Podle indexu Brookings-FT Tiger patří k rostoucím hrozbám pro růst celní šok a propad trhu Podle nejnovějšího průzkumu pro Financial Times se světová ekonomika ocitá v rostoucím ohrožení. Série celních opatření zavedených prezidentem Donaldem Trumpem zasáhla nejen obchodní vztahy, ale především důvěru podniků a spotřebitelů napříč kontinenty. Tato zjištění přicházejí těsně před klíčovými jarními zasedáními MMF a Světové banky, která se tento týden konají ve Washingtonu. Důvěra prudce klesá, trhy kolísají Podle indexů Brookings-FT Tiger, které sledují globální ekonomické zotavení, se ukazatele důvěry výrazně propadly a podmínky na finančních trzích se zhoršily. Zatímco začátek roku působil nadějně, nyní analytici upozorňují na dramatický obrat. „Jsme svědky obrovského šoku,“ uvedl Eswar Prasad z Brookings Institution. Podle něj každá otevřená ekonomika, která je závislá na obchodu, nyní čelí výrazným potížím. Kromě přímého dopadu cel se naplno projevuje i druhotný efekt – pokles důvěry v hospodářskou stabilitu, který brzdí investice i spotřebu. Zejména situace ve Spojených státech se jeví jako znepokojivá. Úroveň důvěry v USA je podle indexu Tiger nejnižší od jeho zavedení, a současně došlo k prudkému zhoršení finanční stability. Podobně nízké hodnoty byly zaznamenány také v Číně a Německu. MMF i ECB revidují prognózy Na pozadí těchto dat se již připravují revize globálních hospodářských výhledů. Kristalina Georgievová, šéfka Mezinárodního měnového fondu, oznámila, že fond sníží svůj výhled růstu, protože obchodní nejistota i volatilita na trzích dosáhly extrémní úrovně. V lednu MMF předpokládal, že globální HDP letos vzroste o 3,3 %, USA měly expandovat o 2,7 % a v roce 2026 o 2,1 %. Tato čísla se nyní jeví jako neudržitelná. Také Evropská centrální banka reagovala. Ve čtvrtek snížila klíčovou úrokovou sazbu na 2,25 % a upozornila, že její rozhodnutí vychází ze „zhoršeného růstového výhledu“ v důsledku obchodních válek. Trumpovo oznámení z 2. dubna o zavedení širokých cel vůči většině obchodních partnerů USA bylo označeno za spouštěcí událost. Finanční trhy zaznamenaly prudké propady a analytici začali snižovat předpovědi. Například Citigroup nyní očekává globální růst pouze 2,1 % v roce 2025 a 2,3 % v roce 2026, přičemž upozorňuje, že rizika jsou silně vychýlená směrem dolů. Chcete využít této příležitosti?Slabší investice a riziko recese Navzdory tomu, že některé ukazatele reálné aktivity v USA zůstávají relativně silné, např. březnový nárůst maloobchodních tržeb o 1,4 %, upozorňují odborníci, že jde o předběžné efekty. Růst tržeb mohl být způsoben předzásobením spotřebitelů, kteří se snaží předejít zvýšení cen v důsledku cel. Prasad varuje, že současná nejistota vážně snižuje důvěru spotřebitelů, což se podle něj brzy projeví i ve firemních investicích a zaměstnanosti. Federální rezervní systém bude podle něj v možnostech podpory ekonomiky omezen – cla totiž zvyšují inflaci, čímž svazují ruce měnové politice. Index Tiger čerpá z dat o reálné aktivitě, trzích a důvěře, která porovnává s historickými průměry. Jeho aktuální hodnocení ukazuje, že se narušení obchodu rychle promítá do ekonomického vývoje, a to napříč vyspělými i rozvíjejícími se trhy. Budoucnost Brettonwoodských institucí pod lupou Zasedání ve Washingtonu letos přitahují ještě větší pozornost, protože jde o první setkání tohoto druhu po nástupu Trumpovy administrativy. Spojené státy jsou přitom největším akcionářem MMF i Světové banky, avšak dosud nejmenovaly žádného stálého zástupce do jejich vedení. Ministr financí Scott Bessent má podle očekávání ve středu představit novou politiku USA vůči MMF a Světové bance. Administrativa zároveň přezkoumává roli USA v těchto institucích. Ačkoliv zatím nedošlo k přímému kroku, někteří republikáni, jako French Hill, požadují návrat k „základnímu poslání“ MMF – tedy makroekonomickému dohledu a menším ambicím v oblasti klimatických investic. Setkání Georgievové a prezidenta Světové banky Ajaye Bangy s Bessentem v posledních týdnech potvrzuje, že se očekávají možné změny v přístupu USA. Pokud by však Trumpova administrativa skutečně omezila finanční příspěvky do MMF a Světové banky, mohlo by to zásadně ovlivnit schopnost těchto institucí podporovat globální stabilitu.