Tento švédský startup, který vznikl v roce 2023, se snaží vybudovat bezpečnou a suverénní cloudovou infrastrukturu, jež by mohla konkurovat zavedeným americkým poskytovatelům. Oznámení přichází v době, kdy se Evropská unie snaží snížit svou závislost na technologických gigantech ze zahraničí a posílit svou digitální suverenitu.V posledních měsících sílí volání po vytvoření evropského technologického stacku, který by zahrnoval nejen domácí cloudová řešení, ale také vlastní čipy, umělou inteligenci a další klíčové technologie. Tento týden koalice zástupců evropského technologického průmyslu vyzvala politiky k razantním krokům směřujícím k posílení nezávislosti regionu.Evroc se této příležitosti chopil a plánuje vybudovat datová centra i širokou škálu cloudových služeb. Již při svém vzniku si společnost stanovila cíl otevřít osm datových center do roku 2028. V současnosti provozuje dvě kolokační zařízení ve Stockholmu a dvě v Paříži. Do poloviny letošního roku plánuje rozšíření do Frankfurtu, přičemž ve Švédsku a Francii už probíhá výstavba hlavních datových center, jejichž dokončení je naplánováno na rok 2026. Tato zařízení budou optimalizována pro výpočetní operace umělé inteligence.Generální ředitel a zakladatel Mattias Åström uvedl, že nová datová centra budou přizpůsobena požadavkům na vysokou energetickou hustotu nezbytnou pro AI výpočty. Rámy serverů v těchto centrech budou mít až dvacetinásobnou spotřebu energie oproti tradičním řešením a budou využívat kapalinové chlazení.Význam digitální suverenityEvropa se již několik let snaží o větší kontrolu nad svou digitální infrastrukturou, přičemž klíčovou roli hrají datová centra a pravidla pro rezidenci dat. Americké technologické společnosti jako Microsoft, Google a Amazon už investují do evropských serverových lokací, aby vyhověly přísným regulacím EU. Nedávno i OpenAI oznámila plány na vytvoření speciální nabídky pro evropské zákazníky, která jim umožní uchovávat a zpracovávat data výhradně v Evropě.Podle Åströma však otázka evropské digitální suverenity nespočívá pouze v umístění serverů, ale také v kontrole nad klíčovou infrastrukturou. Geopolitická situace totiž ukazuje, jak může být závislost na zahraničních technologiích problematická. Donald Trump nedávno podepsal exekutivní příkaz umožňující ekonomické sankce proti Mezinárodnímu trestnímu soudu v Nizozemsku, což přímo ovlivnilo technologické společnosti, které poskytují cloudové služby pro tuto instituci. Například Microsoft Azure sloužil ICC pro ukládání dat, avšak nové sankce mohly ovlivnit jeho dostupnost.Dalším příkladem je Elon Musk, který přiznal, že měl možnost omezit přístup Ukrajiny k satelitní síti Starlink, což by mělo zásadní důsledky pro vedení války. Tyto incidenty jen posilují argumenty Evropské unie, která se snaží vytvořit vlastní satelitní síť, aby nebyla závislá na zahraničních poskytovatelích.Chcete využít této příležitosti?Evroc chce vytvořit plnohodnotnou alternativu k AWSKromě geopolitických faktorů je hlavním hnacím motorem expanze Evrocu rychlý rozvoj umělé inteligence. Stále více firem, které se dříve spoléhaly na vlastní servery, nyní hledá flexibilnější cloudová řešení, která jim umožní efektivně využívat AI nástroje.V Evropě vzniklo několik startupů zaměřených na budování cloudové infrastruktury, například francouzský FlexAI, finský DataCrunch a nizozemský Nebius. Mnoho z těchto společností se soustředí na specifické AI výpočty, avšak Evroc má ambici vytvořit rozsáhlý hyperskalární cloud, který by nabízel služby podobné Amazon Web Services .V současnosti má Evroc více než 60 zaměstnanců, kteří se zaměřují především na vývoj softwaru. Tým sídlí ve Švédsku, Francii a Velké Británii, přičemž londýnská pobočka byla otevřena kvůli snaze přilákat špičkové odborníky z velkých technologických firem.Åström zdůraznil, že rozhodnutí expandovat do Londýna nebylo původně v plánu, ale ukázalo se jako klíčové. „Abychom přilákali ty nejlepší talenty z oboru hyperskalárních cloudových služeb, museli jsme vytvořit centrum v Londýně,“ uvedl.Financování a budoucnost společnostiEvroc zahájil svou činnost v roce 2023 s počátečním kapitálem 13 milionů eur. Později v roce 2023 společnost oznámila, že získala 42 milionů eur v rámci série A, což nyní vzrostlo na 50,6 milionu eur. Mezi investory patří Blisce, EQT Ventures, Norrsken VC a Giant Ventures.Vybudování plnohodnotné infrastruktury v rozsahu AWS nebo Google Cloud však vyžaduje značné investice. Åström dříve uvedl, že v příštích letech bude společnost potřebovat až 3 miliardy eur, aby mohla své plány plně realizovat.V roce 2025 plánuje Evroc další kolo financování, přičemž bude využívat podobný model jako konkurenti v oblasti cloudových výpočtů, například CoreWeave, který k financování expanze použil zajištěné půjčky proti čipům Nvidia.Åström zdůraznil, že zatímco výstavba datových center bude vyžadovat další miliardové investice, existuje možnost využití dluhového financování, což by mohlo snížit tlak na vlastní kapitál společnosti.Evropa se nachází ve fázi zásadní transformace digitální infrastruktury, kdy roste tlak na snížení závislosti na zahraničních technologických firmách. Evroc se snaží této situace využít a stát se prvním evropským hyperškálovým cloudovým poskytovatelem, který nabídne plnohodnotnou alternativu k AWS.Díky rostoucím investicím, strategickému zaměření na digitální suverenitu a silnému týmu má Evroc potenciál výrazně změnit cloudový trh v Evropě. Klíčovou otázkou však zůstává, zda se mu podaří zajistit potřebné miliardové financování, které je nezbytné pro dosažení jeho ambiciózních cílů.