Investoři reagovali na sílící napětí mezi Spojenými státy a Čínou, které začalo přehlušovat úlevu z 90denního pozastavení většiny recipročních cel, jež ve středu oznámil americký prezident Donald Trump.

Spotová cena zlata k 02:05 SELČ (06:05 GMT) vyskočila o 1,6 % na 3 123,58 USD za unci, zatímco červnové futures na zlato si připsaly dokonce 1,9 % a dosáhly 3 137,61 USD za unci. Tato čísla jsou blízko rekordní hodnoty 3 168 USD za unci, které zlato dosáhlo 3. dubna poté, co byly oznámeny nové americké celní sazby.

Zlato sice v mezičase zaznamenalo pokles, protože někteří investoři ho prodávali, aby pokryli ztráty na jiných trzích, ale návrat nejistoty na finanční scénu znovu posílil jeho atraktivitu. Trumpova celní pauza se totiž nevztahuje na Čínu – naopak, pro tuto zemi byla cla zvýšena z 104 % na 125 %. Tento krok vyvolal přímou odvetu z Pekingu, který oznámil 84% cla na americký dovoz, a jejich platnost začala ve čtvrtek.

Zatímco pauza pro většinu světových partnerů mohla na chvíli přinést úlevu, dvě největší světové ekonomiky se znovu ocitly na válečné obchodní stezce. A právě tato situace vytváří prostor pro další růst cen zlata. Nejde jen o zvýšená cla, ale o celkovou nedůvěru v předvídatelnost americké obchodní politiky, která žene investory ke zlatu jako ochraně před budoucími otřesy.

Podle analytiků ze společnosti ING je „poptávka po bezpečných aktivech zcela pochopitelná, protože současné smíšené signály z Washingtonu i Pekingu zvyšují nejistotu a nervozitu na trzích.“ Zlato je přitom jedním z mála aktiv, které v takových chvílích tradičně posiluje.

Kromě geopolitického napětí podpořil růst ceny zlata i oslabující americký dolar. Index dolaru klesl o 0,2 % a během asijské seance zůstával blízko šestiměsíčního minima. Slabší dolar činí zlato levnější pro držitele jiných měn, což podporuje další nákupní zájem.

Nárůst zaznamenaly i další drahé kovy. Futures na stříbro vyskočily o 2,4 % na 31,155 USD za unci a platina posílila o 0,6 % na 940,20 USD za unci. Tyto pohyby naznačují, že investoři zajišťují svá portfolia napříč širší skupinou drahých kovů.

Vedle zlata se pozornost upřela také na měď, která je často považována za indikátor ekonomické aktivity. Ceny mědi na londýnské burze kovů (LME) vzrostly o 4,7 % na 9 037,15 USD za tunu, protože investoři doufají, že Peking přijde s novými stimulačními opatřeními v reakci na obchodní tlaky. Na amerických trzích však měděné futures s expirací v květnu klesly o 0,8 % na 4,4295 USD za libru, což ukazuje, že tržní očekávání zůstávají smíšená.

„Je zřejmé, že cla vůči Číně, která je klíčovým spotřebitelem kovů, mohou mít reálný dopad na průmyslovou poptávku,“ upozorňují analytici ING. Zároveň ale dodávají, že právě očekávání fiskálních a měnových stimulů mohou zbrzdit pokles cen mědi a dalších kovů. Pokud se čínská vláda rozhodne reagovat agresivně – a historie napovídá, že ano – mohlo by to dokonce obnovit růstový trend.

Celkový obrázek ukazuje, že globální trhy se nacházejí ve fázi hluboké nejistoty. Zatímco americká burza reagovala na Trumpovu celní pauzu prudkým růstem, zlato a drahé kovy odrážejí hlubší obavy z dlouhodobé stability. Investoři jako by nevěřili, že současná úleva bude trvalá, a hledají způsoby, jak se chránit před dalším vývojem.

Zlato se tak znovu dostává do centra pozornosti nejen jako ochrana proti inflaci, ale i jako záchranné lano v době geopolitického napětí. A pokud se obchodní válka bude dále vyostřovat, je pravděpodobné, že jeho cena se brzy opět dotkne – nebo dokonce překročí – historického maxima.