Výrobní PMI padá, exportní objednávky kolabují Čínská průmyslová výroba v dubnu prudce zpomalila a dosáhla nejnižší úrovně za posledních 16 měsíců. Hlavním důvodem je tvrdé clo ve výši 145 %, které na čínské zboží uvalil americký prezident Donald Trump. To významně dopadlo na čínský export a přispělo k nejistotě, která už tak dlouhodobě zatěžuje druhou největší ekonomiku světa. Podle Národního statistického úřadu (NBS) klesl index nákupních manažerů (PMI) ve zpracovatelském průmyslu na 49,0 bodu, což je pokles z březnových 50,8 bodu a nejnižší hodnota od prosince 2023. Hranice 50 bodů přitom odděluje expanzi od poklesu. Výsledky naznačují, že sektor se znovu dostává do recesního režimu, a to v období, kdy je domácí poptávka slabá a problémy v realitním sektoru neustupují. Podle vedoucího statistika NBS Zhao Qingheho byl pokles způsoben „prudkými změnami vnějšího prostředí a dalšími faktory“. Jinými slovy, šok z amerických cel byl silnější, než mnozí analytici očekávali. Tento náhlý propad navíc přichází ve chvíli, kdy Peking usiluje o stabilizaci ekonomiky a posílení důvěry domácích i zahraničních podnikatelů. Exportní poptávka pod tlakem, vláda zvažuje nové stimuly Ještě výraznější problémy se projevily u exportu. Index nových exportních objednávek se propadl na 44,7 bodu, nejnižší úroveň od konce roku 2022, tedy období, kdy země bojovala s doznívajícími lockdowny spojenými s pandemií. Výsledky signalizují masivní úbytek zakázek, zejména ze Spojených států. Zdroj: Canva Hlavní ekonom Morgan Stanley pro Čínu Robin Xing upozorňuje, že právě druhé čtvrtletí roku 2025 bude obdobím, kdy se negativní vliv amerických cel projeví nejintenzivněji. „Mnoho vývozců už zastavilo výrobu a dodávky do USA vzhledem k rostoucí nejistotě ohledně cel,“ uvedl ve své zprávě. Současně kritizoval, že politický rámec v Číně je stále převážně reaktivní a zaměřený na nabídku, což podle něj nestačí k vyrovnání takto silných vnějších šoků. Peking zatím reaguje opatrně. Od konce loňského roku byla přijata mírná stimulační opatření, zahrnující například snazší přístup k úvěrům pro podniky nebo podporu domácí spotřeby. Agresivní celostátní balíčky, které byly běžné v minulých krizových obdobích, však zatím zůstávají na stole. Místo nich čínská vláda slibuje cílenou podporu vývozcům a spotřebitelům. Zástupce Národní komise pro rozvoj a reformy Zhao Chenxin tento týden ujistil, že Peking má dostatek politických nástrojů pro další zásahy a že „urychlí provádění již přijatých opatření“. Investoři však čekají na konkrétní kroky, protože současné tempo zavádění podpůrných mechanismů je podle mnohých nedostatečné. Diplomatický střet: Čína odmítá ustoupit, Trump stupňuje rétoriku Součástí reakce Pekingu je i zostření diplomatické rétoriky. Ministr zahraničí Wang Yi na setkání ministrů zemí BRICS v brazilském Rio de Janeiru odmítl možnost vyjednávání celního příměří se Spojenými státy. Podle něj by ustupování americkému tlaku znamenalo „povzbudit tyrana“, čímž narážel přímo na prezidenta Trumpa. Tato vyjádření doprovázelo video sdílené čínským ministerstvem zahraničí, v němž se vyzývá mezinárodní společenství k odporu vůči americké „tyranii“. Donald Trump se mezitím v úterním rozhovoru pro ABC News bránil s tím, že Čína si cla „zaslouží“ a že je ve skutečnosti „absorbuje“. „Při 145 procentech v podstatě nemohou s USA moc obchodovat,“ prohlásil. To znamená, že Bílý dům neplánuje zmírnit opatření, ačkoliv jejich dopady pociťují nejen čínští vývozci, ale i globální dodavatelské řetězce. Čínská ekonomika balancuje mezi tlakem a stabilizací I přes negativní výsledky v průmyslu vykázaly jiné části čínské ekonomiky mírný růst. Nevýrobní PMI, zahrnující služby a stavebnictví, se v dubnu udržel nad hranicí 50 bodů a dosáhl 50,4. To sice naznačuje slabou expanzi, ale ne dostatečně silnou na to, aby kompenzovala propad v exportně orientovaném průmyslu. Výhled pro příští měsíce je tak nadále velmi nejistý. Analytici očekávají, že tlak na Peking poroste, zejména pokud se ukáže, že současná opatření nestačí k udržení zaměstnanosti a průmyslové výroby. Přidávají se i hlasy, které volají po razantnější fiskální expanzi, včetně vládních investic do infrastruktury a podpory slabých sektorů. Zdroj: Canva Zároveň však narůstá napětí v mezinárodních vztazích. Obchodní válka s USA zasahuje nejen ekonomiku, ale i geopolitické postavení Číny, což může mít dlouhodobé důsledky. Vzhledem k tomu, že Trumpova administrativa zatím neprojevuje ochotu k vyjednávání, bude na Pekingu, zda dokáže najít vnitřní rovnováhu a zmírnit dopady bez větších otřesů.