Americký akciový trh vykazuje v období několika týdnů před patnáctým dubnem, tedy datem podání daňového přiznání v USA, dlouhodobě pozitivní výkonnost. Tento jev, ačkoliv není všeobecně známý mezi širokou veřejností, je dobře zdokumentován v historických datech indexu S&P 500. Právě tato pravidelně se opakující sezónní tendence přitahuje pozornost analytiků i investorů a vede k otázce, proč se akcie v tomto období zpravidla daří lépe než jindy. Dubnový efekt z pohledu čísel Při pohledu na data od roku 1975, kdy byl ve Spojených státech zaveden individuální důchodový účet (IRA), je patrné, že výkonnost indexu S&P 500 v období dvou až čtyř týdnů před daňovým termínem významně převyšuje dlouhodobý průměr. Tato skutečnost vyvolává otázky, co může být příčinou tohoto efektu. Jedním z vysvětlení je vyšší likvidita na trzích. Podle historických dat o peněžní zásobě M2, která zahrnuje hotovost, zůstatky na běžných a spořicích účtech i termínovaných vkladech, je právě duben měsícem s nejvyšším sezónním podílem této likvidity. Březen je v tomto ohledu třetí. Tato data naznačují, že v období před 15. dubnem dochází ke zvýšenému pohybu peněz v ekonomice, což může posílit akciový trh. Dalším významným faktorem je chování daňových poplatníků, kteří na poslední chvíli investují nové peníze do svých důchodových účtů, aby snížili daňovou povinnost. Vzhledem k tomu, že značná část těchto vkladů směřuje do akciových fondů a ETF, lze předpokládat, že to přispívá k růstu poptávky po akciích právě v období těsně před daňovým termínem. Zdroj: Getty Images Tvrzení podpořená daty o fondech a peněžních tocích Při bližším pohledu na přílivy a odlivy finančních prostředků v rámci amerických akciových podílových fondů a ETF se potvrzuje výše uvedené. Údaje od společnosti EPFR Liquidity Offerings ukazují, že čisté přítoky peněz do těchto fondů jsou v dubnu dlouhodobě nejvyšší v porovnání s jinými měsíci. To podporuje hypotézu, že právě tyto vklady spojené s daňovou optimalizací mohou být jedním z hlavních důvodů dubnového posílení akciových trhů. Zajímavým doplňujícím signálem je také chování peněžních trhů. Fondy peněžního trhu, tedy nástroje určené ke krátkodobému parkování hotovosti, vykazují v březnu a dubnu často čisté odlivy kapitálu. Duben je v tomto ohledu měsícem s druhým nejvyšším průměrným dvouměsíčním odlivem peněz, hned po květnu. To opět naznačuje, že investoři přelévají prostředky z konzervativních aktiv do akcií právě před daňovým termínem. Pozitivní tendence jako investiční příležitost? Ačkoliv se jedná o pouhou sezónní tendenci, která rozhodně nezaručuje jistý výdělek, může být pro některé investory vodítkem pro načasování nákupů. Pokud má investor k dispozici jednorázovou hotovost a plánuje vstup do trhu, právě období několika týdnů před 15. dubnem může být podle historických dat vhodným momentem. Naopak, pokud někdo uvažuje o výběru prostředků z portfolia, možná by stálo za zvážení počkat právě do doby těsně po tomto termínu. Nejde přitom o výzvu k aktivní spekulaci, ale spíše o upozornění, že časování vstupů a výstupů na základě sezónních trendů může mít vliv na výkonnost portfolia. S čím je třeba počítat Důležité však je si uvědomit, že pozitivní sezónní vliv v období před Dnem daňové povinnosti je jen jedním z mnoha faktorů, které ovlivňují akciový trh. Ekonomické zprávy, geopolitické události, rozhodnutí centrálních bank nebo změny v podnikové sféře mohou tento trend snadno přehlušit. V žádném případě by tedy nemělo jít o jediný argument pro investiční rozhodnutí. Zároveň platí, že sezónní trendy mají statistickou pravděpodobnost, nikoliv jistotu. Proto je vhodné s nimi pracovat s rozvahou, nikoliv slepě. Pokud však investor rozumí tomu, odkud tento trend vychází, může mu pomoci lépe načasovat některé pohyby v rámci portfolia. Z pohledu dlouhodobé strategie by tedy pozitivní výkonnost akcií v období před 15. dubnem mohla být dalším podpůrným faktorem, proč se v tomto čase nezdráhat vstoupit na trh nebo navýšit expozici vůči akciím. Zdroj: Getty images