Korekce na trhu není konec světa. Co nám říká historie? Ještě před pár měsíci se zdálo, že index S&P 500 [SPY] nemá žádné limity. Neustále posouval svá historická maxima a investoři si užívali období růstu. Jenže od svého vrcholu ze dne 19. února se situace obrátila – index klesl o více než 10 %, čímž se oficiálně dostal do tzv. korekční fáze. Za tímto vývojem stojí především slabé ekonomické ukazatele a rostoucí obavy z celních opatření prezidenta Donalda Trumpa, která by mohla negativně ovlivnit obchodní toky i zisky firem. Trh tak opět vstoupil do období nejistoty, které nutí investory klást si otázku: Pokračuje propad, nebo jsme nejhorší už přečkali? Zdroj: Canva Korekce nejsou výjimkou – jsou běžnou součástí trhu V obdobích propadů trhů je snadné podlehnout panice. Jenže data ukazují, že korekce jsou zcela běžné a neznamenají automaticky příchod hlubší krize. Podle zprávy Deutsche Bank zažily americké akcie od roku 1928 celkem 60 korekcí, tedy poklesů o alespoň 10 % z 52týdenního maxima. Korekce přitom končí, pokud trh do 30 obchodních dnů dál neklesá. Ve 44 % případů se korekce časově kryly s ekonomickou recesí – 12 % probíhalo během recese a 32 % do roka recesi následovalo. Zbylých 56 % korekcí ale s recesí vůbec nesouviselo. Z 60 sledovaných případů se pouze 17 proměnilo v medvědí trh, tedy pokles o 20 % a více. Zbylých 42 případů skončilo s poklesem v rozmezí 10–20 %, což je běžný tržní výkyv. Podobná data zveřejnil i Ryan Detrick z Carson Group, který analyzoval vývoj po 48 korekcích od druhé světové války. Zjistil, že pouze 12 z nich přešlo v hlubší propad. Jeho závěr zní: „Možná jsme v korekci, ale na medvědí trh to nevypadá.“ Očekávání zůstávají pozitivní – fundamenty trhu jsou stále silné Podobný názor zastává i Brian Belski z BMO Capital Markets. Ten tvrdí, že rychlé korekce se často stejně rychle otočí zpět vzhůru. „Základní ukazatele zůstávají silné. Nevidíme žádné červené vlajky,“ uvedl. Belski stanovil pro S&P 500 cílovou cenu 6 700 bodů, což naznačuje důvěru v další růst. I přes současné výkyvy investoři mají důvod k opatrnému optimismu. Korekce nemusí být předzvěstí dlouhodobého poklesu – tři ze čtyř korekcí nikdy nepřešly v medvědí trh. To je klíčový fakt, který může pomoci uklidnit nervózní investory. Na co si dát pozor: cla, ocenění a trpělivost Nejistota přetrvává hlavně kvůli Trumpovým celním opatřením, která mohou zatížit hospodářský růst nejen v USA, ale i globálně. Stejně tak sehrálo roli i vysoké ocenění akcií na začá tku roku – když jsou ceny příliš vysoko, jakákoli negativní zpráva může spustit prudký pokles. Zdroj: Canva Investoři by však neměli podléhat impulzivním rozhodnutím. Spíše je vhodná chvíle pro revizi portfolia, úvahu nad diverzifikací a zhodnocení vlastní připravenosti na možné hlubší propady. Ti, kdo mají dlouhodobý investiční horizont a stabilní strategie, se většinou s tržními výkyvy dokážou vyrovnat bez větších ztrát. V obdobích jako je toto se připomíná známá poučka: největší hrozbou pro investora není samotný trh, ale jeho vlastní emoce. Historie opakovaně ukázala, že trpělivost a disciplína často přinášejí odměnu. Korekce jsou dočasné – ale dobré investiční návyky mají trvalou hodnotu. USA začínají vybírat desetiprocentní clo na dovoz ze všech zemí světa Washington - Spojené státy začínají vybírat základní desetiprocentní clo při dovozu zboží ze všech zemí světa. Clo na prakticky veškeré zboží vyhlásil ve středu americký prezident Donald Trump. Od 9. dubna pak USA začnou u dovozu z vybraných zemí vybírat i takzvaná reciproční cla, která jsou vyšší a která v případě Evropské unie činí 20 procent. Některé zboží je od nového amerického celního režimu prozatím osvobozeno. Výjimka se týká ropy, plynu, mědi, zlata, stříbra, platiny, palladia, dřeva, polovodičů, farmaceutických výrobků a nerostů, které se v USA nevyskytují. Nové clo se nevztahuje ani na dováženou ocel, hliník a automobily, na jejichž dovoz se již nyní uplatňuje 25procentní clo. Jinému celnímu režimu podléhají také Kanada a Mexiko, kterým Trump již začátkem března vyměřil 25procentní clo, následně ale opatření pozastavil a začal udělovat výjimky. Už Trumpovo středeční oznámení odůvodněné "naléhavou národní situací", kterou je potřeba snížit deficit USA, vyvolalo šok ve světové ekonomice. Podle ekonomů budou avizované celní bariéry stejně vysoké, jako byly ve Spojených státech ve třicátých letech 20. století, kdy byly obchodní toky mnohem nižší a země byly méně závislé na produkci ostatních.