Zatímco mezičtvrtletní údaj analytiky zklamal, meziroční růst očekávání předčil. Výsledky přicházejí v době, kdy čínská ekonomika čelí stále větším tlakům, zejména kvůli obchodní válce s USA a sílící vnitřní nerovnováze.Smíšené výsledky a varovné signályOčekávání trhu byla nastavena jinak: analytici předpokládali meziroční růst HDP o 5,1 %, skutečný výsledek byl o tři desetiny procentního bodu vyšší. Naopak růst oproti předchozímu čtvrtletí měl dosáhnout 1,4 %, ale realita zaostala o dvě desetiny bodu. Tato kombinace výsledků potvrzuje, že čínské oživení zůstává nerovnoměrné a nadále zranitelné vůči vnějším šokům.Pojďme se podívat, kam se na trhu vyvíjí v současnosti situace – tak trochu z metapohledu.Čínská ekonomika si tradičně udržuje silné tempo v prvním čtvrtletí, ale jak poznamenal analytik Sü Tchien-čchen z Economist Intelligence Unit, následná období často vykazují zpomalení. Vzhledem k nástupu Trumpovy celní politiky a k negativnímu sentimentu investorů proto odborníci očekávají zhoršení výhledu pro druhé čtvrtletí.Podle čínských úřadů se mezinárodní ekonomické podmínky staly „složitějšími a obtížnějšími“ než dříve. Vláda v reakci na to slíbila „proaktivnější makroekonomickou politiku“ s cílem stabilizovat vývoj v klíčových sektorech.Trumpova cla se teprve začínají promítatI když byl první balík amerických cel zaveden teprve v březnu, analytici očekávají, že jejich skutečný dopad na čínské hospodářství se plně projeví až v následujících měsících. Prudký růst exportu v březnu byl zřejmě způsoben snahou výrobců předzásobit trhy ještě před platností nových tarifů, nikoli oživením skutečné zahraniční poptávky. Takový jednorázový efekt však nelze považovat za udržitelný.Americká cla – která se v případě některých čínských výrobků vyšplhala až na desítky procent – narušují důvěru exportérů i zahraničních investorů, přičemž dopady pociťují i země napojené na čínské dodavatelské řetězce. Peking sice deklaruje zájem zachovat stabilní obchodní vztahy, ale zároveň hledá způsoby, jak posílit vnitřní poptávku a domácí průmysl.Nerovnoměrné oživení a tlak na politikuPřestože některé ukazatele vypadají příznivě – například bankovní úvěry překonaly očekávání a aktivita továren se zrychlila – zůstávají i oblasti, které znepokojují. Zejména vyšší nezaměstnanost a přetrvávající deflační tlaky signalizují, že čínská spotřebitelská poptávka je nadále slabá.Tyto faktory vytvářejí tlak na vládu a centrální banku, aby reagovaly razantněji. Včasná fiskální a měnová podpora se nyní jeví jako klíčová pro udržení růstu alespoň poblíž oficiálního cíle. Ten byl pro letošní rok stanoven na 5 %, ale podle aktuální ankety agentury Reuters analytici nyní očekávají jen 4,5% růst. Pokud se tento odhad naplní, znamenalo by to nesplnění vládního cíle a zpomalení oproti loňským 5 %.Podle expertů čínská vláda čelí dilema. Na jedné straně se snaží omezit nadměrné zadlužení a přehřívání nemovitostního trhu, na druhé straně potřebuje stimulovat růst bez dalšího zhoršení finanční stability. Jak poznamenal Sü Tchien-čchen, v situaci, kdy čelí dodatečnému tlaku ze zahraničí, je potřeba „rázná a včasná politická reakce“, jinak by čínské oživení mohlo ztratit dynamiku.Výhled do zbytku roku: nejistota přetrváváTrumpova celní politika i nadále představuje nejistotu pro globální obchod, a Čína – jako druhá největší světová ekonomika – je touto nejistotou silně zasažena. Zatímco některé podniky stále doufají v uklidnění situace, další plánují diverzifikaci výroby mimo pevninskou Čínu, což by mohlo mít dlouhodobý dopad na čínský exportní sektor.Peking nyní sází na kombinaci podpůrných nástrojů: od daňových úlev pro malé podniky až po větší investice do infrastruktury. Přesto zůstává otázkou, zda tyto kroky dokážou plně kompenzovat vnější šoky a obnovit důvěru spotřebitelů i firem.Zpomalení čínské ekonomiky by navíc mohlo mít globální dopady. Čína je významným odběratelem surovin a průmyslových zařízení, takže její slabší růst by mohl oslabit také ekonomiky zemí, které jsou na ni obchodně navázané – od Jihovýchodní Asie až po Německo nebo Brazíli