Klíčové body

Akciový trh v období před 15. dubnem vykazuje pozitivní tendenci, což je historicky doloženo údaji od roku 1975
Federální rezervní systém zvyšuje likviditu před dnem zdanění, což může podporovat růst akciového trhu
Duben vykazuje druhý nejvyšší průměrný odliv z fondů peněžního trhu, což naznačuje přesun peněz do akcií

Tento jev, ačkoliv není všeobecně známý mezi širokou veřejností, je dobře zdokumentován v historických datech indexu S&P 500.

Právě tato pravidelně se opakující sezónní tendence přitahuje pozornost analytiků i investorů a vede k otázce, proč se akcie v tomto období zpravidla daří lépe než jindy.

Dubnový efekt z pohledu čísel

Při pohledu na data od roku 1975, kdy byl ve Spojených státech zaveden individuální důchodový účet (IRA), je patrné, že výkonnost indexu S&P 500 v období dvou až čtyř týdnů před daňovým termínem významně převyšuje dlouhodobý průměr. Tato skutečnost vyvolává otázky, co může být příčinou tohoto efektu.

Jedním z vysvětlení je vyšší likvidita na trzích. Podle historických dat o peněžní zásobě M2, která zahrnuje hotovost, zůstatky na běžných a spořicích účtech i termínovaných vkladech, je právě duben měsícem s nejvyšším sezónním podílem této likvidity. Březen je v tomto ohledu třetí. Tato data naznačují, že v období před 15. dubnem dochází ke zvýšenému pohybu peněz v ekonomice, což může posílit akciový trh.

Dalším významným faktorem je chování daňových poplatníků, kteří na poslední chvíli investují nové peníze do svých důchodových účtů, aby snížili daňovou povinnost. Vzhledem k tomu, že značná část těchto vkladů směřuje do akciových fondů a ETF, lze předpokládat, že to přispívá k růstu poptávky po akciích právě v období těsně před daňovým termínem.

Tvrzení podpořená daty o fondech a peněžních tocích

Při bližším pohledu na přílivy a odlivy finančních prostředků v rámci amerických akciových podílových fondů a ETF se potvrzuje výše uvedené. Údaje od společnosti EPFR Liquidity Offerings ukazují, že čisté přítoky peněz do těchto fondů jsou v dubnu dlouhodobě nejvyšší v porovnání s jinými měsíci. To podporuje hypotézu, že právě tyto vklady spojené s daňovou optimalizací mohou být jedním z hlavních důvodů dubnového posílení akciových trhů.

Zajímavým doplňujícím signálem je také chování peněžních trhů. Fondy peněžního trhu, tedy nástroje určené ke krátkodobému parkování hotovosti, vykazují v březnu a dubnu často čisté odlivy kapitálu. Duben je v tomto ohledu měsícem s druhým nejvyšším průměrným dvouměsíčním odlivem peněz, hned po květnu. To opět naznačuje, že investoři přelévají prostředky z konzervativních aktiv do akcií právě před daňovým termínem.

Pozitivní tendence jako investiční příležitost?

Ačkoliv se jedná o pouhou sezónní tendenci, která rozhodně nezaručuje jistý výdělek, může být pro některé investory vodítkem pro načasování nákupů. Pokud má investor k dispozici jednorázovou hotovost a plánuje vstup do trhu, právě období několika týdnů před 15. dubnem může být podle historických dat vhodným momentem.

Naopak, pokud někdo uvažuje o výběru prostředků z portfolia, možná by stálo za zvážení počkat právě do doby těsně po tomto termínu. Nejde přitom o výzvu k aktivní spekulaci, ale spíše o upozornění, že časování vstupů a výstupů na základě sezónních trendů může mít vliv na výkonnost portfolia.

S čím je třeba počítat

Důležité však je si uvědomit, že pozitivní sezónní vliv v období před Dnem daňové povinnosti je jen jedním z mnoha faktorů, které ovlivňují akciový trh. Ekonomické zprávy, geopolitické události, rozhodnutí centrálních bank nebo změny v podnikové sféře mohou tento trend snadno přehlušit. V žádném případě by tedy nemělo jít o jediný argument pro investiční rozhodnutí.

Zároveň platí, že sezónní trendy mají statistickou pravděpodobnost, nikoliv jistotu. Proto je vhodné s nimi pracovat s rozvahou, nikoliv slepě. Pokud však investor rozumí tomu, odkud tento trend vychází, může mu pomoci lépe načasovat některé pohyby v rámci portfolia.

