Rozdílné názory na dopady cel Donalda Trumpa vyvolávají rozkol mezi představiteli centrální banky. Donald Trump znovu rozbouřil americkou ekonomickou scénu – tentokrát zavedením nových cel, která spustila vášnivou debatu uvnitř Federálního rezervního systému (Fed). Zatímco inflace zůstává relativně mírná, rozdílné názory na budoucnost úrokových sazeb rozdělují klíčové postavy centrální banky. Někteří, včetně guvernéra Christophera Wallera, volají po rychlém uvolnění měnové politiky. Jiní, jako předseda Fedu Jerome Powell, radí vyčkávat a opírat se výhradně o tvrdá ekonomická data. Waller: Inflace je pod kontrolou, je čas jednat Christopher Waller, považovaný za jednoho z hlavních kandidátů na Powellova nástupce, otevřeně prosazuje snížení sazeb již v létě. Upozorňuje na to, že očekávaný inflační dopad Trumpových cel se zatím neprojevil. „Měli jsme za to, že cla zvednou inflaci, ale to se nestalo,“ uvedl pro CNBC. Připomněl, že měnová politika má vycházet z čísel, nikoliv z předpokladů nebo politického tlaku. Jeho komentář přišel krátce po rozhodnutí Fedu ponechat sazby beze změny, a to již počtvrté v řadě. Trump mezitím vystupňoval tlak na centrální banku a vyzval k razantnímu snížení sazeb až o 2,5 procentního bodu. Neopomněl přitom Powella opět ostře zkritizovat a označit ho za „americkou ostudu“, přičemž žertoval o tom, zda by se neměl do čela Fedu jmenovat sám. Powell: Zatím není důvod spěchat Powell však stojí za opatrnějším přístupem. Tvrdí, že ekonomická nejistota zůstává vysoká a data zatím neukazují na jednoznačnou potřebu změny kurzu. Podle něj má současné nastavení politiky silnou podporu a dává Fedu prostor sledovat vývoj ekonomiky. „Rozdíly v názorech mezi členy výboru jsou zdravé a očekávám, že se v nadcházejících měsících zmírní,“ uvedl předseda Fedu. Z červnové prognózy vyplynulo, že 10 členů Fedu stále počítá se dvěma nebo více sníženími sazeb do konce roku. Naproti tomu 7 členů nečeká žádné změny a dva očekávají pouze jedno snížení. Tak rozdílné názory na měnovou politiku jsou v rámci Fedu poměrně neobvyklé. Inflační tlak zatím nevzrůstá Jedním z klíčových argumentů pro opatrnost je stále kontrolovaná inflace. Květnový index spotřebitelských cen meziročně vzrostl o 2,4 %, což je méně, než se očekávalo, a zůstává těsně nad inflačním cílem Fedu ve výši 2 %. I Mary Dalyová, šéfka sanfranciského Fedu, přiznává, že její obavy z růstu cen kvůli clům postupně slábnou. Zároveň připouští, že snížení sazeb by mohlo být na stole spíše na podzim než už v červenci. Ekonomové také upozorňují, že americký trh práce vykazuje smíšené signály – zatímco v některých sektorech zůstává silný, jinde se začínají objevovat známky ochlazení. I to přispívá k nejistotě ohledně správného načasování případného snížení sazeb. Rozhodující budou další data Současný stav připomíná čekání na rozhodující ekonomické ukazatele, které by daly jasnější signál, zda je čas uvolnit měnovou politiku. Steven Blitz z TS Lombard shrnul situaci slovy: „Waller upřímně naznačil, že Fed je mnohem blíž ke snížení sazeb, než si mnozí myslí. Potřebujeme už jen jasnější ekonomické potvrzení.“ Futures trhy v tuto chvíli počítají se dvěma čtvrtprocentními sníženími úrokových sazeb v roce 2025, počínaje říjnem. Ačkoli panuje mezi členy Fedu rozkol ohledně načasování, je zřejmé, že centrální banka bude i nadále postupovat opatrně a v závislosti na datech. Trumpova cla sice rozvířila debatu, ale zatím nevyvolala dramatický nárůst cen, který by přiměl Fed k okamžitému zásahu. Současná nejistota ohledně měnové politiky v USA podtrhuje, jak těžké je najít rovnováhu mezi podporou růstu a kontrolou inflace. Fed se ocitá pod tlakem jak z politického prostředí, tak ze strany trhů, které volají po jasnějších signálech. Tradičně nezávislá instituce je ale stále vázána daty a očekáváními veřejnosti, že bude postupovat obezřetně a předvídatelně. Vliv Trumpových cel přitom přesahuje rámec monetární politiky. Mohou mít dlouhodobý dopad na strukturu světového obchodu i na důvěru investorů. Fed musí brát v úvahu nejen krátkodobé cenové tlaky, ale i hlubší dopady na americkou ekonomiku – od spotřebitelské poptávky až po firemní investice. Je zřejmé, že každý další krok bude muset být pečlivě zvážen. Roli v rozhodování hrají i vnější faktory, včetně geopolitické nejistoty nebo vývoje v Evropě a Číně. Globální hospodářství je propojeno více než kdy dříve a americká centrální banka tak nemůže své rozhodnutí přijímat ve vzduchoprázdnu. Důvěra v dolar a jeho stabilitu závisí na tom, že Fed zůstane konzistentní a důvěryhodný. Ve světle této složité situace je pravděpodobné, že se centrální banka bude držet opatrného přístupu. Jakékoliv náhlé snížení sazeb bez přesvědčivých důvodů by mohlo podkopat důvěru trhů. Naopak trpělivost, podložená důkladnou analýzou dat, by mohla vést k udržitelnému návratu inflace k cílové hodnotě a k podpoře zdravého ekonomického růstu.