Zatímco cla přinášejí přímé náklady a komplikace v rámci dovozu spotřebního zboží, v pozadí se rýsuje i možná příležitost – otevření indického trhu e-commerce americkým firmám.

Obě společnosti již v Indii působí dlouhodobě. Walmart v roce 2018 investoval 16 miliard dolarů do nákupu majoritního podílu v místní platformě Flipkart, což se stalo největší akvizicí v historii společnosti. Amazon na indickém trhu také investoval miliardy dolarů, přičemž v zemi provozuje rozsáhlou logistickou síť a e-commerce infrastrukturu. Indická vláda však doposud neumožnila zahraničním firmám přímo vlastnit zásoby a distribuovat zboží koncovým zákazníkům, čímž výrazně omezila jejich obchodní modely. Amazon i Flipkart tak fungují spíše jako tržiště pro třetí strany, nikoli jako plnohodnotní online prodejci.

Nyní se však zdá, že se situace může změnit. Podle deníku Financial Times americká administrativa při aktuálních jednáních s Indií usiluje mimo jiné o změnu právě těchto restrikcí, aby americké společnosti mohly v zemi naplno konkurovat domácím hráčům. Pokud by Indie skutečně ustoupila ze svého dosavadního postoje a umožnila Amazonu a Walmartu provozovat model „inventory-based“, znamenalo by to zásadní průlom v jejich růstové strategii.

Tato jednání probíhají v kontextu snahy obou zemí uzavřít dvoustrannou obchodní dohodu, která by zmírnila napětí vzniklé zavedením recipročních cel. Indický export měl být podle Trumpova oznámení zatížen sazbou až 27 %, pokud by nedošlo k dohodě do 90 dní. Po setkání viceprezidenta JD Vance s premiérem Naréndrou Módím obě strany oznámily základní rámec dohody, která by mohla vést k otevření trhu a snížení bariér.

Podle amerického obchodního zástupce Jamiesona Greera je cílem těchto rozhovorů „napravit vážný nedostatek reciprocity v obchodních vztazích s Indií“. Dodal, že USA hledají rovnováhu, která by chránila americké pracovníky, ale zároveň otevřela nové trhy pro americké společnosti. Pro Amazon a Walmart by to znamenalo kompenzaci škod vzniklých kvůli omezení přístupu na čínský trh nebo vyšším nákladům na zboží dovážené z Asie.

Indie má podle poradenské společnosti Bain & Company druhou největší základnu online nakupujících na světě. V roce 2024 dosáhl hrubý objem prodaného zboží v indickém e-commerce trhu přibližně 60 miliard dolarů, přičemž se očekává další růst. Tento trh tak nabízí obrovský potenciál pro obě americké společnosti, které se snaží diverzifikovat mimo čínské dodavatelské sítě a hledají alternativy k oslabenému domácímu trhu.

Investoři si zatím nejsou jisti, jak situaci hodnotit. Akcie Amazonu v úterý na začátku obchodování vzrostly o 2,1 % na 170,85 USD, nicméně od začátku roku do pondělního závěru zaznamenaly pokles o 24 %. Tento propad je důsledkem obav z dopadů cel nejen na maloobchodní, ale i reklamní a cloudovou část podnikání. Společnost Raymond James dokonce v pondělí snížila doporučení pro akcie Amazonu právě kvůli očekávanému dopadu nových cel na čínské produkty a reklamu.

Amazon.com, Inc. (AMZN)

Naopak Walmart si zatím vede o něco lépe – akcie od začátku roku vzrostly o více než 2 %. Díky své stabilní marži, velkému podílu na trhu s potravinami a obecné odolnosti vůči recesi je analytiky vnímán jako defenzivní titul, který může investorům nabídnout relativní bezpečí. Přesto se i Walmart obchoduje pod úrovní 100 USD, kam se naposledy vyšplhal v únoru před oznámením celních opatření.

Walmart Inc. (WMT)

Celkově se tak situace vyvíjí ve dvou směrech: zatímco cla představují bezprostřední riziko pro obchodní modely obou společností a mohou zvýšit jejich provozní náklady, dohoda s Indií by mohla otevřít nové příležitosti, které by v delším horizontu kompenzovaly krátkodobé ztráty. Pro Amazon i Walmart tak bude klíčové, jak rychle a jak hluboko budou možné změny indických regulací implementovány.

Pro investory zůstává otázka jednoduchá: převáží dopady cel, nebo přínosy potenciální expanze v Indii? Odpověď přinesou další týdny a měsíce, jakmile se vyjasní podmínky případné dohody a její konkrétní dopady na strategie amerických gigantů.