Z pohledu dlouhodobé strategie by tedy pozitivní výkonnost akcií v období před 15. dubnem mohla být dalším podpůrným faktorem, proč se v tomto čase nezdráhat vstoupit na trh nebo navýšit expozici vůči akciím.

Tento jev, ačkoliv není všeobecně známý mezi širokou veřejností, je dobře zdokumentován v historických datech indexu S&P 500. Právě tato pravidelně se opakující sezónní tendence přitahuje pozornost analytiků i investorů a vede k otázce, proč se akcie v tomto období zpravidla daří lépe než jindy.Dubnový efekt z pohledu číselPři pohledu na data od roku 1975, kdy byl ve Spojených státech zaveden individuální důchodový účet , je patrné, že výkonnost indexu S&P 500 v období dvou až čtyř týdnů před daňovým termínem významně převyšuje dlouhodobý průměr. Tato skutečnost vyvolává otázky, co může být příčinou tohoto efektu.Jedním z vysvětlení je vyšší likvidita na trzích. Podle historických dat o peněžní zásobě M2, která zahrnuje hotovost, zůstatky na běžných a spořicích účtech i termínovaných vkladech, je právě duben měsícem s nejvyšším sezónním podílem této likvidity. Březen je v tomto ohledu třetí. Tato data naznačují, že v období před 15. dubnem dochází ke zvýšenému pohybu peněz v ekonomice, což může posílit akciový trh.Dalším významným faktorem je chování daňových poplatníků, kteří na poslední chvíli investují nové peníze do svých důchodových účtů, aby snížili daňovou povinnost. Vzhledem k tomu, že značná část těchto vkladů směřuje do akciových fondů a ETF, lze předpokládat, že to přispívá k růstu poptávky po akciích právě v období těsně před daňovým termínem.Tvrzení podpořená daty o fondech a peněžních tocíchPři bližším pohledu na přílivy a odlivy finančních prostředků v rámci amerických akciových podílových fondů a ETF se potvrzuje výše uvedené. Údaje od společnosti EPFR Liquidity Offerings ukazují, že čisté přítoky peněz do těchto fondů jsou v dubnu dlouhodobě nejvyšší v porovnání s jinými měsíci. To podporuje hypotézu, že právě tyto vklady spojené s daňovou optimalizací mohou být jedním z hlavních důvodů dubnového posílení akciových trhů.Zajímavým doplňujícím signálem je také chování peněžních trhů. Fondy peněžního trhu, tedy nástroje určené ke krátkodobému parkování hotovosti, vykazují v březnu a dubnu často čisté odlivy kapitálu. Duben je v tomto ohledu měsícem s druhým nejvyšším průměrným dvouměsíčním odlivem peněz, hned po květnu. To opět naznačuje, že investoři přelévají prostředky z konzervativních aktiv do akcií právě před daňovým termínem.Pozitivní tendence jako investiční příležitost?Ačkoliv se jedná o pouhou sezónní tendenci, která rozhodně nezaručuje jistý výdělek, může být pro některé investory vodítkem pro načasování nákupů. Pokud má investor k dispozici jednorázovou hotovost a plánuje vstup do trhu, právě období několika týdnů před 15. dubnem může být podle historických dat vhodným momentem.Naopak, pokud někdo uvažuje o výběru prostředků z portfolia, možná by stálo za zvážení počkat právě do doby těsně po tomto termínu. Nejde přitom o výzvu k aktivní spekulaci, ale spíše o upozornění, že časování vstupů a výstupů na základě sezónních trendů může mít vliv na výkonnost portfolia.S čím je třeba počítatDůležité však je si uvědomit, že pozitivní sezónní vliv v období před Dnem daňové povinnosti je jen jedním z mnoha faktorů, které ovlivňují akciový trh. Ekonomické zprávy, geopolitické události, rozhodnutí centrálních bank nebo změny v podnikové sféře mohou tento trend snadno přehlušit. V žádném případě by tedy nemělo jít o jediný argument pro investiční rozhodnutí.Zároveň platí, že sezónní trendy mají statistickou pravděpodobnost, nikoliv jistotu. Proto je vhodné s nimi pracovat s rozvahou, nikoliv slepě. Pokud však investor rozumí tomu, odkud tento trend vychází, může mu pomoci lépe načasovat některé pohyby v rámci portfolia.Z pohledu dlouhodobé strategie by tedy pozitivní výkonnost akcií v období před 15. dubnem mohla být dalším podpůrným faktorem, proč se v tomto čase nezdráhat vstoupit na trh nebo navýšit expozici vůči akciím.