, zda tato opatření zdraží výrobky každodenní potřeby, jako jsou plechovky s nápoji, kuchyňské spotřebiče nebo automobilové součástky. Ačkoliv je logické očekávat růst cen, ekonomové se neshodují na tom, jaký bude skutečný dopad na spotřebitele.Trump v pondělí večer oznámil, že zavádí 25% clo na dovoz oceli a hliníku ze všech zemí, přičemž uvedl, že žádná země nebude vyňata. Opatření začne platit 4. března a jeho cílem je podpořit domácí výrobce a snížit závislost na dovozu. Podle Adama Hershe, hlavního ekonoma Institutu hospodářské politiky , však nemusí mít cla okamžitý nebo výrazný dopad na ceny pro spotřebitele.Jaký bude dopad na spotřebitele?Historie ukazuje, že dopady cel na ceny nemusí být tak dramatické, jak by se mohlo zdát. Při podobném zavedení cel na hliník a ocel v roce 2018 se očekávalo zdražení široké škály produktů – od automobilů po nápoje v plechovkách. Ve výsledku byl ale dopad mírnější, než se předpokládalo.Důvody jsou dva: Výjimky a ústupky – Trumpova administrativa nakonec v roce 2019 zrušila cla na dovoz hliníku a oceli z Kanady a Mexika. Firmy také mohly žádat o individuální výjimky z cel, což snížilo jejich celkový dopad. Malý podíl hliníku na celkové ceně výrobků – Ačkoliv se hliník používá v mnoha produktech, jeho cena tvoří jen malý zlomek nákladů na výrobu hotových výrobků. Například u plechovek na nápoje tvoří hliník jen 5,7 % výrobních nákladů, což znamená, že jeho zdražení má jen minimální vliv na konečnou cenu produktu. Podle výzkumu Petersonova institutu pro mezinárodní ekonomiku by mohla cla zvýšit roční výdaje průměrné americké domácnosti o 1 200 USD, pokud by se náklady přenesly přímo na spotřebitele. Ekonomové ale upozorňují, že ve většině případů se ceny výrazně nezvýšily.Některé firmy již oznámily, že nečekají výrazný dopad nových cel na své produkty. Společnost Coca-Cola například uvedla, že potenciální dopad „není zanedbatelný“, ale vzhledem k tomu, že obaly tvoří jen malou část celkových nákladů, jde o zvládnutelný problém.Dalším faktorem, který může zmírnit dopad cel, je přístup zahraničních dodavatelů. Podle Hershe mají jiné země možnosti, jak se přizpůsobit a udržet ceny konkurenceschopné. Mohou například devalvovat svou měnu, což by částečně kompenzovalo vyšší náklady způsobené cly.Jaký je záměr Trumpovy administrativy?Bílý dům uvedl, že cílem cel je podpořit domácí výrobu a omezit závislost na dovozu oceli a hliníku. Od roku 2016 investovaly americké společnosti miliardy dolarů do rozšíření domácí výroby hliníku, ale stále jsou silně závislé na dovozu surovin, zejména z Kanady.Podle Katie Rosebrookové, mluvčí Hliníkové asociace, by Spojené státy potřebovaly miliardové investice a desítky let, aby se staly plně soběstačné v produkci hliníku. Stejná situace platí pro ocel, kde je více než 22 % domácí poptávky uspokojováno dovozem.Mnoho ekonomů se domnívá, že nová cla nejsou jen o ochraně amerických výrobců, ale slouží také jako politický nástroj v mezinárodním obchodě. Diego Marroquín Bitar, analytik Woodrow Wilson Center, uvedl, že Trumpova strategie je cíleně agresivní, aby přiměla ostatní země k obchodním jednáním.„Hrozba nových cel je v podstatě pozvánkou pro ostatní země, aby si sedly k jednacímu stolu a nabídly Trumpovi něco, co si může nárokovat jako úspěch,“ říká Marroquín Bitar. „Je to vyjednávací taktika, kterou je oproti jeho prvnímu prezidentskému období ochotnější používat.“Tento přístup se ukázal již v minulosti, kdy Trump hrozil cly proti Kanadě a Mexiku, ale nakonec byla cla odložena po dosažení obchodních dohod.Co mohou spotřebitelé očekávat?Zatím je příliš brzy na to říci, jaký bude skutečný dopad cel na ceny produktů. Minulé zkušenosti ale ukazují, že mnoho firem hledá způsoby, jak zmírnit dopady cel, aby neztratily konkurenceschopnost.Pokud tedy nakupující očekávají, že plechovky s pivem nebo limonádou prudce zdraží, mohou být nakonec mile překvapeni. Jak ukázal vývoj v roce 2018, cenový efekt na spotřebitele může být mnohem menší, než se původně očekává.