Čína v úterý důrazně varovala, že je připravena „bojovat až do konce“, pokud Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa přistoupí ke zvýšení cel na čínské zboží o dalších 50 %. Tato výzva přišla jen několik dní předtím, než má vstoupit v platnost další vlna recipročních cel a jen týden po tzv. „dni osvobození“, kdy Trump oznámil plošná cla ve výši 10 %.
Zvyšující se cla a hrozba obchodní recese
Podle čínského ministerstva obchodu bude Peking odpovídat tvrdě a cíleně. „Pokud budou USA trvat na svém, Čína bude bojovat až do konce,“ uvedl mluvčí ministerstva s tím, že země je připravena ochránit svá práva a zájmy proti jednostranným americkým krokům.
Zdroj: Canva
Trump v pondělí prohlásil, že zavede dodatečné clo ve výši 50 %, pokud Čína nezruší svá odvetná 34% cla, která zavedla minulý týden. Pokud by Washington opravdu přistoupil k tomuto kroku, celková americká cla na čínské zboží by podle některých odhadů mohla přesáhnout 120 %, což by představovalo dosud největší narušení obchodních vztahů mezi těmito mocnostmi.
Situace vyvolala neklid na finančních trzích, i když některé světové burzy v úterý zaznamenaly mírné oživení. Evropský index Stoxx Europe 600[^STOXX] vzrostl o 1,4 %, FTSE 100 [^FTSE] přidal 1,3 % a čínský CSI 300 [000300.SS] posílil o 1,7 %. Na Wall Street se futures na index S&P 500 zvedly o 1,3 %, což ukazuje na opatrný optimismus investorů v očekávání dalšího vývoje.
Japonsko dostává přednost, Čína přitvrzuje
Zatímco jednání s Čínou se dále komplikují, Spojené státy zároveň oznámily, že zahájí obchodní rozhovory s Japonskem, které označily za „prioritu číslo jedna“. Japonské akcie na to reagovaly silným růstem, přičemž index Topix si připsal 6,3 %.
Trump naznačil, že vedle cel mohou být součástí jednání i další ekonomické nástroje. „Mohou existovat trvalá cla a mohou také probíhat jednání, protože jsou věci, které potřebujeme nad rámec cel,“ uvedl prezident na tiskové konferenci po boku izraelského premiéra.
V reakci na americké kroky čínská centrální banka zasáhla na měnovém trhu. Nastavila oficiální kurz renminbi na 7,20 RMB za dolar – nejnižší hodnotu od září 2023 – což podle analytiků značí ochotu Pekingu využít měnovou politiku jako nástroj proti celnímu tlaku. Offshore renminbi se následně propadlo pod hranici 7,35 RMB/USD, což je nejslabší úroveň od února.
Podle Lynna Songa, hlavního ekonoma ING pro Čínu, se situace proměnila v test odolnosti: „V tuto chvíli to vypadá spíše jako hra na to, kdo první pocítí bolest.“ Dodal, že Peking se zatím jeví jako rozhodnutý neustoupit americkému tlaku, přičemž jeho reakce může být dlouhodobě bolestivější pro obě strany.
Tento postoj potvrdili i čínští experti. Gao Jian, analytik z univerzity Tsinghua, zdůraznil, že „neexistuje možnost, že by se Peking podvolil Trumpovu zastrašování“. Podobně i Shi Yinhong, vládní poradce a profesor na univerzitě Renmin, uvedl, že čínský přístup bude tvrdý a nekompromisní, bez ohledu na ekonomické tlaky.
Zdroj: Getty Images
Peking mezitím podniká i konkrétní kroky k stabilizaci domácích trhů – finanční regulátoři a státní fondy přislíbili, že podpoří akciový trh, a několik společností oznámilo zpětný odkup akcií, aby posílily důvěru investorů.
Čína vstupuje do nové éry obchodní politiky
Podle expertů je jasné, že svět vstupuje do nového období globálního obchodního napětí. Shi Yinhong předpovídá, že „nové obchodní paradigma bude pro Čínu extrémně nevýhodné“, nicméně Peking se zdá být připraven nést náklady tvrdého postoje. Jak dodal: „Čína je v tuto chvíli jediná země, která reaguje na Trumpovu obchodní politiku tvrdě a bez kompromisů.“
Přesto zůstává otevřenou otázkou, jak dlouho mohou obě strany udržet tento kurz bez výraznějších ekonomických dopadů, zejména na domácí spotřebitele a průmysl.
Rok 2025 se tak začíná formovat jako kritický bod pro budoucnost globálního obchodu, v němž střet USA a Číny může předefinovat pravidla na desetiletí dopředu.
Napětí mezi dvěma největšími světovými ekonomikami dosáhlo nového maxima. Čína v úterý důrazně varovala, že je připravena „bojovat až do konce“, pokud Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa přistoupí ke zvýšení cel na čínské zboží o dalších 50 %. Tato výzva přišla jen několik dní předtím, než má vstoupit v platnost další vlna recipročních cel a jen týden po tzv. „dni osvobození“, kdy Trump oznámil plošná cla ve výši 10 %.
Zvyšující se cla a hrozba obchodní recese
Podle čínského ministerstva obchodu bude Peking odpovídat tvrdě a cíleně. „Pokud budou USA trvat na svém, Čína bude bojovat až do konce,“ uvedl mluvčí ministerstva s tím, že země je připravena ochránit svá práva a zájmy proti jednostranným americkým krokům.
Zdroj: Canva
Trump v pondělí prohlásil, že zavede dodatečné clo ve výši 50 %, pokud Čína nezruší svá odvetná 34% cla, která zavedla minulý týden. Pokud by Washington opravdu přistoupil k tomuto kroku, celková americká cla na čínské zboží by podle některých odhadů mohla přesáhnout 120 %, což by představovalo dosud největší narušení obchodních vztahů mezi těmito mocnostmi.
Situace vyvolala neklid na finančních trzích, i když některé světové burzy v úterý zaznamenaly mírné oživení. Evropský index Stoxx Europe 600 [^STOXX] vzrostl o 1,4 %, FTSE 100 [^FTSE] přidal 1,3 % a čínský CSI 300 [000300.SS] posílil o 1,7 %. Na Wall Street se futures na index S&P 500 zvedly o 1,3 %, což ukazuje na opatrný optimismus investorů v očekávání dalšího vývoje.
Japonsko dostává přednost, Čína přitvrzuje
Zatímco jednání s Čínou se dále komplikují, Spojené státy zároveň oznámily, že zahájí obchodní rozhovory s Japonskem, které označily za „prioritu číslo jedna“. Japonské akcie na to reagovaly silným růstem, přičemž index Topix si připsal 6,3 %.
Trump naznačil, že vedle cel mohou být součástí jednání i další ekonomické nástroje. „Mohou existovat trvalá cla a mohou také probíhat jednání, protože jsou věci, které potřebujeme nad rámec cel,“ uvedl prezident na tiskové konferenci po boku izraelského premiéra.
V reakci na americké kroky čínská centrální banka zasáhla na měnovém trhu. Nastavila oficiální kurz renminbi na 7,20 RMB za dolar – nejnižší hodnotu od září 2023 – což podle analytiků značí ochotu Pekingu využít měnovou politiku jako nástroj proti celnímu tlaku. Offshore renminbi se následně propadlo pod hranici 7,35 RMB/USD, což je nejslabší úroveň od února.
„Kdo mrkne první“: čínsko-americká hra nervů
Podle Lynna Songa, hlavního ekonoma ING pro Čínu, se situace proměnila v test odolnosti: „V tuto chvíli to vypadá spíše jako hra na to, kdo první pocítí bolest.“ Dodal, že Peking se zatím jeví jako rozhodnutý neustoupit americkému tlaku, přičemž jeho reakce může být dlouhodobě bolestivější pro obě strany.
Tento postoj potvrdili i čínští experti. Gao Jian, analytik z univerzity Tsinghua, zdůraznil, že „neexistuje možnost, že by se Peking podvolil Trumpovu zastrašování“. Podobně i Shi Yinhong, vládní poradce a profesor na univerzitě Renmin, uvedl, že čínský přístup bude tvrdý a nekompromisní, bez ohledu na ekonomické tlaky.
Zdroj: Getty Images
Peking mezitím podniká i konkrétní kroky k stabilizaci domácích trhů – finanční regulátoři a státní fondy přislíbili, že podpoří akciový trh, a několik společností oznámilo zpětný odkup akcií, aby posílily důvěru investorů.
Čína vstupuje do nové éry obchodní politiky
Podle expertů je jasné, že svět vstupuje do nového období globálního obchodního napětí. Shi Yinhong předpovídá, že „nové obchodní paradigma bude pro Čínu extrémně nevýhodné“, nicméně Peking se zdá být připraven nést náklady tvrdého postoje. Jak dodal: „Čína je v tuto chvíli jediná země, která reaguje na Trumpovu obchodní politiku tvrdě a bez kompromisů.“
Přesto zůstává otevřenou otázkou, jak dlouho mohou obě strany udržet tento kurz bez výraznějších ekonomických dopadů, zejména na domácí spotřebitele a průmysl.
Rok 2025 se tak začíná formovat jako kritický bod pro budoucnost globálního obchodu, v němž střet USA a Číny může předefinovat pravidla na desetiletí dopředu.
Akcie americké technologické společnosti Microsoft letos zaznamenaly výrazný pokles, přesto někteří investoři považují současné ocenění za atraktivní příležitost.
